Více o knize
Kniha má hlubší zázemí v Preclíkově tvorbě a celoživotní práci, vyrostla bezprostředně z práce vysokoškolského pedagoga: Preclík, jak známo, vyučoval sochařství na fakultě výtvarného umění v Brně, kterou spoluzakládal a byl v letech 1993-1996 jejím děkanem. Kořeny této knihy sahají do školy Preclíkova učitele Josefa Wagnera, který kladl veliký důraz na portrét. Kniha představuje Preclíka jako vyzrálého sochaře a spisovatele, v jeho bytostné odvaze klást si nové a neobvyklé úkoly a dobývat pro sebe nové oblasti a terény, vypráví o jeho odvaze, kterou osvědčil už na sklonku padesátých let, kdy vytvořil řadu podobizen členů české avantgardy. Jistě lze toto dílo chápat též jako sochařův návrat k portrétu, či spíše snad jako svědectví o neustálé přítomnosti portrétu v jeho tvorbě.
Nákup knihy
Paměť sochařského portrétu, Vladimír Preclík, Jaromír Homolka
- Jazyk
- Rok vydání
- 2003
- product-detail.submit-box.info.binding
- (pevná)
Doručení
Platební metody
Tady nám chybí tvá recenze.
- Titul
- Paměť sochařského portrétu
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Vladimír Preclík, Jaromír Homolka
- Vydavatel
- Academia
- Rok vydání
- 2003
- Vazba
- pevná
- Počet stran
- 343
- ISBN10
- 8020011846
- ISBN13
- 9788020011848
- Série
- Štítky
- Naučná literatura, Umění & Kultura, Umění
- Hodnocení
- 4 z 5
- Anotace
- Kniha má hlubší zázemí v Preclíkově tvorbě a celoživotní práci, vyrostla bezprostředně z práce vysokoškolského pedagoga: Preclík, jak známo, vyučoval sochařství na fakultě výtvarného umění v Brně, kterou spoluzakládal a byl v letech 1993-1996 jejím děkanem. Kořeny této knihy sahají do školy Preclíkova učitele Josefa Wagnera, který kladl veliký důraz na portrét. Kniha představuje Preclíka jako vyzrálého sochaře a spisovatele, v jeho bytostné odvaze klást si nové a neobvyklé úkoly a dobývat pro sebe nové oblasti a terény, vypráví o jeho odvaze, kterou osvědčil už na sklonku padesátých let, kdy vytvořil řadu podobizen členů české avantgardy. Jistě lze toto dílo chápat též jako sochařův návrat k portrétu, či spíše snad jako svědectví o neustálé přítomnosti portrétu v jeho tvorbě.