V roce 1987 vychází nejslavnější kniha Na hrudi obra obláček zlatý. Je v ní popisován osud dvou chlapců, kteří se jako chovanci dětského domova ocitnou v roce 1944 na Kavkaze, odkud těsně před tím Stalin deportoval původní čečenské obyvatelstvo do stepí Kazachstánu. Příběh je částečně autobiografický. Kniha byla paradoxně oceněna i Státní cenou SSSR, přestože tvrdě kritizovala sovětskou politiku.
První verze Bulgakovova životního díla, jež dokončil už slepý a na smrt nemocný člověk roku 1940, vznikla - podle později objevených rukopisných sešitků - patrně už v roce 1929. Ze sešitků byly vytrhány listy a ze zbytků textu odborníci zjistili, že už ttehdy šlo o Mistra a Markétku. "Vlastníma rukama jsem hodil náčrt románu o ´dáblovi do kamen," svěřil se autor příteli roku 1930 v jednom z dopisů. Ani tak energické gesto nevymazalo však Bulgakovi z paměti jeho osudové téma. Autorovu trýzeň lze pochopit - psal přece o umělcově touze být všemi pochopen. Téma si vynutilo široké historické a literární zázemí. Román navazuje na Goethova Fausta, Gogolovy groteskní prózy a eticko-filozofický názor Dostojevského. Bulgakov řeší na biblickém příběhu o Pilátovi a Ježíši míru lidské odpovědnosti za pozemské dobro a zlo. Proti skepsi Piláta i Mistra staví jedinou protihodnotu - lásku, i kdyby se měla spojit se samotným peklem. Markétčina láska je pohádková a pozemská zároveň. A duch pekel? Vysměje se nepmanské Moskvě dvacátých let, z nudy nad ní by snad i tu lidskou duši oželel, ale nemůže, neboť k rozhodující bitvě dochází právě v ní.... celý text
Moskau um 1928. Der renommierte Zoologe Professor Pfirsichow entdeckt zufällig einen "roten Strahl", der eine enorme wachstumsbeschleunigende Wirkung hat. Ein skrupel- wie ahnungsloser Funktionär entwendet die Gerätschaften des Wissenschaftlers und lässt Eier bestrahlen, um damit den Hunger auf Moskaus Straßen zu bekämpfen. Doch das Ergebnis ist mörderisch. Dieses fast vergessen Meisterwerk des jungen Michail Bulgakow ist eine beißende Satire mit bizarren Science-Fiction-Auswüchsen, die einmal mehr die Aktualität des russischen Jahrhundertautors zeigt. Alexander Nitzberg fängt auch in seiner dritten Bulgakow-Neuübersetzung wieder kongenial den Witz, die Galle und die Absurdität des teuflich satirischen Kurzromans ein. (Klappentext)