Ivan Olbracht Pořadí knih

V raném povídkovém triptychu Jozka, Forko a Pavlína — Žak — Rasík a pes, vydaném poprvé knižně v roce 1913 pod souhrnným názvem O zlých samotářích, uvedl Ivan Olbracht do české literatury různé variety postav novodobých tuláků, navazující na Uhrovy bosáky, Gellnerovy bohémy či Šrámkovy nešťastné jinaké. Zápletky příběhů ustupují do pozadí ve prospěch vykreslení „samotářských“ charakterů, deklasovaných, přezíraných, ukřivděných a ponižovaných, jež spojuje zloba na celý svět, na aroganci a pokrytectví maloměšťácké společnosti, která nerespektuje jejich individualitu a upírá jim právo na osobní svobodu a lidskou důstojnost. Odlišný projev „zlého samotářství“ zachytil Olbracht v psychoanalytickém románu Žalář nejtemnější (1915), v němž hrdinovu frustraci a sociální distanci vyvolává patologická žárlivost umocněná náhodnou ztrátou zraku.

Kniha vypráví o přátelství dvou zcela odlišných lidí. Jiří Jesenius je vážný a obětavý člověk, uznávaný herec Národního divadla, Jan Veselý je dobrodruh. Oba muži se setkávají v malé vesničce, kde Jesenius tráví dovolenou a Veselý hraje v ochotnickém divadle. Přátelství protkává a různě formuje divadlo, úspěch, ale také vztah se zpěvačkou Klárou, do které se oba zamilují...

Starý zákon pro mládež. Když v roce 1939 nabídlo nakladatelství Melantrich Ivanu Olbrachtovi, aby do připravované edice pro mládež upravil Bibli, přijal s radostí. Převyprávěl starozákonní děje o stvoření světa, o Adamovi a Evě, o Mojžíšovi, o potopě světa, babylonském zajetí, o Davidovi a Goliášovi, krásným slovem dal nahlédnout do moudrosti a poselství příběhů “knihy knih”. Kdo je zná, lépe porozumí některým románům, básním a divadelním hrám, pozorněji prochází mezi obrazy v galeriích…

Tento svazek obsahuje dvě knihy Ivana Olbrachta – román Nikola Šuhaj loupežník (1933) a povídkový soubor Golet v údolí (1937) –, ve kterých umělecky zpracoval své poznání lidí a země na Podkarpatské Rusi.

První díl tetralogie, v níž Mann vylíčil starohebrejský mýtus o Josefovi z doby před 3500 let a podle vlastních slov jej "až do nejzazších koutů jazyka humanizoval". Úvodní svazek jedná o Jákobovi, jeho dlouhém čekání na Ráchel, o mládí jeho nejmilejšího syna Josefa a nevraživosti jeho starších bratří, kteří ho nakonec prodají do otroctví.

Příběhy, téměř anekdoty z Haškova života, zapsané jeho přítelem A. Boučkem. Jsou zde anekdoty, které se o spisovateli vyprávěli i které on sám zažil a které dokumentují jeho povahu a činnost v redakci Světa zvířat i v Rusku.