Tereza Brdečková Pořadí knih

Kniha s fotografickými ilustracemi přináší výběr z esejů, fejetonů a recenzí Terezy Brdečkové psaných v letech 1996–2021. „Proč název Většina jsem já? Protože my všichni svoje názory na cokoliv považujeme za čestné a správné. Máme dojem, že je přece sdílejí všichni, kdo mají rozum a cit. Když nás průzkum či statistika usvědčí z omylu, říkáme si, že to bude nějaká chyba. Zapomínáme, že i ti, kdo volili Hitlera, svým názorům věřili. I když si uvědomuji, že i neinformovaní lidé, ba i zločinci jednají mnohdy z přesvědčení, nepřestávám věřit, že způsob mého uvažování je obecně a dlouhodobě platný. S tímto naivním ale hlubokým přesvědčením jsem psala čtyřicet let do médií.“

Zlatí kohouti jsou básnickým debutem zkušené prozaičky a scenáristky Terezy Brdečkové. Knížku doplňují stylizované autorčiny fotografie.

Tři generace žen Jana Wericha: manželka Zdenka, dcera Jana a vnučka Zdenka, řečená Fanča. Tři chytré, schopné a vtipné souputnice byly pro Wericha tím nejcennějším, co na světě měl - vedle jeho publika. Tereza Brdečková spolu s Fančou provázejí čtenáře třígeneračním příběhem o životním údělu žen a současně o hlubokých vnitřních rozporech umělců v Československu. Kniha čerpá z dosud nepublikované rodinné korespondence a z Werichových soukromých deníků.

Protektorátní novinové vtipy Jiřího Brdečky představují v jeho tvorbě zvláštní kapitolu. Mladý Brdečka se jako kreslíř živil. Jenže jak vymyslet něco směšného, když člověku stojí za zády nacistická cenzura? Jediným řešením bylo vytvořit svět bezčasí, kde se mohlo dít cokoliv. Tak se zrodil svět Brdečkova humoru: absurdní žerty ze světa šosáků, kovbojů a bájných bytostí, vtipy, které jsou tak trapné, až jsou skvělé. Je to absurdní humor ze zoufalství, k němuž se lidé uchylují v těžkých dobách, a Češi v něm ve dvacátém století byli mistři….

V roce 1980 napsal Jiří Brdečka literární scénář ke kultovnímu snímku Tajemství hradu v Karpatech. Půvabný humorný text potěší stejně jako film sám. Úvod Terezy Brdečkové a odborná studie Lukáše Skupy seznamují čtenáře s pozadím vzniku filmu, ale hlavně s absurdním a politicky poplatným mechanismem, v němž vznikaly normalizační komedie. Kniha kromě toho přináší množství fotografií z filmu, faksimile Brdečkových poznámek i dobových dokumentů.

Spontánní protesty obyvatel proti vpádu cizích vojsk, nenásilný odpor, barikády, hořící tanky a zdemolované ulice charakterizovaly události v Československu. Jiřího Menzela honili vojáci kvůli protiokupačnímu plakátu, zatímco Miloš Forman s rodinou kličkoval mezi tanky na cestě do Paříže. František Hora demonstroval na soše sv. Václava a rozvážel zásoby a letáky, František Jaroš držel hladovku na adršpašské skále. Naďa Sušánková nemohla mluvit o tragédii, která ji postihla, a Pavla Jazairiová čelila rozvodu a ztrátě zaměstnání jako rozhlasová redaktorka. Kniha přináší pětadvacet autentických příběhů slavných i neznámých hrdinů, kteří bránili svobodu a demokracii. Pamětníci, jejichž životy zasáhla okupace vojsky Varšavské smlouvy, často nesli celoživotní trauma a museli čelit následkům svých postojů během srpnových událostí a „normalizace“ – mnozí nemohli studovat, vykonávat kvalifikovanou práci ani cestovat. Přesto nelitují a předávají svá svědectví jako poselství dalším generacím, že svoboda a demokracie nejsou samozřejmostí. Kniha připomíná 50. výročí srpnových událostí v roce 1968 a obsahuje doslov historika Lukáše Cvrčka, který se zabývá náklady okupace.

Píše se rok 1577 a kolem Země letí velká jasná kometa. V Čechách se ujímá moci Rudolf II., v Benátkách řádí mor. V rodině zrcadláře Paduana tam zemře nejstarší syn na otravu rtutí – a téhož dne najde v Praze brusič drahých kamenů Miseroni na zápraží novorozenou holčičku. Dá jí jméno Serafina, ale brzy ji musí přestrojit za chlapce… Magický dobrodružný román se odehrává mezi Prahou, Paříží a Benátkami před vypuknutí třicetileté války. Je holdem všem velkým vypravěčům. Bohatě ilustrováno. Krásná kniha ke čtení i prohlížení.

Kniha Jiří Brdečka představuje život a dílo jednoho z nejvýraznějších českých filmových tvůrců 20. století. Po úvodním životopisu, doprovázeném unikátními fotografiemi a dokumenty, se čtenáři seznámí s Brdečkovým dětstvím, humorem, poválečnými filmovými kritikami, ilustrátorskou a kreslířskou činností, a jeho literární prací, včetně románu Limonádový Joe a dalších děl. Pozornost je věnována jeho zájmu o divoký západ a přátelství s významnými českými osobnostmi jako Jiří Trnka, Jan Werich a další. Monografie se zaměřuje na Brdečkovu scenáristickou tvorbu pro český hraný a animovaný film, který mu přinesl mezinárodní uznání a zařadil ho mezi přední postavy poválečného animovaného filmu. Kniha obsahuje stovky fotografií, kreseb a reprodukcí, a je určena jak k čtení, tak k prohlížení. Představuje živou kroniku výjimečného života naplněného tvůrčí prací a je cenným svědectvím o důležité kapitole české kultury od konce třicátých let do začátku osmdesátých let 20. století.

Románová kronika o pražské umělecké rodině pokrývající celé jedno století nás zavádí hlavně do časů slávy českého loutkového filmu. Gabriel Kočka, malíř a sběratel, uniká z dusivé atmosféry války, stalinismu a normalizace do světa filmů a smyšlených map. Lidé jako Gabriel žijí za ostnatými dráty své okleštěné životy. Když konečně přijde svoboda, ukáže se, že jejich díla, vzpomínky a sny fungují dál, a jsou klíčem k pochopení minulosti. Tak jako příběh o knížeti Baltazarovi, který hledá mapu své ztracené země. Někdo z rodiny Kočkových vymyslel Baltazara. Anebo si Baltazar vymyslel je?

Historie čtoucích žen se zrcadlí v malířství a fotografii. Motiv čtenářky okouzloval umělce všech období. Trvalo ovšem několik století, než bylo ženám dovoleno, aby četly, co chtějí. Nejprve směly vyšívat, modlit se, pečovat o děti a vařit. V okamžiku, kdy začaly čtení chápat jako možnost vyměnit těsný svět domova za nekonečný svět myšlenek, fantazie, ale také vědomostí, staly se nebezpečnými. Ženy, které četly, si mohly četbou osvojit vědomosti a zkušenosti, které původně nebyly určené jim. Tuto napínavou kapitolu dějin čtenářek sleduje Stefan Bollmann s citem a pohledem pro detail. Oblouk se klene od středověku do současnosti, těžiště předváděných motivů spočívá v 19. a 20. století. Vybrané obrazy, kresby a fotografie jsou představovány v krátkých doprovodných textech.