Člověk a krajina: Josef Čapek, Václav Špála
- 87 stránek
- 4 hodiny čtení






Tragický příběh mladé služky z pražské restaurace, která je pro svou krásu předmětem smyslné pozornosti hostí, starého chlípníka, hoteliéra i mladých bohémů, a která houževnatě hájí své panenství pro svého chorého milence, přičemž nakonec je zlomena a tragicky hyne. 12. vydání vroce 1966.
Monografická studie zkoumá význam Václava Špály v českém moderním malířství, jeho pochopení a rozvinutí výbojů evropského malířství. Zabývá se jeho cestou k malířskému projevu formulovanému na výši dobových problémů azakotvenému vdomácí tradici. Rekapituluje účin vlivů na Špálovo dílo, zvláště impresionismu, expresionismu, kubismu a orfismu v širších souvislostech evropského a českého vývoje, který se projevil v rozkyvu od realistickypojímaných obrazů až poabstraktně založené stylizace. Rozbor jednotlivých obrazů doprovází řada barevných reprodukcí děl vesměs ze sbírek Národní galerie.
Hlavní hrdinkou knihy je babička, která se přestěhuje ke své dceři, aby jí pomohla s výchovou vnoučat. Příjezd starší paní do údolí výrazně změní život nejen dětem, ale i dospělým. Babička je fenomén české literatury, u něhož se ani odborníci nemohou shodnout, jestli se jedná o román, novelu či povídku. Svým neopakovatelným stylem oslovuje již mnoho generací. Kniha nabízí unikátní pohled do duše a života člověka první poloviny devatenáctého století. Na rozdíl od většiny současníků Božena Němcová psala jazykem, který je srozumitelný i modernímu čtenáři.