Švýcarský cestovatel a vědec podává ve své líbezné novele, nazvané podle čtrnáctiletého chlapce z tábora lovců mrožů, přesvědčivý důkaz, že je nejen odvážným cestovatelem a vynikajícím vědcem, ale také – jak vzácné spojení – básníkem. Ve vypravěčsky mistrném dílku, drsné baladě z panenské přírody dalekého severu a milostné romanci mladé eskymácké dvojice, vede nás Jean Gabus znale a zkušeně do samého středu eskymáckého života.
Oči se dívají na hvězdy
Po výzkumných výpravách do Konga, Guayany, Francouzské Polynésie a jižního Tichomoří se Francis Mazière vydává na Velikonoční ostrov, ztracený v nesmírných prostorách Pacifiku. Přijíždí lsem se stejným cílem jako před ním Thor Heyerdahl a tolik jiných cestovatelů — odhalit tajemstvíkamenných obrů, tyčících se na úpatí sopek a na pobřežních útesech, prozkoumat ideogramy na deskách rongo-rongo, proniknout do dávných kultovních obřadů... Dodnes zůstává nerozřešena otázka, zda šlo o dávnou, bájnou civilizaci, zaniklou za podivných okolností. Díky své ženě Tile, rozené Tahiťance, si získává důvěru domorodců, od nichž se dovídá cenné informace o dnešním i minulém životě ostrova a přibližuje tak dnešnímu čtenáři obraz pohřbené minulosti. Jeho vyprávění je nejen velkým dobrodružstvím přes věky a prostory, ale také bolestným svědectvím o životě těch, kteří jako poslední přežili zmizelý kontinent.
Román známý i z filmové adaptace odhaluje život bohaté pařížské společnosti po první světové válce. Zaměřuje se na to, jak pojímají nebo jsou schopni pojímat a jedině chápat lidskou důstojnost lásku a smrt. Ústřední linií románu je historie bankéřské rodiny Schoudlerů, vztah otce a syna. Otec chce udržet svou autoritu a syna pokořit. Intrika, které použije k jeho zastrašení, se mu podaří tak dokonale, jak ani sám nechtěl – jeho jediný syn končí sebevraždou. Autor se v bohaté galerii postav zaměřuje také na ty, kteří se nějakým způsobem vyšplhali k tomuto privilegovanému společenskému postavení – buď svou bezzásadovostí, nebo dravou amorálností.
Román autora známé kroniky Thibaultů. Podstatnou částí románu je vylíčení Dreyfusovy aféry. Kniha vyšla také pod názvem Jan Barois.
Román popisuje prostředí vznešené francouzské společnosti a pařížského podsvětí. Toto dílo vyznívá jako ostrá kritika francouzské buržoazie.
Román líčí dobrodružný a milostný život romantického hrdiny italské společnosti po roce 1815. Hrdina, jako druhorozený syn šlechtické rodiny určený pro kněžskou dráhu, je rozmazlován svou matkou i tetami a do života vstupuje lehkomyslně, plný ideálů. Po návratu z napoleonských válek se vrací do Itálie, kde jsou jeho milostné dobrodružství příčinou, že je uvržen do vězení v Parmě, kde se zamiluje do půvabné žalářníkovy dcery.
Příběh kurtizány Nany, která nemá žádný pěvecký ani herecký talent, a přesto díky své kráse získá věhlas jako divadelní herečka. Střídají se u ní bohatí milenci, které Nana trápí svými rozmary a zbavuje je peněz i důstojnosti. Syrový příběh plný naturalistických scén je devátým románem z cyklu Rougon-Macquartové a volně navazuje na román Zabiják. Zolovi se zde podařilo velmi barvitě vykreslit prostředí nevěstinců, kabaretů, ale především společnosti, kde morálka nemá místo, ale zato je plné pokrytectví, nestoudnosti a hrubosti, i když navenek krytými leskem a přepychem. Zola se i v této próze představuje jako mistr literárního naturalismu.
Jeden z nejslavnějších románů 19. století. Emma Bovaryová je obětí středostavovských konvencí poloviny 19. století. Jako mladou romantickou dívku ji provdali za venkovského lékaře, a ona tak příliš záhy poznává ubíjející monotónnost manželského života. Snaží se před nudou uniknoutmalým flirtem a marnotratnými nákupy, což značně otřese rodinným rozpočtem. Zoufalá Ema tvrdě doplácí na svou naivitu, ocitá se v dluzích a marně hledá schůdné řešení... 01-022-6613/32
