Jiří Karásek ze Lvovic Pořadí knih

Básně a novela Jiřího Karáska ze Lvovic, které napsal do knih věnovaných důvěrnému příteli (z let 1902 až 1932). Mimo obyčejné vydání vyšlo 5 číslovaných výtisků v autorské celopapírové vazbě na ručním papíru "Jitřenka" z Letů pod lesem.

Symbolicky dekadentní trilogie Romány tří mágů, napsaná Jiřím Karáskem ze Lvovic, zahrnuje tři romány: Manfreda Mcmillena (1907), Scarabeus (1908) a Ganymedes (1925). Inspirací pro postavu mága byl autorův tajemný vídeňský přítel, který ovlivnil jeho pohled na dandyismus. Román Manfreda Mcmillena se odehrává v Praze, kde se vypravěč sbližuje s démonickým hrabětem Manfredem, jenž hledá stopy po svém předchůdci, mágu Cagliostrovi. Manfred se cítí být jeho vtělením a vypráví svému příteli o životě tohoto okultisty. Jeho existence je však ohrožena tajemným Walterem Morem, jehož magické praktiky vedou k Manfredovu zmizení. Scarabeus se odehrává v Benátkách, kde mladý Gaston miluje Oresta, který se snaží uniknout z toxického vztahu s cynickým Marcelem. Po Orestevě zmizení se Gaston dostává do Marcelova paláce, kde odhaluje rodinné tajemství spojené s mocnou silou skarabea. Nakonec se stává obětí kultu zla, jemuž Marcel slouží. Ganymedes, poslední část trilogie, sleduje Radovana, který je fascinován charismatickým Adrianem Morrisem. Adrian se zajímá o tajemství rudolfinské Prahy a setkává se se sochařem Jörnem Mollerem, jenž odhalil, jak oživit golema. Radovan se stává modelem pro golema, ale Adrian ho omylem znovu oživí, což má katastrofální následky.

Podtitul: Dopisy adresované Marii Kalašové z let 1903–1907. První vydání souboru korespondence významného představitele české dekadence adresované překladatelce Marii Kalašové, s kterou se pro její rozhled, nadání a citlivého ducha přátelilo mnoho uměleckých osobností domácí i evropské scény. Dopisy se vyznačují vytříbeným literárním stylem a reflektují soudobé poměry v umělecké komunitě i osamělý život svého autora. Jiří Karásek ze Lvovic (1871–1951), básník, prozaik, dramatik, významný představitel české literární dekadence (básn. sbírky Zazděná okna 1894, Sodoma 1895, prózy Gotická duše 1900 a Román Manfreda Macmillena 1907, drama Sen o říši krásy 1907). S Arnoštem Procházkou založil časopis Moderní revue, prosazoval pojetí kritiky jako uměleckého žánru (Impresionisté a ironikové 1903, Tvůrcové a epigoni 1927).

Sbírka významného představitele české literární dekadence napsaná v roce 1895, v níž se autor projevuje jako vypjatý individualista šokující soudobou společnost. Ve snaze provokovat se orientuje na tematiku, která byla koncem 19. století potlačována a tabuizována – na motivy morbidní erotiky, pocity zmaru a agónie, smyslné vášně, temné pudy či divoké bakchanálie. Tyto náměty pak básník zasazuje často do vzdálených historických epoch, které mu svými rekvizitami pomáhají naplno vyjádřit své zhnusení životem. Po formální stránce vychází Karásek z tradic české lumírovské školy a proto ve velké míře využívá její strofické útvary, především sonety.

Soubor dopisů Jiřího Karáska ze Lvovic Edvardu Klasovi. Dopisy byly psány mezi lety 1901 a 1907. Edvard Klas, vlastním jménem Vladimíra Jedličková, zaujal Karáska svými nedějovými povídkami, které zasílal do Moderní revue. Karásek nadšen náladovými obrázky a skicami uvítal, když mu autorka sama napsala v prosinci 1901 první dopis. Bylo to po smrti jejího manžela, filologa Jaromíra Jedličky. Senzitivní a křehká Jedličková se upnula na Karáska, tehdy jednu z person literárního života. Sice hned na začátku zřejmě prozradila, že je žena, ale Karásek reagoval po svém: „Promiňte mi, že podržuji i po posledním Vašem dopise fikci Eduarda Klase. Zdá se mi, že k němu snáze a důvěrněji hovořím. A konečně — také já jsem dlužen malým odhalením a je nutno, abych upřímnost splatil upřímností. Není-li Eduard Klas mužem, nejsem jím já také," napsal 11. prosince 1901. K vydání připravili Libuše Heczková, Aleš Zach a Gabriela M. Zemanová. Doslov napsala Libuše Heczková. U 20 výtisků černá varianta obálky.

Tři portréty uměleckých osobností 90. let 19. století z pera Jiřího Karáska ze Lvovic, významného představitele české dekadence, básníka, prozaika, literárního a výtvarného kritika, spoluzakladatele časopisu Moderní revue. (Eduard Tesař, Zdenka Braunerová, František Kaván)

Tento svazek je věnován žánru, který se na přelomu 19. a 20. století na několika textech vyhranil ve vývojově podstatný soubor se specifickým místem v dějinách českého dramatu a divadla. Vedle novoromantické pohádky Zeyerovy s rysy lumírovské poetiky je prezentován text Jiráskův, v němž se prolínají tradiční obrozenské způsoby výstavby sentimentálního dramatu s impulzy divadelní moderny konce 19. století, a konečně text Kvapilův a posléze i Karáskův, blížící se nejvíce soudobé modernistické větvi evropské divadelní kultury. Edice Martina Sendlerová a Jiří Kudrnáč, komentář Dalibor Tureček, Martina Sendlerová a Jiří Kudrnáč.

Zazděná okna. Sodoma. Kniha aristokratická. Sexus necans Souborné vydání Karáskových básnických sbírek podle prvních knižních vydání z let 1894–98. Sbírka Sodoma, zabavená roku 1895 z mravnostních důvodů, vyšla v tomto souboru v původním znění poprvé. Edičně připravili Gabriela Dupačová a Aleš Zach.