Thomas Reschke Pořadí knih (chronologicky)

Rebell und Zauderer, Urgestein und Dissident, Polit-Idol und Frauenheld. Als charismatischer Botschafter der Poesie hat er Stadien gefüllt, Heere von Zensoren beschäftigt und eine ganze Generation begeistert. In seiner Autobiographie erzählt der Unangepaßte und »politisch Unzuverlässige« heiter, scharfsichtig und ironisch von seinem an Skandalen und skurrilen Begebenheiten reichen Leben und dem oft abenteuerlichen Weg durch die »Korridore der Macht und die Kaschemmen der Vorstadt«. Sein Buch ist Spiegel einer Gesellschaft im Umbruch und enthält Jewtuschenkos ganz persönliche Porträts seiner Zeitgenossen, von Pasternak, Schostakowitsch und Sacharow bis zu Picasso und Fellini, Che Guevara und Robert Kennedy.

V roce 1987 vychází nejslavnější kniha Na hrudi obra obláček zlatý. Je v ní popisován osud dvou chlapců, kteří se jako chovanci dětského domova ocitnou v roce 1944 na Kavkaze, odkud těsně před tím Stalin deportoval původní čečenské obyvatelstvo do stepí Kazachstánu. Příběh je částečně autobiografický. Kniha byla paradoxně oceněna i Státní cenou SSSR, přestože tvrdě kritizovala sovětskou politiku.

Moskau um 1928. Der renommierte Zoologe Professor Pfirsichow entdeckt zufällig einen "roten Strahl", der eine enorme wachstumsbeschleunigende Wirkung hat. Ein skrupel- wie ahnungsloser Funktionär entwendet die Gerätschaften des Wissenschaftlers und lässt Eier bestrahlen, um damit den Hunger auf Moskaus Straßen zu bekämpfen. Doch das Ergebnis ist mörderisch. Dieses fast vergessen Meisterwerk des jungen Michail Bulgakow ist eine beißende Satire mit bizarren Science-Fiction-Auswüchsen, die einmal mehr die Aktualität des russischen Jahrhundertautors zeigt. Alexander Nitzberg fängt auch in seiner dritten Bulgakow-Neuübersetzung wieder kongenial den Witz, die Galle und die Absurdität des teuflich satirischen Kurzromans ein. (Klappentext)

Satirizující divadelní hra popisuje tragické vyústění života Alexandra Sergejeviče Puškina a zkoumá manipulační praktiky vládnoucího systému, zosobněného tajnou policií. Historické souvislosti se odvíjejí od milostné avantýry Puškinovy manželky, což osvětluje okolnosti básníkovy smrti. Puškin, legendární postava ruské literatury, je v Bulgakovově hře zobrazen jako politicky angažovaný šlechtic, jehož sympatie k děkabristům ovlivnily jeho společenské postavení. Jeho excentrické chování se nesetkávalo s pochopením v konvencemi svázaném dvorském prostředí. Hra, napsaná v roce Bulgakovova skonu, se soustředí na konflikt, který vedl k Puškinovu smrtelnému souboji v roce 1837. Autor, žijící pod stalinskou diktaturou, vkládá do příběhu konspirační prvky, které naznačují, jak byla rodinná záležitost využita k likvidaci básníka. Děj se odehrává mezi carskými donašeči a špicly, přičemž pozornost je věnována i obyčejným lidem, kteří obdivují Puškina nejen pro jeho emotivní tvorbu, ale i pro jeho sociální cítění. Bulgakov ironicky reflektuje, jak může být básník nepohodlný, i když už není naživu.