Román vypráví o Římě za vlády císařů Tiberia a Caliguly, o době, kdy Řím vládl ještě celému antickému světu, ale nebyl již schopen vládnout sám sobě. V bohatém dějovém pletivu defilují před námi oba krutí císařové a jejich oblíbenci, rozmařilá a hýřivá římská smetánka a její milostnice, zbabělí i nepoddajní senátoři, ale také filozof Seneka a římský lid, jehož mluvčím je herec Fabius. Všechny postavy románového děje jsou vylíčeny s dokonalou znalostí jejich psychologie, myšlení a cítění. Národní umělec Josef Toman nám předvedl minulost s takovým pochopením pro lidi, prostředí a dobovou atmosféru, že jeho dílo je více než jen historickým románem. Je i velikým estetickým zážitkem a hlubokou etikou podloženým poučením, jež může mnoho sdělit i dnešnímu čtenáři. (nakladatel; kráceno)
Josef Toman Knihy
Praotec Čech s manželkou Medunou byli po svatbě bohyní Moranou omylem posláni do nebe, ale protože v slovanském ráji přílišnou prací rušili, byli posláni bohem Perunem zpět na zem - do Čech. veselé historky se snaží zároveň vystihnout vlastnosti našeho národa.
Na pozadí široce komponovaného obrazu Řecka v 5. století před n. l., postihujícího "zlatý věk" Řecka i dobu úpadku Athén, líčí autor životní osudy starořeckého filozofa od narození až po trest smrti otrávením. V románovém ději,seznamujícím i s řadou historických postav, jako jsou filozofové Anaxagorás, Platón, Sokratovi žáci, státník Periklés, sochař Feidiás, tragičtí básníci Sofoklés, Eurípidés aj., se promítá politické střetávání demokratů a oligarchů aobrážejí se i situace a problémy dnešního světa.
Život a smrt dona Miguela z Manary. Historický román ze Španělska 17. stol, líčí osud mladého šlechtice vznešeného rodu, který byl od narození určen pro církevní život. V době, kdy dospíval, byl předmětem sporu mezi rodiči. Matka, která si přála míz ze syna kněze, svěřila jeho výchovu fanatickému jezuitovi a otec, který si nepřál, aby jediný syn zmizel za zdmi kláštera, mu vybral jako vychovatele moudrého františkána. Mladý šlechtic byl vyslán do Sevilly na studium bohosloví, probudila se v něm pyšná povaha a žil nezřízeným životem. Po smrti milované ženy však zatoužil po nápravě. Vstoupil do řádu milosrdných bratří, prodal své jmění a za výtěžek zřídil nemocnici a chrám pro chudé.
V románě, který vyšel poprvé v r. 1938 pod názven Vosí hnézdo, líčí autor sklon života čtyř starců postřeleného zmrzačeného pytláka, lakotného výrobce rakví, jeho bratra tuláka a zkrachovaného boháče -, z nichž každý usiluje o to, co považuje za nejvyšší životní hodnotu, tj. postupně o pomstu za zmrzačení, o majetek, o tuláckou volnost a o požitek. Baladicky laděný příběh o morální bídě a lidských pudech zjasňuje jen mladá, zdravá a silná milenecká dvojice, formujicí se v mladé generaci.
Tento román věnovali autoři palčivým otázkám doby, kdy bylo nutno především nově osídlit pohraničí a zároveň zavést pořádek do hospodaření s lesním bohatstvím. Nejpalčivější byly problémy s ochranou vláhy, boj s kůrovcem, překonání sobectví jednotlivců při zavádění nových metod do dřevařské práce. Protagonisty jsou zemité postavy dřevařů, mezi nimiž vyniká polesný Kořán, který nade vše miluje les a nenávidí všechny, kteří podle něho lesu ubližují. Typem průbojného mladého dělníka je Vojtěch Berka, nový osídlenec, který sehraje důležitou roli při prosazování pokroku a získá lásku Kořánovy dcery
Příběh ze života pražských dětí v krompašské škole v přírodě. Chlapecký kolektiv pionýrů je narušován vystupováním party "Jestřábů", která se po mnoha napínavých a rušných příhodách rozpadne a spojí s ostatními dětmi. Na rozdílných pracovních metodách obou vychovatelů je ukázán význam pedagogického taktu při výchově kolektivu.
