Czesław Miłosz Knihy

Autobiograficky ladená próza nositeľa Nobelovej ceny ponúka čosi ako emocionálne zaangažovanú príručku pre záujemcov o nedávnu históriu stredovýchodnej Európy, brilantne napísané vyznanie európanstva, analýzu vývojových trendov prvej polovice dvadsiateho storočia. Ako hovorí sám autor, „Rodná Európa bola rovnako kázňou misionára medzi divochmi, ako aj pokusom o odpoveď na otázku, kto som. keby som pochádzal z Varšavy alebo Krakova, vysvetľovalo by sa mi to oveľa ľahšie. Ja som však chcel zakresliť do mapy literatúry celý náš východný galimatiáš, cudzí dokonca aj pre väčšinu poľských čitateľov“.

Svazek básní, aforismů, esejů a drobných próz oceněný prestižní polskou cenou za nejvýznamnější literární dílo roku 1997 vyniká autobiografičností, upřímností i bohatstvím myšlenkového světa jednoho z nejvýznamnějších moderních polských básníků a esejistů.

Myslivcův rok obsahuje záznamy z cest, úvahy o setkáních, o přečtených knihách, o vlastní tvorbě, ale i o pěstování květin v zahradě u domu v kalifornském Berkeley. Vzpomíná na dětství a mládí prožité v Litvě, na Varšavské povstání, na těžké počátky v exilu, vytváří ucelené portréty svých přátel a spisovatelů (Iwaszkiewicze, Mackiewicze a dalších), píše krátké úvahy-eseje o umění, náboženství, nejnovějších dějinách a o politice. Sám Miłosz v úvodu cituje americkou znalkyni jeho díla Madeline Levineovou, která o něm tvrdí, že „převážnou část svého života psal román o dvacátém století, ne však formou románu, ale pouze formou poznámek z cest, esejů, literární kritiky“. Kniha Myslivcův rok představuje i velice důležitý klíč k básníkovu dílu i jeho složité osobnosti.

Eseje polského básníka s ústředním tématem svobody lidského ducha v zemích střední Evropy, patřící k nejdůležitějším úvahám o vlivu totalitarismu na myšlení středoevropských intelektuálů.

Sbírku Poslední básně, uzavírající dílo básníka Czesława Miłosze, uspořádala a vydala dlouholetá básníkova tajemnice dva roky po jeho smrti, roku 2006.

Rozsahem nevelký cyklus Svět je pokládán za jedno z nejlepších děl nejen Miloszových, ale i moderní polské poezie vůbec.

Výbor z esejistické tvorby polského básníka je pokusem vytvořit nepřímý portrét Czeslawa Milosze jako původního myslitele vyrůstajícího z polských a litevských duchovních kořenů, který se originálně zamýšlel nad zneklidňujícími otázkami naší epochy a usiloval o pojmenování příčiny takových jevů jako novodobá eroze náboženského vědomí. V tomto světle jsou objevné a nadčasové i jeho texty o Dostojevském a Šestovovi, které napsal jako profesor slovanských literatur na americké univerzitě v Berkley a které přesahují rámec standartních akademických výkladů.... celý text

Dvojjazyčné vydání textů význačného polského básníka, prozaika, esejistu a překladatele. V roce 1980 byl Czeslaw Milosz vyznamenán Nobelovou cenou za literaturu, protože (jak se praví ve zdůvodnění) „s nekompromisní jasnozřivostí tlumočí ohrožení člověka ve světě ostrých konfliktů“.

Básnická sbírka využívající nejrůznějších forem. Současné dějiny se prolínají se starověkou historií, orientální motivika se střídá se sny, úvahami a vzpomínkami. Kromě toho kniha obsahuje také rozličné poznámky, anekdoty a aforismy.

Antologie z básnického díla významného autora polského původu. Svazek přináší tvorbu z let 1936-88. První verše z 30. let jsou předznamenány obavou z hluboké katastrofy, v 50. letech autor popisuje své válečné prožitky. Od r. 1960 trvale žije v USA, kde píše především reflexivní poezii inspirovanou filozofickými otázkami po smyslu bytí a tragikou lidské existence. Síla jeho poezie tkví především v hlubokém humanismu, který má být podle něho základním předpokladem pro pozitivní osud současného světa.