Timothy Snyder Knihy

Mezi dvěma říšemi, Hitlerovou a Stalinovou, se nacházejí krvavé země. Necelá dvě desetiletí stačila, aby zde v důsledku politiky dvou vůdců zahynulo čtrnáct milionů lidí. Povědomí o událostech třicátých a čtyřicátých let na území dnešního Polska, Ukrajiny, Běloruska a pobaltskýchstátů sice sílí, stále jsou to však jednotlivé události: ukrajinský hladomor po stalinské kolektivizaci, Katyň nebo tzv. konečné řešení židovské otázky. Širokoúhlý záběr Timothyho Snydera je v dějinách daného území novinkou. Sled katastrof, které se tudy prohnaly, nelze vysvětlit na základě jednotlivostí ani dějin jednotlivých národů, nýbrž jedině ze zvláštního postavení těchto zemí v Evropě, z jeho historických příčin, z motivů dvou totalitních ideologií, ze záměrů a metod dvou diktátorů a jejich vzájemných souvislostí. Krvavé země jsou tak první syntetickou monografií, která postihuje v celku souhru těchto nešťastných okolností, jejímž důsledkem byla největší demografická a humanitární katastrofa, jakou kdy člověk v lidských dějinách způsobil. Kniha vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Prostor.

Tony Judt patří mezi nejzajímavější světové myslitele posledního půlstoletí. Málokdo uvažoval tak hluboce a inspirativně o otázkách demokracie, totalitních režimů, holokaustu či o dějinné roli veřejných intelektuálů. V rozhovoru se svým přítelem a kolegou Timothym Snyderem mapuje historii moderních politických idejí a představ o vládě a spravedlnosti, jak je chápali liberální, socialističtí, komunističtí, nacionalističtí a fašističtí intelektuálové od konce 19. do počátku 21. století. Zamýšlí se nad povinnostmi intelektuálů v politice i nad jejich morálními selháními. Kniha přibližuje život historika Tonyho Judta a zároveň je fascinujícím dialogem o hledání pravdy a možností společenské obrody.

Kniha v dialogické formě zkoumá dějiny moderních politických idejí a představ o vládě a spravedlnosti, jak je vnímali liberální, socialističtí, komunističtí, nacionalističtí a fašističtí intelektuálové od konce 19. století až do počátku 21. století. Zároveň slouží jako intelektuální životopis Tonyho Judta a zkoumá pravdu, možnosti společenské obrody a morální selhání intelektuálů v politice. Každá kapitola se skládá z biografické a historické části, přičemž kniha pokrývá Judtův intelektuální život a klíčové momenty politického myšlení 20. století, jako jsou holocaust, sionismus, anglický izolacionismus, francouzský univerzalismus, marxismus, fašismus, antifašismus, renesance liberalismu ve východní Evropě a sociální plánování v Evropě a USA. Timothy Snyder, autor knihy o stalinském a nacistickém teroru ve východní Evropě, a Tony Judt, který udržoval kontakty s polskými a českými disidenty a naučil se česky, mají blízký vztah k tomuto regionu. Rozhovor vznikal od začátku roku 2009, kdy Judt trpěl amyotrofickou laterální sklerózou, což vedlo k postupné paralýze. Jak uvádí Snyder, „není to kniha o zápase. Je to kniha o životě pozorného ducha a životě duchovní pozornosti.“

Zásadní příčinou současných politických krizí v západních demokraciích je mylné chápání svobody. Svoboda je pojímána negativně, jako absence státní moci: Svobodní si připadáme tehdy, když můžeme říkat a dělat, cokoli se nám zachce, a vyhnout se vlivu vlády. Skutečná svoboda mávšak pozitivní charakter, je to svoboda pro něco: Svoboda rozvíjet se a společně sázet na budoucnost. Svoboda je hodnota, jež umožňuje existenci všech ostatních hodnot. Timothy Snyder ve své nové knize rozvíjí myšlenky F. Fanona, V. Havla, L. Kołakowského, E. Steinové a S. Weilové. Kniha se snaží především odpovědět na otázku: Jaké postoje a praktické kroky nám dovolí zformovat typ státu, ve kterém budeme vzkvétat my i budoucí generace? Snyderův výklad nás učí vážit si významu tradic, jež hájí pravice, ale i role státních institucí prosazovaných levicí, a rýsuje cestu k novému politickému konsenzu. Kniha je brilantním ohledáním tématu svobody v současném světě.

Liberální demokracie není absolutním vítězem studené války a ohlášený konec dějin se nekoná. Vladimir Putin se opevnil ve své mocenské pozici a fašistické představy o potřebě pevné ruky začínají ve světě opět rezonovat. Rusko vede kybernetickou válku v Evropě a Spojených státech, využívá svých nových spojenců mezi nacionalisty, radikály a oligarchy, aby snižovalo důvěryhodnost demokratických institucí. Výsledkem současného trendu jsou brexit, Donald Trump, všeobecný vzestup populismu a čím dál patrnější zranitelnost západní společnosti. Na základě velkoryse pojatého výzkumu a prostřednictvím událostí poslední doby v Rusku, na Ukrajině, v USA i v Evropě ukazuje Snyder podstatu hrozícího nebezpečí. Pomáhá porozumět, proč jsou tradiční politické ctnosti prospěšné a kterou z nabízených možností bychom si měli zvolit: rovnost, nebo oligarchii, individualitu, nebo totalitu, pravdu, nebo lež. Ohromující svědectví o vzestupu autoritářství jde hlouběji než novinové titulky a nabízí nám cestu ven ze všeobecné nejistoty.

Kniha je jedinečnou a přesvědčivou studií historického vývoje etnických národů založeného na jazyce a identitě. Týká se čtyř východoevropských zemí. Timothy Snyder tvrdí, že „Tématy této knihy jsou transformace národních idejí, příčiny etnických čistek a podmínky národního smíření”. Tato témata Snyder vysvětluje tak, že líčí složitě propletené příběhy Polska, Ukrajiny, Litvy a Běloruska a jejich společné kořeny v raně moderním státě: Polsko-litevské unii (1569–1795), kde základy politické identity tkvěly ve sdílené kultuře a občanských právech. Kdy a jak vznikají moderní národy? Proč dochází k etnickým čistkám? Jak mohou národní státy nastolit mír? Tyto a mnohé další otázky si klade kniha Timothyho Snydera Obnova národů a pokouší se na ně opovědět na příkladu někdejší Polsko-litevské unie. Ta vznikla v roce 1569, kdy slovo „národ“ znamenalo něco podstatně jiného než dnes. V Polsko-litevské unii se hovořilo různými jazyky, vládla tam náboženská tolerance, fungoval tam parlament. Vytvořila však – anebo trvale uchovala – také jazyky, náboženství a mýty, které dnes vnímáme jako ukrajinské, běloruské či ruské. Autor nás provádí staletími a událostmi, mnohdy strašlivými a krutými, plnými nenávisti, aby na konci druhého tisíciletí dospěl k branám jiného nadstátního útvaru: Evropské unie.

Kniha textů amerického historika a laureáta sedmnácté Ceny VIZE 97 pro rok 2016, který ji získal za nadčasovou reflexi historických událostí moderních dějin. Autor je profesorem na Yaleově univerzitě, kde se věnuje dějinám střední a východní Evropy. V knize naleznete eseje, které jsou autorovou reakcí a doplnění bestselleru Krvavé země. Tématem knihy jsou netradiční úvahy o holocaustu, na téma Stalin a Hitler, fašismus, historický vývoj Ukrajiny a obecnější stati o paměti, kolektivní paměti a paměti suverenity. Dále je kniha doprovozena životopisem, autorovým doslovem a soupisem všech jeho publikací. Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 - Knihovna ceny, svazek 17.

Studie významných historiků a historiček, které v této knize shromáždili Timothy Snyder a Ray Brandon, přibližují různé etapy cesty, kterou Sovětský svaz za vlády Josefa Stalina prošel. Nejprve se diktátor snažil připodobnit zaostalou sovětskou říši Evropě – například za cenu obrovských obětí během několika let odnaučit miliony Kazachů kočovat a přimět je k usedlému životu. Po vítězství v kruté válce s Hitlerem si Stalin usiloval podmanit tu část Evropy, kam dorazila sovětská vojska, a připodobnit ji sovětské říši. Sovětský svaz byl největším státem na světě, jeho represivní moc a strašné ambice byly nejzřetelněji realizovány v Evropě. Pod vedením Josepha Stalina, od 1928 k 1953, Sovětský svaz transformoval sebe a pak všechny evropské země, se kterými přišel do kontaktu. Tato kniha se zabývá každým aspektem setkání Stalina s Evropou: pokus o vytvoření evropského státu urychlením evropského modelu průmyslového rozvoje v SSSR; masové vraždy v očekávání války proti evropským mocnostem; skutečný kontakt s největší silou Evropy, nacistickým Německem, nejprve jako spojenec a pak jako nepřítel; čtyři roky války hlavně na sovětském území, které přinesly miliony mrtvých, včetně velké části holocaustu; a konečně znovuobnovení sovětského systému, nejen na předválečném území SSSR, ale také na západní Ukrajině, v západním Bělorusku, v pobaltských státech, Polsku, Československu, Rumunsku, Maďarsku, Bulharsku a východním Německu.

Podnázev: utajený život habsburského arcivévody Životopis Viléma Habsburského, aristokrata z vedlejší větve habsburského rodu, osobnosti úzce spojené s ukrajinským národním hnutím. Dramatické životní osudy Habsburka vylíčil autor na pozadí složité evropské historie 1. poloviny 20. století. Vilém Habsburský se celoživotně upnul k projektu ukrajinské korunní země v čele se zástupcem habsburského rodu. Kniha amerického historika, specialisty na moderní dějiny střední Evropy, zasazuje poněkud dobrodružnou životní pouť hlavního protagonisty do širokých a zajímavých souvislostí doby, kdy se rozpadaly velké říše na národní státy. Vilém, jehož rodiče se roku 1908 usadili v Polsku, se účastnil jako důstojník habsburské armády první světové války na východní frontě, po ztroskotání svého ukrajinského plánu pobýval ve 20. a 30. letech v kosmopolitních metropolích západní Evropy. Zemřel roku 1948 ve vězení na západní Ukrajině, kde si měl podle rozhodnutí sovětských soudů odpykat pětadvacetiletý trest.

Jeden z předních intelektuálů současnosti, historik Timothy Snyder, přichází po velkých historických pracích Krvavé země a Černá zem s příspěvkem k aktuální debatě o dalším osudu liberální demokracie. Dvacet lekcí z evropských dějin 20. století ukazuje, že kolaps společnosti, demokracie a morálky i naše osobní selhání v podmínkách politických krizí nejsou nic nepředstavitelného. Naši rodiče a prarodiče, vedeni iracionálními mýty fašismu, nacismu a komunismu, budovali zdi proti znepokojivým globálním hrozbám. Určitě nejsme chytřejší než oni, máme však výhodu, že se z jejich zkušenosti můžeme poučit a nastupujícím tyraniím včas vzdorovat. Podle Snydera je k tomu teď, v podmínkách současného politického vývoje v Americe i v Evropě, ta pravá chvíle.