Devět pohádkových příběhů, kde čtenář nenajdete černobílý svět dobra a zla... V příbězích se odráží Wildova posedlost krásou a touhou po světě, ve kterém se k sobě lidé chovají slušně a s respektem. Pohádky nemají vždy šťastný konec, ale ten někdy chybí i v příbězích našich životů.....
Američtí básníci jsou u nás jedinou anthologií moderní americké poesie. Z prvního vydání r. 1929 výbor podstatně vzrostl. Větší díl naší knihy je poesie sociální a socialistická (Walt Whitman, Carl Sandburg, Langston Hughes, S. Funaroff, Malcolm Cowley). Vaněčkova anthologie je výrazem hesla: „I přes Západ k Východu.“ Je objektivní ve výběru a neopomíjí ani básníky, blízké surrealismu (Harry Crosby, Bravig Imbs), ani symbolisty a katolíky (Conrad Aiken, T. S. Eliot, J. G. Fletscher), ani extatické černochy, jejichž sociální poesie má křesťanské podbarvení (Langston Hughes). 2. vydání
Krásná pohádková knížka pro malé čtenáře. Velmi pěkné ilustrace Vlastimil Lažanský.
Kniha básnických próz věnovaných historické Praze. Poeticky vyprávěné příběhy přibližují atmosféru doby, města, osobitě reprodukují příběh o Golemovi.
Baladicky laděný román o vzniku a vývoji husitského revolučního hnutí spojuje realitu s fantazií a snaží se v mozaice příběhů a vykreslených postav historických i smyšlených přiblížit především atmosféru doby.
Arnošt Vaněček (1900–1983), uznávaný překladatel americké, především černošské poezie, odkazuje titulem svého románu z roku 1938 k obrazu Vor Medúzy francouzského romantika Theodora Géricaulta: slavné scéně zániku a smrti, jejichž příčina spíše než z vnějšku přichází zevnitř lidského společenství. Vaněčkovo podobenství o rozkladu a umírání společnosti je zjitřené úzkostí neklidné Evropy konce třicátých let. Aluzí je tu ovšem mnohem víc – od upomínek k textům E. A. Poea nebo T. S. Eliota, k soudobé filozofii i marxisticky sociologizující politické rétorice, až po pevné zakotvení v repertoáru motivů a v jazyce dobové imaginace literární i výtvarné. Surrealistické snové vize i bizarní obraznost tu stojí na tenké hranici s existenciálními nejistotami ze sebe, ze světa, z davu a mezilidských vztahů, jež jsou přítomny zejména v hrdinově zaujetí ženskými postavami. Román doprovází obsáhlá studie literárního historika Vladimíra Papouška, který dílo zasvěceně a novátorsky zasazuje do širokého, především výtvarného kontextu.
Historie Velké Moravy z doby, kdy se tato říše stala kulturní a politickou křižovatkou Evropy. Autor nechtěl být v tomto díle pouhým dějepiscem faktu; je to více napínavá beletristická studie o dějích raného středověku.
