Irenäus Eibl-Eibesfeldt Knihy

Přírodopis lidské pošetilosti. Kniha prof. Irenäa Eibl-Eibesfeldta, zakladatele nového vědního oboru – etologie člověka, tedy vědy zabývající se zkoumáním biologických determinant v lidském chování – je obsáhlou prací, ve které se autor vyjadřuje z pozice zoologa a etologa k současným problémům lidstva a navazuje tak na tradici nevídaně úspěšných sociálně-kritických děl svého učitele, Rakušana Konrada Lorenze. I když kniha nepatří rokem vydání (1991) k nejžhavějším novinkám na trhu, vyjadřuje se k problémům, které člověka již od počátků jeho „civilizované“ éry trápily a možná budou trápit čím dál tím více, pokud se několik klíčových věcí v lidském chování a smýšlení nezmění. Je třeba podotknout, že žádná jiná autorova kniha nebyla dosud v ČR vydána (kromě knihy „Galapágy“, která však za minulého režimu vyšla bez vědomí autora) a také to, že Eibl-Eibesfeldt, ač je ve své domovině i celosvětově díky svému významu pro vědy o člověku poměrně známou osobností, je v České republice jako vědec i myslitel obecně spíše opomíjen.

O zvláštnostech zvířeny, obývající galapážské souostroví v Tichém oceáně, vypráví profesor zoologie na mnichovské universitě. Líčí způsob života unikátních živočišných druhů, popisuje lachtany, leguány, obrovské želvy i množství různého ptactva a svědčí o jejich chování, jak je vypozoroval při své návštěvě „rajské zahrady“, do jejíhož poklidu zasáhl ničivě teprve člověk. Autor proto zdůrazňuje krotkost galapážských zvířat a potřebu jejich ochrany, na níž sám má velký podíl (jeho přičiněním byla na Galapágách zřízena ochranná biologická stanice). V ČSSR vyšla tato kniha za minulého režimu (v roce 1970) bez vědomí autora.

O zvláštnostech zvířeny, obývající galapážské souostroví v Tichém oceáně, vypráví profesor zoologie na mnichovské universitě. Líčí způsob života unikátních živočišných druhů, popisuje lachtany, leguány, obrovské želvy i množství různého ptactva a svědčí o jejich chování, jak je vypozoroval při své návštěvě „rajské zahrady“, do jejíhož poklidu zasáhl ničivě teprve člověk. Autor proto zdůrazňuje krotkost galapážských zvířat a potřebu jejich ochrany, na níž sám má velký podíl (jeho přičiněním byla na Galapágách zřízena ochranná biologická stanice). V ČSSR vyšla tato kniha za minulého režimu (v roce 1970) bez vědomí autora.

Multitude of strangely beautiful natural forms: Radiolaria, Foraminifera, Ciliata, diatoms, calcareous sponges, Siphonophora, star corals, starfishes, Protozoa, flagellates, brown seaweed, jellyfishes, sea-lilies, moss animals, sea-urchins, glass sponges, leptomedusae, horny corals, trunkfishes, true sea slugs, anthomedusae horseshoe crabs, sea-cucumbers, octopuses, bats, orchids, sea wasps, seahorse, a dragonfish, a frogfish, much more. All images black-and-white.

1862 erschien erstmals Ernst Haeckels bahnbrechendes Werk „Atlas der Radiolarien”, in dem er bis dahin unbekannte einzellige Meereslebewesen auf minutiös gezeichneten und lithografierten Farbtafeln darstellte. Jahrzehnte später präsentierte er ein noch breiteres Formenspektrum in den „Kunstformen der Natur”, bis heute eine unerschöpfliche Inspirationsquelle für Kreative aus den verschiedensten Bereichen. Die vorliegende Publikation führt nun erstmals 135 Tafeln aus beiden Werken in einem Band zusammen, kommentiert von zweien der besten Kenner des Haeckel‘schen Werkes, Olaf Breidbach und Irenäus Eibl-Eibesfeldt.

Irenäus Eibl-Eibesfeldt beleuchtet die Herausforderungen, die aus unserem selbstgeschaffenen Umfeld resultieren, und zeigt auf, wie das biologische Erbe des Menschen ihn in Fehler führen kann. Er fordert notwendige Korrekturen für ein besseres Zusammenleben.