Zdeněk Burian

Zdeněk Michael František Burian (11. února 1905 Kopřivnice – 1. července 1981 Praha) byl český malíř a ilustrátor dobrodružných knih. Proslul zejména svými paleontologickými rekonstrukcemi společně s profesorem Josefem Augustou. Jeho výtvarného talentu si všimli již na základní škole, ve 14 letech byl (na doporučení ilustrátora Jana Gotha a Maxe Švabinského) přijat na Akademii výtvarných umění, přímo do druhého ročníku. Na škole vydržel ale pouze necelé 2 roky a už v šestnácti se začal živit jako ilustrátor. Ilustroval především dobrodružnou literaturu. První knihou, k níž takto přispěl, bylo Dobrodružství Davida Balfoura od Stevensona.[1] Ilustroval také řadu knih Eduarda Štorcha, a tyto ilustrace měly osudový význam pro jeho celoživotní dílo. Mezinárodního uznání se mu totiž dostalo především za rekonstrukce vymřelých zvířat a rostlin, kterým se věnoval ve spolupráci s předními odborníky, mezi nimiž byli paleontolog Josef Augusta, antropolog Vojtěch Fetter a další.[1] Po smrti Josefa Augusty spolupracoval na řadě rekonstrukcí s paleontologem Z.V. Špinarem, četné paleoantropologické rekonstrukce vedl zoolog Vratislav Mazák, který se původem člověka intenzivně zabýval. Vratislav Mazák byl také významným katalogizátorem Burianova díla. Přesto byl Zdeněk Burian značně opomíjen (byl mu vytýkán naturalismus a akademismus), protože se režimu (mimo jiné) nelíbila ani jeho orientace na západní literaturu, ani jeho aktivní působení v trampingu, ani velké sympatie ke hnutí woodcraft.[zdroj?] Byl členem Svazu čs. výtvarných umělců, Sdružení výtvarníků Purkyně a pravidelně se zúčastňoval členských výstav. Jeho dílo je velmi rozsáhlé. Vytvořil asi 10 000 děl určených k reprodukci (tedy ilustrace a obálky pro knihy i časopisy, v tomto čísle je obsažena i drtivá většina jeho „pravěkého“ díla). Kromě toho vytvořil dnes těžko zjistitelné množství (řádově stovky) děl v rámci tzv. volné tvorby (zde lze počítat nejrůznější věci - od rozměrných olejů až po malé kresbičky obdivovatelům do památníčku či ty nejjednodušší přípravné skicy). Nebyl experimentátor, zdokonaloval pouze svoji techniku, snažil se, aby jeho dílo bylo přístupné každému. Ilustroval česká vydání kolem 500 knih (a navrhl 600 knižních obálek), například od autorů Jaroslava Foglara, Rudyarda Kiplinga, Jacka Londona, Karla Maye, Eduarda Štorcha nebo Julese Verna. Jaroslav Foglar mu složil mimo jiné hold v románu Když duben přichází, kde si hoši přicházejí pro autogram k obdivovanému ilustrátorovi knih Florianovi (kapitola V umělcově svatyni). S paleontologem Josefem Augustou spolupracoval na mnoha paleontologických rekonstrukcích pravěkých zvířat a prehistorických krajin. Známé jsou zejména jeho obrazy dinosaurů, mamutů i prvních lidí. Přispěl tak k popularizaci této vědní disciplíny. Kromě toho namaloval i další obrazy, hlavně portréty osob a další obrazy zejména z jeho vlastních cest po světě. Dodnes je považován za jednoho z nejvýznamnějších ilustrátorů pravěku na světě. Posledním velkým cyklem je nedokončený soubor pláten pro Východočeskou zoologickou zahradu ve Dvoře Králové nad Labem, posmrtně doplněný o uvolněné práce malované pro Komenium.[2] Vedle rekonstrukcí vznikla i řada volných pláten a dva cykly - oslava přírodních národů "Porobení" a protiválečný cyklus "Obžalování". V našich zemích na Burianovo dílo z oblasti paleorekonstrukce po jeho smrti navazují ze starší generace ilustrátoři Zdeněk Berger a Pavel Major (spolupracující s paleontology Josefem Benešem a Oldřichem Fejfarem respektive). Pavel Dvorský a Libor Balák (projekt Antropark) se věnují především "lovcům mamutů" moravskému gravettienu. S vědci kolem pražského Chlupáčova muzea historie Země pak spolupracují dva významní paleoartisti Petr Modlitba a Jiří Svoboda. Pro Národní muzeum vytvořil mnoho rekonstrukcí v Kanadě usídlený Jan Sovák. Kvalitní úrovně dosahují i dva malující přírodovědci Karel Cettl a Pavel Říha. Tvorbě 3D modelů pravěké fauny v životní velikosti se na špičkové úrovni věnuje Radek Labuťa (mj. projekt Giganti). V roce 2012 vystavuje Moravské zemské muzeum v Brně v pavilonu Anthropos dosud neznámou studii k proslulému obrazu Neolitičtí zemědělci z roku 1951.