Nejznámější prózu Boženy Němcové jistě netřeba blíže představovat - patří k nejčtenějším českým knihám. Poprvé vyšla v roce 1855 a od té doby byla publikována ve více než třech stovkách českých vydání a v mnoha zahraničních překladech. Své vzpomínky na dětství, prožité v ratibořickém údolí s babičkou Magdalénou Novotnou, autorka přetavila do částečně idealizované, ale přesto realistické podoby.
Na pozadí Prahy s typickou atmosférou let před 1. svět. válkou se odvíjí životní osud mladé dívky, jejíž jediným bohatstvím je mládí a čistota.
Monografická studie zkoumá význam Václava Špály v českém moderním malířství, jeho pochopení a rozvinutí výbojů evropského malířství. Zabývá se jeho cestou k malířskému projevu formulovanému na výši dobových problémů azakotvenému vdomácí tradici. Rekapituluje účin vlivů na Špálovo dílo, zvláště impresionismu, expresionismu, kubismu a orfismu v širších souvislostech evropského a českého vývoje, který se projevil v rozkyvu od realistickypojímaných obrazů až poabstraktně založené stylizace. Rozbor jednotlivých obrazů doprovází řada barevných reprodukcí děl vesměs ze sbírek Národní galerie.
