Libor Batrla Pořadí knih (chronologicky)

Nový svazek dosud nevydaných krátkých próz Charlese Bukowského (1920–1994) Absence hrdiny obsahuje velkou část jeho nejranějších povídek, po kterých se na dlouhá desetiletí slehla zem, ale i jiná dosud nepublikovaná dílka. Najdeme zde klasická Bukowského témata: sex, chlast i sázení, spolu s výstižnou analýzou toho, čemu říká „hrát si na básníka a být básníkem“. Absence hrdiny však představuje také jiného Bukowského – pronikavého, i když nekonvenčního kritika. Jeho vlastní Manifest, popis básnické scény v Los Angeles i svérázné hodnocení díla Allena Ginsberga a dalších básníků odhalují Bukowského intelektuální podstatu skrytou pod drsným povrchem.

Lydie, Christopher a Natalie Hilliardovi jsou od rozvodu rodičů předmětem sporů mezi otcem a matkou. Všechno se ale mění, když jejich matka příjímá na výpomoc do domácnosti neobvyklou paní. Navzdory zvláštnímu zjevu se madam Doubtfire ukáže být nadanou a zdatnou hospodyní, a tak alespoň na krátký čas nastává v domácnosti klid. Ale děti brzy objeví, že madam Doubtfire je něco víc než dobrá hospodyně... Kniha se stala předlohou mimořádně úspěšného filmu.

Příběh, ve kterém jsou omylem zavražděni manželé provozující poněkud neobvyklé sexuální praktiky, je parodií na perverzní thriller.

Mary Craneová sedí za volantem auta, které se řítí hustým deštěm. Je na útěku. Pronásledují ji vina a výčitky svědomí, protože právě ukradla čtyřicet tisíc dolarů, aby splatila dluhy muže, kterého miluje. Když poté na jedné křižovatce špatně odbočí, netuší, že se jí kvůli tomu život právě převrátil o sto osmdesát stupňů. Před ní, na okraji zatuchlé bažiny, se totiž vypíná temný obrys motelu, jehož majitel Norman Bates vede osamělý život, řídící se vůlí jeho kruté a majetnické matky. Norman Mary připadá jako trochu zvláštní, ale jinak docela milý chlapík, a tak ji neodradí ani skutečnost, že pokoje jsou staré a nepříliš udržované. Jediné, po čem v ten moment touží, je odpočinek a horká sprcha, jež by smyla špatný den, který má za sebou. A právě v koupelně se nakonec seznámí i s Normanovou matkou… a jejím nožem.

Bilim-kurgu roman. O anki hormonal durumlarına göre erkek ya da kadın olabilen çift cinsiyetli sakinleri olan soğuk bir gezegende geçen olaylar temelinde yazar, insanların düalist eğilimlerini tartışıyor.

Kriminální román známého představitele americké drsné školy líčí postup pátrání po vraždícím maniakovi.

Malá Kristýnka žije na okraji Prahy ve věžáku v malém pokojíku s plyšovým medvídkem Karlem. Spolu zažívají neobyčejné příhody, při kterých se setkávají s klekánicemi, Terezkou z říše fialových motýlů, skřítkem Ondrou a dalšími.

Přehled o příčinách onemocnění, léčbě a zásadách životosprávy.

Malebný ostrov Martha´s Vineyard není až tak idylický, jak by se na první pohled zdálo. Je to sice vyjímečné místo s nádhernou přírodou, dobrými lovišti ryb a chutným domácím jídlem, ale nepředstavuje vždy to bezpečné útočiště, po kterém lidé touží. Bývalý bostonský policista J. W. Jackson přijel na ostrov hledat místo, kde by zapomněl na hrůzy a násilí v ulicích velkoměsta. Ale jak sám ví, nic není dokonalé. Na ostrov přijíždí Geraldine Milesová, aby unikla před svým brutálním milencem. Hledá bezpečí, ale brzo zjistí, že skutečně bezpečná nikde není. Ve snaze ochránit ji získává J. W. nepřítele. J.W. se snaží zůstat naživu a přitom odhalit totožnost a motivaci člověka usilujícího o jeho život. Stopy ho zavedou daleko od Vineyardu, do Coloradu. Než se bude moci vrátit na svůj milovaný ostrov, má před sebou setkání s nebezpečným a nevypočitatelným protivníkem.

Humorná dvojjazyčná knížka od amerického autora, který v letech 1990–1994 působil v Praze (mmj. jako šéfredaktor časopisu Prognosis). Souběžný anglický text tištěný zvratmo.

Žil byl v jednom velkém polském městě malý kluk. Bylo mu šest let a psal se rok 1939. Vystrašení rodiče poslali své dítě na venkov, aby tam válku v nějaké náhradní rodině v bezpečí přečkalo. Snědý kluk s černými vlasy a tmavýma očima, podezřelý z toho, že je Žid nebo Rom, není však nikde vítán. Je symbolem nepřítele německé říše a pověrčiví venkované v něm vidí vyslance zla, který k sobě přitahuje smůlu a neštěstí. Chlapec nikde dlouho nevydrží, je nucen putovat z vesnice do vesnice a chránit si holý život. Popisuje a vypráví, jednoduše a přímočaře, všechno, co vidí. Kromě toho, že je sám drasticky bit a týrán, se navíc stává svědkem mnoha krutostí, kterých jsou lidé s obludnou vynalézavostí schopni se na sobě navzájem dopouštět. Ponižování lidské důstojnosti, fyzické násilí a mučení nezná hranic. Malý poutník, jako hrdina nějaké strašlivé pohádky, pošramocený na těle i na duši nakonec válku přežije, dočká se osvobození, pohřbí Boha i ďábla, přilne k vojákům Rudé armády, a shledá se dokonce i s rodiči. O šťastném konci však nemůže být ani řeč.

Trilogie nejvýznamnějších knih R.A. Moodyho shrnuje "vzpomínky" lidí, kteří přežili svoji klinickou smrt se záběry poskytující prostor lidské naději. Moody v knize Život po životě seznámil čtenáře s výsledky svého výzkumu na téma: co člověka čeká po smrti. Shrnul vzpomínky lidí, kteří přežili klinickou smrt, a zjistil, že vjemy při umírání jsou u různých lidí podobné. Dokonce prý je podobnost tak velká, že lze specifikovat několik samostatných znaků, s nimiž se setkala většina lidí, kteří stáli na prahu smrti. Právě tato kniha, kterou napsal v 70. letech, byla první vědeckou prací o výzkumech jevů mezi životem a smrtí. Její závěry jsou ale dodnes pro část odborné veřejnosti naprosto nepřijatelné....

Záhadný hlas v telefonu, krásná zastřelená Číňanka, bohatý stařec se svědomím, které mu nedá spát, soukromý detektiv zapletený do vraždy, čínská prostitutka, která moc mluvila, a rakev. Detektivní příběh o úspěšném vyřešení složitého případu v Hongkongu. Případu se ujal soukromý detektiv - spolu s ním sleduje čtenář stopu vraha krásné čínské prostitutky. Konečným rozuzlením případu se hlavnímu hrdinovi podaří odhalit síť nebezpečných překupníků heroinu.

Guvernantka osiřelých sourozenců zjistí, že pravý život jejích svěřenců se odehrává ve spojení s již mrtvými osobami, sluhou a bývalou vychovatelkou. I ona se s nimi setkává, chce před přízraky děti ochránit...

Syn cirkusu je Irvingův "indický" román. Jeho postava, doktor Farrokh Daruwalla, obyvatel Indie a Kanady, se necítí být ani Indem, ani Kanaďanem. Jak sám říká, je "pársem i křesťanem, Bombajcem i Toronťanem". Jeho identita se rozplývá, studoval ve Vídni a odtamtud pochází také jeho životní partnerka. Snad aby nějakým způsobem svou nejistotu kompenzoval, spřádá sny o budoucnosti své i druhých a mění je ve skutečnost. Touha formovat osudy jiných u něj přerůstá v posedlost. V kontextu autorovy tvorby je román výjimečný výraznou detektivní linií: při pátrání po pachateli brutálních vražd se sexuálním motivem před námi defilují nejrůznější formy úchylek. Irving knihu zalidnil množstvím absurdních postav, s nimiž se protagonista, ortoped a sběratel vzorků trpasličí krve, setkává. Daruwalla trpí pocitem odcizení, trápí se otázkou, co je v dnešním světě ještě normální a co ne.

Anglicko-český zrcadlový text pro mírně pokročilé. Když se Elizabeth Bennet poprvé setká s panem Darcym, starým mládencem a zároveň výhodnou partií, zdá se jí nafoukaný a odtažitý. A také lhostejný k její osobě, přestože je Elizabeth hezká, temperamentní a bystrá. Když Elizabeth navíc zjistí, že se Darcy zapletl do komplikovaného vztahu svého přítele Bingleyho a její milované sestry Jane, její antipatie vůči němu jen vzrostou. Dochází k řadě nedorozumění a vypukne skandál, ale přitom také rozkvete láska. Elizabeth i Darcy pochopí pošetilost svých předsudků a poučí se, že první dojem nemusí být vždycky ten správný.

Příběh, v němž dávná vražda zasahuje do života současných lidí, je napsán se smyslem pro gradaci, citem pro psychologii a pietu k zákonům klasické detektivky. Vydání první. Edice Kobra, svazek 7 ( v knize uvedeno stejné pořadí 7 jako v knize "Soukromý detektiv Lew Archer" R.Macdonald).

Rok co rok odevzdává americká autorka Sue Graftonová nakladateli nový rukopis ze své šťastně koncipované série krimirománů podle abecedy. Jako všechny již vyšlé i tento s výbušným názvem má neméně strhující děj a určitě vás nenechá chladnými.

Americkému filosofu a sociologu Robertu Nisbetovi se v této čtivé analytické rozpravě podařilo téměř nemožné: precizně definovat a srozumitelně vysvětlit politický konzervatismus. Konzervatismus patří spolu se socialismem a liberalismem ke třem hlavním politickým ideologiím současnosti, avšak na rozdíl od svých protivníků se vzpírá snadné definici, dokonce se sám za ideologii ani nepovažuje. Vychází totiž z přesvědčení, že jsme formováni tradicí a loajalitou vůči civilizaci a národní kultuře, z níž pocházíme. Že z ní máme vybírat všechno prověřené a zásadní – nejen proto, že jsme „trpaslíci na ramenou gigantických předchůdců“ a že pravá „politika znamená dát hlas mrtvým,“ ale díky vědomí, že nepochopíme, kde jsme, natož kam jdeme, nepochopíme-li, kde jsme byli až dosud. Konzervativní instinkt (solidní předsudek) „lze přirovnat k chabé naději, že svět může být lepší, která skomírá po boku zdrcujícího přesvědčení, že všechno může být daleko horší.“ Nisbet v tradici Edmunda Burkeho dokona