Tři generace žen Jana Wericha: manželka Zdenka, dcera Jana a vnučka Zdenka, řečená Fanča. Tři chytré, schopné a vtipné souputnice byly pro Wericha tím nejcennějším, co na světě měl - vedle jeho publika. Tereza Brdečková spolu s Fančou provázejí čtenáře třígeneračním příběhem o životním údělu žen a současně o hlubokých vnitřních rozporech umělců v Československu. Kniha čerpá z dosud nepublikované rodinné korespondence a z Werichových soukromých deníků.
Leden, 1953. Na pařížské ulici se zhroutí český básník Jindřich Heisler. Za války ho v žižkovské garsonce ukrývala malířka Toyen a zachránila mu život. Po válce společně odjeli exilu, zatímco v Praze zvedla hlavu další hrůzná diktatura. Tajemství osudové lásky, tvorby a boje proti strachu uschovali Toyen a Heisler do surrealistických básní a obrazů. Jejich život a umění splynuly na pozadí hrůz dvacátého století…
Poetická próza Terezy Brdečkové se stala základem filmu Toyen. Ilustrováno obrazy Toyen a kolážemi klasika českého filmu Jana Němce.
Kniha Jiří Brdečka představuje život a dílo jednoho z nejvýraznějších českých filmových tvůrců 20. století. Po úvodním životopisu, doprovázeném unikátními fotografiemi a dokumenty, se čtenáři seznámí s Brdečkovým dětstvím, humorem, poválečnými filmovými kritikami, ilustrátorskou a kreslířskou činností, a jeho literární prací, včetně románu Limonádový Joe a dalších děl. Pozornost je věnována jeho zájmu o divoký západ a přátelství s významnými českými osobnostmi jako Jiří Trnka, Jan Werich a další.
Monografie se zaměřuje na Brdečkovu scenáristickou tvorbu pro český hraný a animovaný film, který mu přinesl mezinárodní uznání a zařadil ho mezi přední postavy poválečného animovaného filmu. Kniha obsahuje stovky fotografií, kreseb a reprodukcí, a je určena jak k čtení, tak k prohlížení. Představuje živou kroniku výjimečného života naplněného tvůrčí prací a je cenným svědectvím o důležité kapitole české kultury od konce třicátých let do začátku osmdesátých let 20. století.
Spontánní protesty obyvatel proti vpádu cizích vojsk, nenásilný odpor, barikády, hořící tanky a zdemolované ulice charakterizovaly události v Československu. Jiřího Menzela honili vojáci kvůli protiokupačnímu plakátu, zatímco Miloš Forman s rodinou kličkoval mezi tanky na cestě do Paříže. František Hora demonstroval na soše sv. Václava a rozvážel zásoby a letáky, František Jaroš držel hladovku na adršpašské skále. Naďa Sušánková nemohla mluvit o tragédii, která ji postihla, a Pavla Jazairiová čelila rozvodu a ztrátě zaměstnání jako rozhlasová redaktorka.
Kniha přináší pětadvacet autentických příběhů slavných i neznámých hrdinů, kteří bránili svobodu a demokracii. Pamětníci, jejichž životy zasáhla okupace vojsky Varšavské smlouvy, často nesli celoživotní trauma a museli čelit následkům svých postojů během srpnových událostí a „normalizace“ – mnozí nemohli studovat, vykonávat kvalifikovanou práci ani cestovat. Přesto nelitují a předávají svá svědectví jako poselství dalším generacím, že svoboda a demokracie nejsou samozřejmostí.
Kniha připomíná 50. výročí srpnových událostí v roce 1968 a obsahuje doslov historika Lukáše Cvrčka, který se zabývá náklady okupace.
Protektorátní novinové vtipy Jiřího Brdečky představují v jeho tvorbě zvláštní kapitolu. Mladý Brdečka se jako kreslíř živil. Jenže jak vymyslet něco směšného, když člověku stojí za zády nacistická cenzura? Jediným řešením bylo vytvořit svět bezčasí, kde se mohlo dít cokoliv. Tak se zrodil svět Brdečkova humoru: absurdní žerty ze světa šosáků, kovbojů a bájných bytostí, vtipy, které jsou tak trapné, až jsou skvělé. Je to absurdní humor ze zoufalství, k němuž se lidé uchylují v těžkých dobách, a Češi v něm ve dvacátém století byli mistři….
Rozhovory o životě, dějinách a stáří.
Knižní podoba dlouholetého televizního pořadu Ještě jsem tady je výběrem z „rozhovorů s lidmi, kteří mají víc za sebou než před sebou.“ Tereza Brdečková a Zdeněk Tyc v něm představili desítky českých seniorů. Někteří jsou právem slavní, jiní jsou neprávem zapomenuti. Ale téměř všichni prožili dík bouřlivým dějinám život jinak, než si představovali.Tereza Brdečková převedla do literární polohy pravdivé příběhy lidí, jimž se život nevyhýbal.
Románová kronika o pražské umělecké rodině pokrývající celé jedno století nás zavádí hlavně do časů slávy českého loutkového filmu. Gabriel Kočka, malíř a sběratel, uniká z dusivé atmosféry války, stalinismu a normalizace do světa filmů a smyšlených map. Lidé jako Gabriel žijí za ostnatými dráty své okleštěné životy. Když konečně přijde svoboda, ukáže se, že jejich díla, vzpomínky a sny fungují dál, a jsou klíčem k pochopení minulosti. Tak jako příběh o knížeti Baltazarovi, který hledá mapu své ztracené země. Někdo z rodiny Kočkových vymyslel Baltazara. Anebo si Baltazar vymyslel je?
V roce 1980 napsal Jiří Brdečka literární scénář ke kultovnímu snímku Tajemství hradu v Karpatech. Půvabný humorný text potěší stejně jako film sám. Úvod Terezy Brdečkové a odborná studie Lukáše Skupy seznamují čtenáře s pozadím vzniku filmu, ale hlavně s absurdním a politicky poplatným mechanismem, v němž vznikaly normalizační komedie. Kniha kromě toho přináší množství fotografií z filmu, faksimile Brdečkových poznámek i dobových dokumentů.
