Miloslav Jirda Pořadí knih (chronologicky)

Po výzkumných výpravách do Konga, Guayany, Francouzské Polynésie a jižního Tichomoří se Francis Mazière vydává na Velikonoční ostrov, ztracený v nesmírných prostorách Pacifiku. Přijíždí lsem se stejným cílem jako před ním Thor Heyerdahl a tolik jiných cestovatelů — odhalit tajemstvíkamenných obrů, tyčících se na úpatí sopek a na pobřežních útesech, prozkoumat ideogramy na deskách rongo-rongo, proniknout do dávných kultovních obřadů... Dodnes zůstává nerozřešena otázka, zda šlo o dávnou, bájnou civilizaci, zaniklou za podivných okolností. Díky své ženě Tile, rozené Tahiťance, si získává důvěru domorodců, od nichž se dovídá cenné informace o dnešním i minulém životě ostrova a přibližuje tak dnešnímu čtenáři obraz pohřbené minulosti. Jeho vyprávění je nejen velkým dobrodružstvím přes věky a prostory, ale také bolestným svědectvím o životě těch, kteří jako poslední přežili zmizelý kontinent.

Román z cirkusového prostředí vypráví o dvou synech potulného kejklíře a komedianta a krásné cikánky, kteří po osiření vystupují v cirkusech s akrobatickými čísly. Jejich úsilí je zaměřeno na vymýšlení a studování nových a stále obtížnějších akrobatických čísel.

6 milostných povídek, vybraných z pozůstalosti autora. Prózy poznamenané hledáním, okouzlením z poznávání světa i výbušnou smyslovostí. V první části jsou to snové, romantické příběhy plné náboženských mýthů. V druhé části doznívá barevné vidění, spodní melancholický tón,ale prostředí a osoby jsou už z tohoto světa. Obsahuje povídky: Dívka na hřbitově; Svatý a panna; Klavír na skále; Eleonora; Hospoda, srdce a paní; Terinka.

Román známý i z filmové adaptace odhaluje život bohaté pařížské společnosti po první světové válce. Zaměřuje se na to, jak pojímají nebo jsou schopni pojímat a jedině chápat lidskou důstojnost lásku a smrt. Ústřední linií románu je historie bankéřské rodiny Schoudlerů, vztah otce a syna. Otec chce udržet svou autoritu a syna pokořit. Intrika, které použije k jeho zastrašení, se mu podaří tak dokonale, jak ani sám nechtěl – jeho jediný syn končí sebevraždou. Autor se v bohaté galerii postav zaměřuje také na ty, kteří se nějakým způsobem vyšplhali k tomuto privilegovanému společenskému postavení – buď svou bezzásadovostí, nebo dravou amorálností.

Děj románu se odehrává na přelomu 18. a 19. století a hlavním hrdinou je mladý italský šlechtic, který chová velký obdiv k Napoleonovi a rozhodne se přidat k francouzské armádě. Je však zatčen a uvězněn, neboť jej považují za špiona. Z vězení se dostane lstí a po menších dobrodružstvích se účastní bitvy u Waterloo. Z Francie se vrací značně rozladěn a znechucen do vlasti. V Itálii však poznává přetvářku a pokrytectví dvora, proto rezignuje, vstoupí do kláštera a stane se biskupem.

Román autora známé kroniky Thibaultů. Podstatnou částí románu je vylíčení Dreyfusovy aféry. Kniha vyšla také pod názvem Jan Barois.

Vyprávění o životě učitelů v pohraničí na severozápadní Moravě v době první republiky. Velkohubý šovinismus, sokolování, sbírková žebrota, lži o sociální spravedlnosti a hlavně bída, to vše formuje životy místních obyvatel. V takovém prostředí žije hrdina knihy, učitel Koukol. Celou duší věří v komunismus, ale je příliš mlád a nešťastný, aby nepropadl tehdy módnímu anarchismu alespoň způsobem svého života. Přestože originál byl napsán v roce 1933 k prvnímu vydání došlo teprve v roce 1961.

Flaubertovi se podařilo hluboce psychologicky prokreslit příběh romantické ženy, která nemůže ve všedním manželství nalézt uspokojení, natož pak životní cíl. Ema Bovaryová, podnícena romantickou četbou, chce poznat, zda-li existuje v životě opravdová vášeň a opojení, které si zcela podmaní člověka. Chce uniknout z hlouposti a farizejského pokrytectví své doby a svého prostředí, ale její iluze se postupně rozpadávají.... 23-043-69

Nana je devátou knihou série Rougon-Macquartové a volným pokračováním románu Zabiják. Nana je příběh dívky z lidu, která si svou krásou podmaňuje muže a využívá je, díky své kráse dostává z ulice na samý vrchol společnosti. Émile Zola, představitel naturalismu 19. století, zde vykresluje život a mravy tehdejší společnosti, život bohatých a chudých ukazuje ve velkém kontrastu.