Josef Toman Pořadí knih (chronologicky)

Pravidla tvorby výkresů ve stavebnictví. Kniha je určena všem kdo přichází do styku s výkresovou dokumentací stavebních objektů, ať již naší, nebo zahraniční. Kniha je rovněž zpracována tak, aby mohla být používána jako učebnice kreslení výkresu staveb a souvisejících objektů na odborných školách všech stupňů. Tato publikace je doporučena Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.

Этот роман посвящен жизни и политическим деяниям римского императора Калигулы, фигуры далеко неоднозначной, как показала история. Остросюжетный, динамичный роман изобилует хитроумными дворцовыми интригами и откровенными любовными сценами.

Nové dílo slovenského autora Jána Martiše navazuje samostatně na jeho románovou práci Císařský věčný voják a sleduje další životní pouť jejího hlavního hrdiny Ladislava Gabriše, legendárního strážmistra uherského husarského pluku, a jeho druha poručíka Gjura Draženoviče. Líčí jejich dobrodružné osudy od Gabrišova návratu z tureckého zajetí do haličské Žolkvy, odkud se zúčastní vojenského tažení do Belgie, kde pod vlivem Velké francouzské revoluce vzniklo protihabsburské povstání. Vojáci rakouské monarchie se tu seznamují s životem prostých lidí, který je stejně neutěšený jako život poddaných v jejich vlasti. Jako při svém prvním díle připravil se Ján Martiš i k napsání této knihy důkladným studiem odborné literatury a archívních materiálů, aby seznámil čtenáře s duchovní a politickou atmosférou Evropy na konci osmnáctého věku, století racionalismu a osvícenství, ale i četných válek mezi mocnáři a územních změn. Zvláštní pozornost věnuje revoluční Francii a Paříži, jež v té době ovlivnily celoevropský politický vývoj.

Na pozadí široce komponovaného obrazu Řecka v 5. století před n. l., postihujícího "zlatý věk" Řecka i dobu úpadku Athén, líčí autor životní osudy starořeckého filozofa od narození až po trest smrti otrávením. V románovém ději,seznamujícím i s řadou historických postav, jako jsou filozofové Anaxagorás, Platón, Sokratovi žáci, státník Periklés, sochař Feidiás, tragičtí básníci Sofoklés, Eurípidés aj., se promítá politické střetávání demokratů a oligarchů aobrážejí se i situace a problémy dnešního světa.

Josef Toman neve nem ismeretlen a magyar közönség előtt. Don Juan (1958) és Ahol a madár sem jár (1960) címen megjelent regényei megérdemelten nagy sikert arattak. Tiberius és Caligula címen most közzétett könyvét pedig már számos európai nyelvre lefordították. A római császárság kezdeti szakaszának érdekfeszítően izgalmas, hatalmas körképét rajzolja meg a kötet, a történelmi források beható tanulmányozása alapján. Tiberius és Caligula kora az események színtere, s e két egymástól élesen különböző római császár-egyéniség kialakulásának útját, eszméit és cselekedeteit a történelmi valóság szükségszerű eredményeként megismertetni: nagy jelentőségű írói vállalkozás, olvasni pedig „kalandregény” számba megy. A hiteles és részben költött történelmi események, helyek és személyek megelevenítésével, megszólaltatásával a nagy átalakulások korának örök problémáit feszegeti a kiváló író, lebilincselő meseszövéssel. Külön értéke Toman regényének az itáliai táj festői ábrázolása és az antik Róma szépségének, nagyságának felidézése.

Rozsáhlý historický román sugestivně a barvitě přibližuje atmosféru antického Říma za vlády Tiberia a Caliguly. Vznešená římská společnost a římský senát představoval vrstvu kořistníků, kteří v touze po bohatství uzavřeli spojenectví s Caligulou a dokud prosazoval jejich zájmy, drželi ho v čele státu. Osou románu jsou osudy mladého senátorova syna Lucia Curiona, úspěšného vojáka diplomata, který dychtí po kariéře a stává se bezcharakterním přisluhovačem Caligulova řádění, a herce Fabia. Fabius pochází z římské chudiny a je tragickým mluvčím drobného římského lidu. Autor tímto způsobem čtivě a nenásilně ukazuje protiklady Říma vládnoucího a bezbranného.

Postřehy z cest po Itálii nás zavádí například do Neapole, Říma, Florencie, Benátek a Pompejí.

Humoristický román o veselém a statečném mastičkáři, nemanželském synovi inkvizitora a knězny, který miluje lidi a po řadě dobrodružství se stane inspirátorem revoluce proti vrchnosti i církvi. Příběh je zasazen do renesančního prostředí jižní Evropy, odkud autor bere i typy postav svého románu.

Tento román věnovali autoři palčivým otázkám doby, kdy bylo nutno především nově osídlit pohraničí a zároveň zavést pořádek do hospodaření s lesním bohatstvím. Nejpalčivější byly problémy s ochranou vláhy, boj s kůrovcem, překonání sobectví jednotlivců při zavádění nových metod do dřevařské práce. Protagonisty jsou zemité postavy dřevařů, mezi nimiž vyniká polesný Kořán, který nade vše miluje les a nenávidí všechny, kteří podle něho lesu ubližují. Typem průbojného mladého dělníka je Vojtěch Berka, nový osídlenec, který sehraje důležitou roli při prosazování pokroku a získá lásku Kořánovy dcery.

V románě, který vyšel poprvé v r. 1938 pod názven Vosí hnézdo, líčí autor sklon života čtyř starců postřeleného zmrzačeného pytláka, lakotného výrobce rakví, jeho bratra tuláka a zkrachovaného boháče -, z nichž každý usiluje o to, co považuje za nejvyšší životní hodnotu, tj. postupně o pomstu za zmrzačení, o majetek, o tuláckou volnost a o požitek. Baladicky laděný příběh o morální bídě a lidských pudech zjasňuje jen mladá, zdravá a silná milenecká dvojice, formujicí se v mladé generaci.

Příběh ze života pražských dětí v krompašské škole v přírodě. Chlapecký kolektiv pionýrů je narušován vystupováním party "Jestřábů", která se po mnoha napínavých a rušných příhodách rozpadne a spojí s ostatními dětmi. Na rozdílných pracovních metodách obou vychovatelů je ukázán význam pedagogického taktu při výchově kolektivu.

Autor vybral látku k tomuto románu z českého bájesloví a humorně přepracoval pověst o praotci Čechovi a o osídlení podřipské kotliny. Původním záměrem autorovým bylo vytvořit komedii na podkladě slovanské mytologie; divadelní hra Slovanské nebe měla svou úspěšnou premiéru v roce 1949.Později vzniklé prozaické zpracování této vděčné a úsměvné alegorie vychází knižně již počtvrté. Jejími hrdiny je mladá dvojice Čech a Meduna, které v den jejich svatby odvede omylem do Perunova nebe bohyně Mořena - jako duše zemřelých. S humorem a porozuměním líčí Toman lidské počínání nepravých duší, jak se jim podařilo převrátit odvěký řád nebe a dostat na svou stranu Zlatou bábu, Perunovu ženu.

Rozsáhlá románová skladba o životě t. zv. "pravého" dona Juana (na rozdíl od Tiršova dona Juana Tenoria), jímž byla historická osobnost hraběte Miguela z Manary. Žil v letech 1626-1679 ve Španělsku Filipa IV., jehož vláda byla dobou "ostrých protikladů jesuitského pokrytectví a nesmírné rozmařilosti panstva, dobou barokní tmy a nedýchatelného dusna inkvisice". (J. Toman.) S duší plnou rozporů chce don Miguel poznat absolutní lásku bez konce a bez kazu, nachází však ve své společnosti přetvářku, lež a pokrytectví. Jeho nesmírné bohatství mu dovoluje hnát se sobecky za soukromým štěstím, ničit životy a rodinná štěstí žen, a ani stát a inkvisice se neodváží proti němu vystoupit. Teprve v bolesti nad smrtí ženy, která splňovala jeho představy, si uvědomuje zlo, jež napáchal, a stává se řádovým bratrem. Poznává blíže život chudiny a osobní utrpení ho naučí vidět bídu druhých. Poznává, že nestačí modlit se a kát se, ale že je třeba pomáhat skutky. Celý majetek věnuje na postavení nemocnice, sám je nejobětavějším ošetřovatelem a nachází své životní štěstí v práci pro zubožený lid.

Hrdina Tomanova románu, don Miguel z Maňary, žije v sedmnáctém století ve Španělsku, v nejkatoličtější evropské zemi v atmosféře barokní extáze s odkazem renesančního humanismu v srdci, ale také už s buřičstvím ducha, které sto let po jeho smrti vyšlehlo Velkou francouzskou revoluci. Tomanův don Miguel narůstá v titánský typ vzdorného odpovědníka samého Boha. Začíná pochybovat o jeho jsoucnosti, protože si jinak nedovede vysvětlit neotřesitelnost brutální světské moci, opírající se o součinnost církve. Miguel sestupuje přímo do pekla církevní diktatury, která lid držela v temnotě, vyhrožovala mu posmrtnými tresty a těžila z jeho strachu. Nikdy by Josef Toman nemohl popsat krutost bezohledných vládců tak věrohodně, kdyby nepsal svůj román v nejtěžších letech okupace.

Baladický příběh ze života na horské samotě. Líčí milostné vzplanutí všech mužů malé horské vísky ke komediantskému sirotku Tereze, poblouznění plné vášně, které vyústí až ke zločinu.

Ústředním motivem románové prvotiny J.T. z renesančního prostředí jednoho italského vévodství jsou osudy mladého lidového hrdiny Kajmana, mastičkáře.