František Kolář Pořadí knih

Nejkomplexnější, nejobsáhlejší a nejaktuálnější encyklopedie československého a českého olympijského sportu. Víte, kdo byla „tajemná“ Hedwiga Rosenbaumová, jež v roce 1900 přivezla dvě olympijské medaile z Paříže? Jaké byly osudy prvního československého olympijského vítěze Bedřicha Šupčíka? Nebo Dany a Emila Zátopkových, legend československého sportu? Kteří hokejisté se zasloužili o zlato v Naganu 1998 na hokejovém „turnaji století“? Nejen o těchto osobnostech československého i českého sportu se dočtete v nejkomplexnější, nejobsáhlejší a nejaktuálnější Encyklopedii olympioniků. V sedmi stech medailonech představuje sportovce, kteří od počátku novodobých olympijských her získali medaili v individuálních či kolektivních sportech nebo se mezi jednotlivci umístili do šesté příčky. Součástí encyklopedie je krátký průřez historií českého olympijského hnutí, přehled jednotlivých olympijských her a rovněž rejstřík, který zahrnuje všechny české a československé účastníky olympijských soutěží – a to od Františka Jandy-Suka až po Ester Ledeckou. Encyklopedie v mnoha ohledech aktualizuje nebo zpřesňuje často chybně tradované informace a shrnuje dosavadní znalosti o československém, resp. českém sportu a olympijském hnutí.

Publikace S knížaty u stolu… je věnována atraktivnímu tématu středověké kulinární kultury dvorského prostředí. Pozornost je přitom zaměřena na všechny její složky: pokrmy a nápoje, gastronomickou přípravu, formy stolování, kuchyňské a stolní nádobí i stavební podobu a vybavení kuchyní a hodovních síní. Geograficky je téma vymezeno historickým opavským a ratibořským vévodstvím náležejícím ve 14. a 15. století opavské (opavsko-ratibořské) linii rodu Přemyslovců, územím se společnou politickou a kulturní minulostí. Zvolené téma publikace představuje na základě informací a artefaktů získaných interdisciplinárním výzkumem, jejichž základ tvoří katalog archeologických nálezů z rezidenčních měst – Opavy a Ratiboře. Kniha je bohatě vybavena ilustracemi (reprodukce středověkých iluminací, díla starých mistrů, nástěnné malby aj.), které umožňují čtenáři pochopit prezentované poznatky v kontextu středověké kultury. Nedílnou součástí takto pojaté koncepce vyprávění jsou i ukázky dobových receptů, včetně fotografií podle nich připravených pokrmů.

Historie horské služby v českých zemích. Červení andělé“ chodí mezi návštěvníky hor a ti je příliš nevnímají. Když se jim však přihodí nehoda a sami si nemohou pomoci, vzývají je jako své zachránce. A oni se objeví ve svých červených bundách či svetrech, nehledě na počasí, nehledě na to, zda se kolem „všichni čerti žení“. Jsou to členové Horské služby, kteří v okamžicích největší nouze přinášejí pomoc! Jim a jejich historii je věnována uvedená kniha. Nejprve je zachycen organizační vývoj Horské služby od prvopočátků v polovině 19. století přes tragédii Bohumila Hanče a Václava Vrbaty a její oficiální založení v květnu 1935 až po současnost. Následuje historie Horské služby v jednotlivých pohořích České republiky, od Šumavy po Beskydy. Každodenní činnosti Horské služby je věnována třetí část. A ve čtvrté, poslední, se čtenáři mohou seznámit s jedenácti konkrétními záchrannými akcemi Horské služby za osmdesát let její existence.

V souvislosti s výročím politického rozhodnutí v roce 1984 bojkotovat XXIII. olympijské hry v Los Angeles se autoři této monografie zamýšlejí nad dalšími zásahy komunistického režimu do tak specifické a apolitické oblasti, jakou představuje sport. Sledována jsou následující témata: společenská recepce sportu, postup komunistů při sjednocování československé tělovýchovy a sportu v poválečných letech, proměny organizace této oblasti společenského života v období komunistické totality a hlavní problémy československého olympijského hnutí v téže době. Další témata se zaměřují na konkrétní příklady zásahu komunistické moci do sportu a tělovýchovy, na jejich příčiny a na důsledky. Sportem, který výrazně ovlivnily zásahy politiky a jenž ji také ovlivnil, byl lední hokej – jednak ve vykonstruovaném procesu s hokejisty v roce 1950, jednak událostmi spjatými se světovým šampionátem v roce 1969. Zásahy do sportovního života komunistického Československa vedly k emigraci mnoha sportovců, která dodnes poutá zájem sportovních příznivců. Podobně je v jejich vzpomínkách zakořeněno téma bojkotu XXIII. olympijských her 1984 v Los Angeles, které dalo podnět ke vzniku předkládané publikace.

Publikace 100 zajímavých archeologických lokalit Moravy a Slezska je určena zejména nejširší veřejnosti. V standardizovaném zápise, zvoucím k turistické návštěvě, představuje stovku archeologických nalezišť na území Moravy a Slezska. Jedná se o místa se zajímavými příběhy a mnohdy také viditelnými stopami historie, které jsou otisknuty do naší krajiny. Někdy však takové stopy, alespoň zdánlivě chybí. Někdy např. jen letecká archeologie, nebo laserové skenování zemského povrchu ukážou jejich pozůstatky. Mnohdy jsou na první pohled nezajímavé, tvoří ale součást historické krajiny, její paměti a jako takové je dobré je poznat a chránit. Kniha je kolektivním dílem řady odborníků, obsahuje obecný úvod, včetně tabulky použitých mapových značek, následuje zásadní oddíl knihy, nazvaný Krajinou Moravy a Slezska. Knihu uzavírají vysvětlivky odborných pojmů, přehledná mapa s rejstříkem lokalit a konečně soupis použité literatury a pramenů.

Publikace Opavské hradby doprovází stejnojmennou výstavu, která byla veřejnosti zpřístupněna dne 28. listopadu 2013 v prostorách městské expozice Cesta města věnované dějinám Opavy. Městské opevnění představovalo po celá staletí zdaleka viditelný symbol města a hmatatelný důkaz jeho politického významu a hospodářské prosperity. V důsledku výrazných politických, společenských a kulturních proměn přelomu 18. a 19. století, předznamenávajících ve svém souhrnu moderní dobu, dochází však rovněž k zahájení procesu zásadní proměny městského urbanismu, určovaného původně prstencem městských hradeb. Nové prostorové nároky si vynutily postupnou likvidaci v minulosti s takovým úsilím a náklady budovaného opevnění, aby uvolněné místo propříště zaujaly městské parky, veřejné budovy a průmyslové podniky. Jelikož Opava náleží k městům postrádajícím v důsledku demolic 19. století téměř zcela nadzemní pozůstatky někdejšího opevnění, opírají se úvahy o jeho podobě a stavebním vývoji především o výsledky archeologických a archivních výzkumů. Cílem publikace, věnované proměnám opavského opevnění, je přiblížit takto získané stěžejní poznatky o fenoménu městského opevnění širší veřejnosti a rovněž představit nejdůležitější hmotné nálezy, které se s tímto tématem pojí. Publikace, stejně jako výstava, je doplněna řadou obrazových materiálů, díky kterým má čtenář možnost nahlédnout do někdejšího osobitého světa před i za městskou hradbou.