Timothy Snyder Pořadí knih

Zásadní příčinou současných politických krizí v západních demokraciích je mylné chápání svobody. Svoboda je pojímána negativně, jako absence státní moci: Svobodní si připadáme tehdy, když můžeme říkat a dělat, cokoli se nám zachce, a vyhnout se vlivu vlády. Skutečná svoboda mávšak pozitivní charakter, je to svoboda pro něco: Svoboda rozvíjet se a společně sázet na budoucnost. Svoboda je hodnota, jež umožňuje existenci všech ostatních hodnot. Timothy Snyder ve své nové knize rozvíjí myšlenky F. Fanona, V. Havla, L. Kołakowského, E. Steinové a S. Weilové. Kniha se snaží především odpovědět na otázku: Jaké postoje a praktické kroky nám dovolí zformovat typ státu, ve kterém budeme vzkvétat my i budoucí generace? Snyderův výklad nás učí vážit si významu tradic, jež hájí pravice, ale i role státních institucí prosazovaných levicí, a rýsuje cestu k novému politickému konsenzu. Kniha je brilantním ohledáním tématu svobody v současném světě.

Tony Judt patří mezi nejzajímavější světové myslitele posledního půlstoletí. Málokdo uvažoval tak hluboce a inspirativně o otázkách demokracie, totalitních režimů, holokaustu či o dějinné roli veřejných intelektuálů. V rozhovoru se svým přítelem a kolegou Timothym Snyderem mapuje historii moderních politických idejí a představ o vládě a spravedlnosti, jak je chápali liberální, socialističtí, komunističtí, nacionalističtí a fašističtí intelektuálové od konce 19. do počátku 21. století. Zamýšlí se nad povinnostmi intelektuálů v politice i nad jejich morálními selháními. Kniha přibližuje život historika Tonyho Judta a zároveň je fascinujícím dialogem o hledání pravdy a možností společenské obrody.

Útlá, esejistická knížka Timothyho Snydera Tyranie vyvolala před pár lety značný rozruch, záhy se vyšplhala mezi bestsellery The New York Times a vyšla ve více než čtyřiceti jazycích. Autor titulů Krvavé země a Černá zem, zabývajících se holokaustem a masovými vraždami v nacistickém Německu a Sovětském svazu, v ní popsal začátky totalitních režimů. I kdyby jedenáctkrát výslovně nezmínil Donalda Trumpa, bylo zjevné, proč knihu napsal: Trumpův nástup k moci považoval za nebezpečí srovnatelné s fašismem, komunismem či nacismem 20. století. Snyderových dvacet lekcí z evropských dějin 20. století ukazuje, že kolaps společnosti, demokracie a morálky i naše osobní selhání v podmínkách politických krizí nejsou nic nepředstavitelného. Na rozdíl od našich rodičů a prarodičů však máme výhodu, že se z jejich zkušenosti můžeme poučit a nastupujícím tyraniím včas vzdorovat. Nové, ilustrované vydání Tyranie dává dílu další rozměr a sílu. Renomovaná německo-americká ilustrátorka Nora Krugová ho svým vynalézavým výtvarným stylem mění ve vizuálně působivé zamyšlení.

Vedle jarní světové zdravotní krize inspirovala Timothyho Snydera k sepsání Nemocné Ameriky i osobní zkušenost s americkým zdravotnictvím. Mezi prosincem 2019 a březnem 2020 se historik v prostředí několika amerických nemocnic obtížně vracel do života téměř od hranic smrti. Zážitek způsobilo fatální zanedbání péče. Autor však neviní lékaře ani zdravotní sestry, nýbrž zdravotní systém. V knize rozvíjí četné historické, etické, politické, právní a ekonomické argumenty pro zásadní změnu amerického zdravotnictví a jeho přiblížení evropskému modelu. Evropskému, respektive českému čtenáři bude znít líčení komercializovaného amerického zdravotnictví jako varování. Právě tomuto systému přičítá Snyder vinu nejen za snižující se věk dožití Američanů nebo za jejich závislost na opioidech, ale i za selhání v době pandemie.

Vedle jarní světové zdravotní krize inspirovala Timothyho Snydera k sepsání Nemocné Ameriky i osobní zkušenost s americkým zdravotnictvím. Mezi prosincem 2019 a březnem 2020 se historik v prostředí několika amerických nemocnic obtížně vracel do života téměř od hranic smrti. Zážitek způsobilo fatální zanedbání péče. Autor však neviní lékaře ani zdravotní sestry, nýbrž zdravotní systém. V knize rozvíjí četné historické, etické, politické, právní a ekonomické argumenty pro zásadní změnu amerického zdravotnictví a jeho přiblížení evropskému modelu. Evropskému, respektive českému čtenáři bude znít líčení komercializovaného amerického zdravotnictví jako varování. Právě tomuto systému přičítá Snyder vinu nejen za snižující se věk dožití Američanů nebo za jejich závislost na opioidech, ale i za selhání v době pandemie.

Liberální demokracie není absolutním vítězem studené války a ohlášený konec dějin se nekoná. Vladimir Putin se opevnil ve své mocenské pozici a fašistické představy o potřebě pevné ruky začínají ve světě opět rezonovat. Rusko vede kybernetickou válku v Evropě a Spojených státech, využívá svých nových spojenců mezi nacionalisty, radikály a oligarchy, aby snižovalo důvěryhodnost demokratických institucí. Výsledkem současného trendu jsou brexit, Donald Trump, všeobecný vzestup populismu a čím dál patrnější zranitelnost západní společnosti. Na základě velkoryse pojatého výzkumu a prostřednictvím událostí poslední doby v Rusku, na Ukrajině, v USA i v Evropě ukazuje Snyder podstatu hrozícího nebezpečí. Pomáhá porozumět, proč jsou tradiční politické ctnosti prospěšné a kterou z nabízených možností bychom si měli zvolit: rovnost, nebo oligarchii, individualitu, nebo totalitu, pravdu, nebo lež. Ohromující svědectví o vzestupu autoritářství jde hlouběji než novinové titulky a nabízí nám cestu ven ze všeobecné nejistoty.

Jak se proměnil prostor svobody v naší zemi za posledních třicet let? Jaký je stav společenské a osobní svobody? Kniha dvanácti rozhovorů s významnými osobnostmi politického a kulturního života reflektuje „prostor svobody“ v současné české společnosti. Účastníci mají blízký vztah k demokratizaci státu, někteří se na ní přímo podíleli. Mezi nimi jsou disidenti a politici jako Luboš Dobrovský a Petr Pithart, novinář Aleš Palán, ústavní právník Jan Kysela, profesor historie Igor Lukeš, aktivista Šimon Pánek, politický komentátor Jiří Pehe, spisovatel Mark Slouka, historik Timothy Snyder a dokumentaristka Olga Sommerová. Přírodovědec a kněz Marek Orko Vácha se zaměřuje na lékařskou etiku a otázky svobody, zatímco Michael Žantovský, zakládající člen Občanského fóra, byl poradcem prezidenta Václava Havla. Rozhovory se uskutečnily u příležitosti třicátého výročí sametové revoluce a založení nakladatelství PROSTOR, přímého nástupce samizdatové edice. Autory rozhovorů jsou novináři Eva Bobůrková, Jiří Leschtina, Petr Placák a Petr Vizina. Kniha je doplněna bohatým fotografickým materiálem.

Studie významných historiků a historiček, které v této knize shromáždili Timothy Snyder a Ray Brandon, přibližují různé etapy cesty, kterou Sovětský svaz za vlády Josefa Stalina prošel. Nejprve se diktátor snažil připodobnit zaostalou sovětskou říši Evropě – například za cenu obrovských obětí během několika let odnaučit miliony Kazachů kočovat a přimět je k usedlému životu. Po vítězství v kruté válce s Hitlerem si Stalin usiloval podmanit tu část Evropy, kam dorazila sovětská vojska, a připodobnit ji sovětské říši. Sovětský svaz byl největším státem na světě, jeho represivní moc a strašné ambice byly nejzřetelněji realizovány v Evropě. Pod vedením Josepha Stalina, od 1928 k 1953, Sovětský svaz transformoval sebe a pak všechny evropské země, se kterými přišel do kontaktu. Tato kniha se zabývá každým aspektem setkání Stalina s Evropou: pokus o vytvoření evropského státu urychlením evropského modelu průmyslového rozvoje v SSSR; masové vraždy v očekávání války proti evropským mocnostem; skutečný kontakt s největší silou Evropy, nacistickým Německem, nejprve jako spojenec a pak jako nepřítel; čtyři roky války hlavně na sovětském území, které přinesly miliony mrtvých, včetně velké části holocaustu; a konečně znovuobnovení sovětského systému, nejen na předválečném území SSSR, ale také na západní Ukrajině, v západním Bělorusku, v pobaltských státech, Polsku, Československu, Rumunsku, Maďarsku, Bulharsku a východním Německu.

Kniha je jedinečnou a přesvědčivou studií historického vývoje etnických národů založeného na jazyce a identitě. Týká se čtyř východoevropských zemí. Timothy Snyder tvrdí, že „Tématy této knihy jsou transformace národních idejí, příčiny etnických čistek a podmínky národního smíření”. Tato témata Snyder vysvětluje tak, že líčí složitě propletené příběhy Polska, Ukrajiny, Litvy a Běloruska a jejich společné kořeny v raně moderním státě: Polsko-litevské unii (1569–1795), kde základy politické identity tkvěly ve sdílené kultuře a občanských právech. Kdy a jak vznikají moderní národy? Proč dochází k etnickým čistkám? Jak mohou národní státy nastolit mír? Tyto a mnohé další otázky si klade kniha Timothyho Snydera Obnova národů a pokouší se na ně opovědět na příkladu někdejší Polsko-litevské unie. Ta vznikla v roce 1569, kdy slovo „národ“ znamenalo něco podstatně jiného než dnes. V Polsko-litevské unii se hovořilo různými jazyky, vládla tam náboženská tolerance, fungoval tam parlament. Vytvořila však – anebo trvale uchovala – také jazyky, náboženství a mýty, které dnes vnímáme jako ukrajinské, běloruské či ruské. Autor nás provádí staletími a událostmi, mnohdy strašlivými a krutými, plnými nenávisti, aby na konci druhého tisíciletí dospěl k branám jiného nadstátního útvaru: Evropské unie.

Jeden z předních intelektuálů současnosti, historik Timothy Snyder, přichází po velkých historických pracích Krvavé země a Černá zem s příspěvkem k aktuální debatě o dalším osudu liberální demokracie. Dvacet lekcí z evropských dějin 20. století ukazuje, že kolaps společnosti, demokracie a morálky i naše osobní selhání v podmínkách politických krizí nejsou nic nepředstavitelného. Naši rodiče a prarodiče, vedeni iracionálními mýty fašismu, nacismu a komunismu, budovali zdi proti znepokojivým globálním hrozbám. Určitě nejsme chytřejší než oni, máme však výhodu, že se z jejich zkušenosti můžeme poučit a nastupujícím tyraniím včas vzdorovat. Podle Snydera je k tomu teď, v podmínkách současného politického vývoje v Americe i v Evropě, ta pravá chvíle.