V roce 1987 vychází nejslavnější kniha Na hrudi obra obláček zlatý.
Je v ní popisován osud dvou chlapců, kteří se jako chovanci dětského domova ocitnou v roce 1944 na Kavkaze, odkud těsně před tím Stalin deportoval původní čečenské obyvatelstvo do stepí Kazachstánu. Příběh je částečně autobiografický. Kniha byla paradoxně oceněna i Státní cenou SSSR, přestože tvrdě kritizovala sovětskou politiku.
Vše začíná na lavičce u Patriarchiových rybníků: básník Ivan Nikolajevič Ponyrjov, tvořící pod pseudonymem Bezdomovec, sklidí kritiku šéfredaktora M. A. Berlioze za svůj článek o Pilátu Pontském. Do jejich rozhovoru se nečekaně vloží profesor Woland a všichni tři začnou spekulovat o tom, jak to tenkrát s Kristem vlastně bylo. Woland předpoví Berliozovi, že večer přijde o život a když se tak skutečně stane, profesor se svými pomocníky hodlá zničit všechny, kteří mají něco společného s bytem číslo 50 v Sadové ulici, kde Berlioz bydlel... V groteskním pojetí se tu prolíná několik rovin: dusná atmosféra Moskvy dvacátých a třicátých let je líčena v záhadných a fantaskních kulisách, historická rovina originálním způsobem pojednává o Pilátovi a Ježíši Kristu, rovina filosofická reflektuje a zpřítomňuje motiv faustovský. Svůj vrcholný román psal slavný ruský autor bezmála dvanáct let a tento "příběh novodobého Fausta" dokončil pět dní před svou smrtí....
Rebell und Zauderer, Urgestein und Dissident, Polit-Idol und Frauenheld. Als charismatischer Botschafter der Poesie hat er Stadien gefüllt, Heere von Zensoren beschäftigt und eine ganze Generation begeistert. In seiner Autobiographie erzählt der Unangepaßte und »politisch Unzuverlässige« heiter, scharfsichtig und ironisch von seinem an Skandalen und skurrilen Begebenheiten reichen Leben und dem oft abenteuerlichen Weg durch die »Korridore der Macht und die Kaschemmen der Vorstadt«. Sein Buch ist Spiegel einer Gesellschaft im Umbruch und enthält Jewtuschenkos ganz persönliche Porträts seiner Zeitgenossen, von Pasternak, Schostakowitsch und Sacharow bis zu Picasso und Fellini, Che Guevara und Robert Kennedy.
Profesor V. I. Persikov vynalezne paprsek, který urychluje buněčný růst a množení. Ve stejnou chvíli v Rusku pomřou všechny slepice. Jeden člověk, který se jmenuje Osud, chce použít paprsku k namnožení slepic z dovezených vajec. Profesor Persikov to však nechce dovolit, paprsek se musí zkoumat. Chce to zkoumat na plazech a na pštrosech. Omylem se zamění zásilky slepičích a plazích vajíček a jelikož Osud není biolog a nepozná rozdíl, začne množit hady a pštrosy. Ty narostou do obřích rozměrů a mají velmi rychlou schopnost množit se. Nikdo si s tím neví rady, vojsko prohrává bitvy proti plazům…...