Libor Batrla Knihy

Pýcha a předsudek je jedním z nejoceňovanějších děl Jane Austenové i všeobecně. Vypráví příběh Elizabeth Bennetové, která žije se svými čtyřmi sestrami, sarkastickým otcem a maloměšťáckou, úzkoprsou matkou, která myslí jen na jediné - jak své dcery výhodně provdat. Když se na nedalekém panství Netherfield usadí mladý, svobodný a bohatý pan Bingley, je jasné, že se jej paní Bennetová pokusí získat pro jednu ze svých dcer. S Bingleyem přijíždí jeho dvě snobské sestry a zdánlivě pyšný pan Darcy, bohatý pán a majitel sídla Pemberley a poloviny hrabství Derbyshire, který na svéhlavou Elizabeth neudělá právě nejlepší dojem, narozdíl od přátelského Bingleyho, který si velmi rozumí s Lizzynou sestrou Jane. Na scéně se také objevuje pan Wickham, zapřísáhlý nepřítel Darcyho a chudý pěšák, který přijel s regimentem na zimu do města, a získává si Elizabethiny sympatie. Nic však není, jak se zdá být...

Malá Kristýnka žije na okraji Prahy ve věžáku v malém pokojíku s plyšovým medvídkem Karlem. Spolu zažívají neobyčejné příhody, při kterých se setkávají s klekánicemi, Terezkou z říše fialových motýlů, skřítkem Ondrou a dalšími.

Syn cirkusu je Irvingův "indický" román, jakkoli autor vehementně prohlašuje, že tomu tak není. Spisovatel píše, že si představoval muže, který se tam narodil a přestěhoval se jinam. Představoval si postavu, která se znovu a znovu vrací cosi ho k tomu nutí, ale s každým dalším návratem se pocit cizosti té země ještě prohlubuje. Tak vznikl doktor Farrokh Daruwalla, obyvatel Indie a Kanady, který se necítí být ani Indem, ani Kanaďanem. Jeho identita se rozplývá, studoval totiž ve Vídni a odtamtud pochází také jeho partnerka. Román má výraznou detektivní linii: v průběhu pátrání po pachateli brutálních vražd se sexuálním motivem před námi autor rozprostírá snad všechny možné formy úchylek. Irving knihu zalidnil množstvím absurdních postav, s nimiž se protagonista, ortoped a sběratel vzorků trpasličí krve, setkává. Daruwalla trpí pocitem odcizení, trápí se otázkou, co je v dnešním světě ještě normální a co ne.... celý text

Trilogie nejvýznamnějších knih R.A. Moodyho shrnuje "vzpomínky" lidí, kteří přežili svoji klinickou smrt se záběry poskytující prostor lidské naději. Moody v knize Život po životě seznámil čtenáře s výsledky svého výzkumu na téma: co člověka čeká po smrti. Shrnul vzpomínky lidí, kteří přežili klinickou smrt, a zjistil, že vjemy při umírání jsou u různých lidí podobné. Dokonce prý je podobnost tak velká, že lze specifikovat několik samostatných znaků, s nimiž se setkala většina lidí, kteří stáli na prahu smrti. Právě tato kniha, kterou napsal v 70. letech, byla první vědeckou prací o výzkumech jevů mezi životem a smrtí. Její závěry jsou ale dodnes pro část odborné veřejnosti naprosto nepřijatelné.... celý text

Humorná dvojjazyčná knížka od amerického autora, který v letech 1990–1994 působil v Praze (mmj. jako šéfredaktor časopisu Prognosis). Souběžný anglický text tištěný zvratmo.

Kriminální román známého představitele americké drsné školy líčí postup pátrání po vraždícím maniakovi.

Americkému filosofu a sociologu Robertu Nisbetovi se v této čtivé analytické rozpravě podařilo téměř nemožné: precizně definovat a srozumitelně vysvětlit politický konzervatismus. Konzervatismus patří spolu se socialismem a liberalismem ke třem hlavním politickým ideologiím současnosti, avšak na rozdíl od svých protivníků se vzpírá snadné definici, dokonce se sám za ideologii ani nepovažuje. Vychází totiž z přesvědčení, že jsme formováni tradicí a loajalitou vůči civilizaci a národní kultuře, z níž pocházíme. Že z ní máme vybírat všechno prověřené a zásadní – nejen proto, že jsme „trpaslíci na ramenou gigantických předchůdců“ a že pravá „politika znamená dát hlas mrtvým,“ ale díky vědomí, že nepochopíme, kde jsme, natož kam jdeme, nepochopíme-li, kde jsme byli až dosud. Konzervativní instinkt (solidní předsudek) „lze přirovnat k chabé naději, že svět může být lepší, která skomírá po boku zdrcujícího přesvědčení, že všechno může být daleko horší.“ Nisbet v tradici Edmunda Burkeho dokona

Když se před ní z bouře vynoří Batesův motel, je Mary Craneová přesvědčená, že je to její spása. Za sebou má mnohahodinovou cestu za mužem, jehož miluje a kterému chce připravit nečekané překvapení. Nyní ale silnici, na kterou se mezitím snesla tma, bičuje déšť a ona touží po jediném – odpočinout si.

Genry Aii je jediným zástupcem lidstva v tomto románu. Jako vyslanec Ekumenu (což je jakési společenství planet) se dostává na Gethen, zimní planetu. Cílem jeho mise je smlouva o připojení Gethenu k Ekumenu. A jak už to tak při střetu dvou různých kultur bývá, nic není tak jednoduché jak se na první pohled může zdát. Getheňané jsou sice morfologicky podobní lidem, ale jedna významná odlišnost tu je – jsou oboupohlavní a každý měsíc se z nich na pár dní stává muž nebo žena… 2. kniha série Hain... celý text

Malebný ostrov Martha´s Vineyard není až tak idylický, jak by se na první pohled zdálo. Je to sice vyjímečné místo s nádhernou přírodou, dobrými lovišti ryb a chutným domácím jídlem, ale nepředstavuje vždy to bezpečné útočiště, po kterém lidé touží. Bývalý bostonský policista J. W. Jackson přijel na ostrov hledat místo, kde by zapomněl na hrůzy a násilí v ulicích velkoměsta. Ale jak sám ví, nic není dokonalé. Na ostrov přijíždí Geraldine Milesová, aby unikla před svým brutálním milencem. Hledá bezpečí, ale brzo zjistí, že skutečně bezpečná nikde není. Ve snaze ochránit ji získává J. W. nepřítele. J.W. se snaží zůstat naživu a přitom odhalit totožnost a motivaci člověka usilujícího o jeho život. Stopy ho zavedou daleko od Vineyardu, do Coloradu. Než se bude moci vrátit na svůj milovaný ostrov, má před sebou setkání s nebezpečným a nevypočitatelným protivníkem.