Libor Batrla Knihy

Klasický román z prostředí zámožných středních vrstev na anglickém venkově na konci 18. a počátku 19. století. Autorka líčí klidný a ničím nerušený život, všední radosti, zábavy a starosti. Rodinný klid bývá narušen zejména tehdy, když jsou v rodině dcery a na obzoru se objeví možný ženich. Vdavky jsou pro ženu v této době jedinou možností zaopatření a proto je nutné důmyslné splétání sítí kolem kandidáta ženitby. Autorka dává svému románu ironický podtext. Všechny postavy románu - stoický pan Bennet, jeho energická manželka a pět dcer vstoupily již dávno do podvědomí čtenářské veřejnosti.

Malá Kristýnka žije na okraji Prahy ve věžáku v malém pokojíku s plyšovým medvídkem Karlem. Spolu zažívají neobyčejné příhody, při kterých se setkávají s klekánicemi, Terezkou z říše fialových motýlů, skřítkem Ondrou a dalšími.

Syn cirkusu je Irvingův "indický" román, jakkoli autor vehementně prohlašuje, že tomu tak není. Spisovatel píše, že si představoval muže, který se tam narodil a přestěhoval se jinam. Představoval si postavu, která se znovu a znovu vrací cosi ho k tomu nutí, ale s každým dalším návratem se pocit cizosti té země ještě prohlubuje. Tak vznikl doktor Farrokh Daruwalla, obyvatel Indie a Kanady, který se necítí být ani Indem, ani Kanaďanem. Jeho identita se rozplývá, studoval totiž ve Vídni a odtamtud pochází také jeho partnerka. Román má výraznou detektivní linii: v průběhu pátrání po pachateli brutálních vražd se sexuálním motivem před námi autor rozprostírá snad všechny možné formy úchylek. Irving knihu zalidnil množstvím absurdních postav, s nimiž se protagonista, ortoped a sběratel vzorků trpasličí krve, setkává. Daruwalla trpí pocitem odcizení, trápí se otázkou, co je v dnešním světě ještě normální a co ne.... celý text

Přehled o příčinách onemocnění, léčbě a zásadách životosprávy.

Trilogie nejvýznamnějších knih R.A. Moodyho shrnuje "vzpomínky" lidí, kteří přežili svoji klinickou smrt se záběry poskytující prostor lidské naději. Moody v knize Život po životě seznámil čtenáře s výsledky svého výzkumu na téma: co člověka čeká po smrti. Shrnul vzpomínky lidí, kteří přežili klinickou smrt, a zjistil, že vjemy při umírání jsou u různých lidí podobné. Dokonce prý je podobnost tak velká, že lze specifikovat několik samostatných znaků, s nimiž se setkala většina lidí, kteří stáli na prahu smrti. Právě tato kniha, kterou napsal v 70. letech, byla první vědeckou prací o výzkumech jevů mezi životem a smrtí. Její závěry jsou ale dodnes pro část odborné veřejnosti naprosto nepřijatelné.... celý text

Humorná dvojjazyčná knížka od amerického autora, který v letech 1990–1994 působil v Praze (mmj. jako šéfredaktor časopisu Prognosis). Souběžný anglický text tištěný zvratmo.

Kriminální román známého představitele americké drsné školy líčí postup pátrání po vraždícím maniakovi.

Americkému filosofu a sociologu Robertu Nisbetovi se v této čtivé analytické rozpravě podařilo téměř nemožné: precizně definovat a srozumitelně vysvětlit politický konzervatismus. Konzervatismus patří spolu se socialismem a liberalismem ke třem hlavním politickým ideologiím současnosti, avšak na rozdíl od svých protivníků se vzpírá snadné definici, dokonce se sám za ideologii ani nepovažuje. Vychází totiž z přesvědčení, že jsme formováni tradicí a loajalitou vůči civilizaci a národní kultuře, z níž pocházíme. Že z ní máme vybírat všechno prověřené a zásadní – nejen proto, že jsme „trpaslíci na ramenou gigantických předchůdců“ a že pravá „politika znamená dát hlas mrtvým,“ ale díky vědomí, že nepochopíme, kde jsme, natož kam jdeme, nepochopíme-li, kde jsme byli až dosud. Konzervativní instinkt (solidní předsudek) „lze přirovnat k chabé naději, že svět může být lepší, která skomírá po boku zdrcujícího přesvědčení, že všechno může být daleko horší.“ Nisbet v tradici Edmunda Burkeho dokona

Když se před ní z bouře vynoří Batesův motel, je Mary Craneová přesvědčená, že je to její spása. Za sebou má mnohahodinovou cestu za mužem, jehož miluje a kterému chce připravit nečekané překvapení. Nyní ale silnici, na kterou se mezitím snesla tma, bičuje déšť a ona touží po jediném – odpočinout si.