Vladimír Preclík

Sochař, malíř a spisovatel Vladimír Preclík se narodil 23. května 1929 v Hradci Králové. Zemřel 3. dubna 2008 v Praze. Vystudoval Vyšší průmyslovou školu sochařsko-kamenickou v Hořicích v letech 1946 - 1950 a Vysokou školu umělecko - průmyslovou v Praze v letech 1950 - 1955. V letech 1990 je pozván na Fakultu architektury jako vedoucí pedagog Ústavu kreslení a modelování. V roce 1992 spoluzakládá samostatnou Fakultu výtvarného umění VUT a stává se jejím prvním děkanem. V roce 1997 opouští Brno. Je mu udělena Bronzová plaketa rektora Masarykovy univerzity. V roce 1998 pan Josef Šťáva, jihočeský ctitel umění, otevírá v Bechyni Muzeum Vladimíra Preclíka. V roce 1999 mu je udělena Cena města Brna a o rok později, v roce 2000, dostává Zlatou medaili rektora VUT za zásluhy o rozvoj vysokoškolského učení v Brně. Vladimír Preclík od roku 1958, kdy začal vystavovat na veřejnosti, uspořádal přes sedmdesát samostatných výstav a na desítkách kolektivních se intenzivně podílel. Od roku 1982 se věnuje literatuře. Je členem Českého centra PEN klubu. V roce 2001 vydala Nadace Universitas Masarykiensis monografii Vladimír Preclík a Brno. Rukopisnou podobu mají zatím knihy Po vodě do Istambulu a Chvála sochařského portrétu.

Bibliografie 1986 Trojhlas (spolu s Iljou Hurníkem a Miroslavem Horníčkem), Melantrich 1988 Dřevěná knížka , Melantrich 1989 Tiše se přemisťovati, Kruh 1990 Smírčí kameny, Čs. spisovatel 1992 Kameny pokání, Melantrich 1995 Holomráz, Nevole 1997 Americký kolotoč, Petrov 2001 Deset zastavení v Provence, Kant 2001 Padesát týdnů dobrého roku , Eminent