Autorka čerpá svůj námět z osidlování našeho pohraničí po květnu r. 1945, tentokráte z osidlování vesnice na severu Čech v Krušných horách. Autorka se zahleděla do nového života přistěhovalců a do jejich rozběhu k budovatelské práci, ale vykreslila jejich příběhy za války i v dřívější minulosti. Snažila se tak odhalit příčiny postoje svých postav k odchodu Němců i k ostatnímu dění.
Vzpomínky novináře Václava Běhounka (1902–1980) čekaly na vydání čtyřicet let. Rodák z Loun se vrací do doby svého dětství a studií na Univerzitě Karlově v Praze, kde se zapojil do studentských spolků a získával novinářské zkušenosti. Politicky byl blízký sociálnědemokratické straně a spolupracoval s intelektuály kolem Dělnické akademie. Jeho paměti přinášejí cenné svědectví o rusofilství mezi levicovými kulturními pracovníky, které čelilo těžkým konfrontacím se Sovětským svazem. V roce 1936 byl obviněn z trockismu za to, že v bibliografii ponechal jména sovětských autorů zavržených Stalinem. Po okupaci Československa se zapojil do Petičního výboru Věrni zůstaneme a pomáhal s jeho programem. V říjnu 1942 byl zatčen a zbytek války strávil v nacistických věznicích a koncentračních táborech. Běhounkovy paměti významně dokumentují měnící se atmosféru v novinářské obci po roce 1945. Jeho jméno je spojeno s Burianovou Kulturní politikou a deníkem Práce, kde dlouho vedl kulturní rubriku. Ve svých pamětech zachytil zajímavé postřehy o umělcích, kteří byli jeho přáteli, jako Vítězslav Nezval, Jaroslav Seifert či František Halas. Ediční přípravy vzpomínek se úspěšně ujal Martin Kučera.
V této knize najdete pohromadě Paulíkův román Utonulá, dvě povídky Přepadení pošty a Čekaje na smrt, dále experimentálně pojaté črty a zápisky vydané pod názvem Sentimentální cesty. Ty se skládají z jeho zážitků a cest po velké části Evropy, Turecka a Alžírska. A do vězeňské literatury se stačil Jaroslav Jan Paulík zapsat svými zápisky z káznice z května 1945, které nazval Grande aventure (Velké dobrodružství) a které zakončují tento výběr z jeho díla.
Životopis a dílo největšího ruského básníka A. S. Puškina, tvůrce moderního rus. verše. Autor si všímá básníkových předchůdců a vzorů, stručně pojednává o jeho životě, o jeho revoluční i osobní lyrice, pohádkách, básnických povídkách a eposech. Zvláštní kapitolu věnuje Evženu Oněginovi, románu ve verších, dramatům, umělecké a historické próze. Závěrem hodnotí P. jako zakladatele novodobé rus. lit., všímá si studia a ohlasů P. života a díla a Puškinova vlivu na čes. lit. a překladů P. děl do češtiny.
V kapitolách Osobnost, Mládí, Bosáci, Adagio lamentoso, Nechť silněji zahřmí bouře, V cizině, Za války a revoluce, V Sovětském svazu, Umělec a Učitel a vychovatel sleduje Běhounek život, dílo a význam 1. proletářského spisovatele, zakladatele socialistického realismu, revolučního umělce,vychovatele proletářských mas a vůdce mezinárodní revoluční inteligence.
Triptych povídek (Jejich pravá tvář, Past, Čtyři dny), z nichž Past je v novelu převedeným libretem stejnojmenného filmu. Všechny povídky, v nichž autor poprvé cele uplatnil svůj marxistický světový názor, jsou namířeny proti nacismu a válce, ať už se odehrávají v Německu let dvacátých, či uprostřed českého odboje proti okupantům anebo v nezadržitelně nastupujícím soumraku hitlerovské říše.
