Tony Judt byl respektovaným historikem a myslitelem, jehož práce se hluboce zabývala moderními dějinami Evropy. Jeho psaní vynikalo pronikavou analýzou politických a společenských sil, které formovaly kontinent, a jeho schopností propojit minulé události s přítomnými výzvami. Judt zkoumal složitosti evropské identity, nacionalismu a poválečného vývoje s jasným a analytickým stylem. Jeho dílo vybízí čtenáře k zamyšlení nad cestou Evropy a nad přetrvávajícími otázkami sociální spravedlnosti a politického života.
Brilantní britský historik, který se jako univerzitní profesor specializoval na moderní evropské dějiny, shromáždil 23 esejí z let 1994–2006. Na pozoruhodné škále osobností, událostí a idejí provádí Tony Judt nemilosrdnou pitvu iluzí po studené válce, že velké konflikty jsou bezpečně za námi, svět vstoupil do epochy míru a demokracie, a ukazuje, na co z historie 20. století zapomínáme a jak velká její část byla obětována mýtu o popření paměti. Nabízí cestu zpět ke smyslu dějin, který naléhavě potřebujeme.
The essay explores the significant impact of railways on societal development, highlighting their role in shaping modern life. Historian Tony Judt delves into the transformative effects of rail transport on economies, communities, and cultural exchanges, illustrating how railways have interconnected people and places throughout history.
Tony Judt patří mezi nejzajímavější světové myslitele posledního půlstoletí. Málokdo uvažoval tak hluboce a inspirativně o otázkách demokracie, totalitních režimů, holokaustu či o dějinné roli veřejných intelektuálů. V rozhovoru se svým přítelem a kolegou Timothym Snyderem mapuje historii moderních politických idejí a představ o vládě a spravedlnosti, jak je chápali liberální, socialističtí, komunističtí, nacionalističtí a fašističtí intelektuálové od konce 19. do počátku 21. století. Zamýšlí se nad povinnostmi intelektuálů v politice i nad jejich morálními selháními. Kniha přibližuje život historika Tonyho Judta a zároveň je fascinujícím dialogem o hledání pravdy a možností společenské obrody.
Brilantní britský historik, který se jako univerzitní profesor specializoval na moderní evropské dějiny, shromáždil 23 esejí z let 1994–2006.
Na pozoruhodné škále osobností, událostí a idejí provádí Tony Judt nemilosrdnou pitvu iluzí po studené válce, že velké konflikty jsou bezpečně za námi, svět vstoupil do epochy míru a demokracie, a ukazuje, na co z historie 20. století zapomínáme a jak velká její část byla obětována mýtu o popření paměti. Nabízí cestu zpět ke smyslu dějin, který naléhavě potřebujeme.
Britský historik, který se specializoval na moderní evropské dějiny, nabízí podnětný a silně kritický pohled na celou jednu generaci francouzských intelektuálů, publicistů a spisovatelů, jež byla po dobu zhruba dvanácti let, počínaje osvobozením země v roce 1944 až po maďarské události roku 1956, stržena vírem komunismu. Veřejnou debatu v zásadě formovalo to, jaké stanovisko k počínání zahraničních i domácích komunistů dotyčný zaujal.
Autor se věnuje předválečnému kontextu, podává podrobný výklad východoevropských monstrprocesů, včetně těch v Československu, sleduje, jak na ně reagovali ve Francii, a zkoumá, nakolik byla tato zkušenost specificky francouzská. Judtova analýza se netýká jen nejznámějších osobností, jako byl Jean-Paul Sartre, Albert Camus či Simone de Beauvoirová, ale zahrnuje širokou intelektuální komunitu katolických filozofů, vlivných novinářů, literárních kritiků a básníků včetně komunistických. Převládající styl jejich myšlení, koketování s násilím a morální nezodpovědnost udávaly tón nejen ve Francii, ale v celém poválečném evropském kulturním a politickém životě.
"In an age in which the lack of independent public intellectuals has often been sorely lamented, the historian Tony Judt played a rare and valuable role, bringing together history and current events, Europe and America, what was and what is with what should be. In When the Facts Change, Tony Judt's widow and fellow historian Jennifer Homans has assembled an essential collection of the most important and influential pieces written in the last fifteen years of Judt's life, the years in which he found his voice in the public sphere. Included are seminal essays on the full range of Judt's concerns, including Europe as an idea and in reality, before 1989 and thereafter; Israel, the Holocaust and the Jews; American hyperpower and the world after 9/11; and issues of social inclusion and social justice in an age of increasing inequality. Judt was at once most at home and in a state of what he called internal exile from his native England, from Europe, and from America, and he finally settled in New York--between them all. He was a historian of the twentieth century acutely aware of the dangers of ethnic exceptionalism, and if he was shaped by anything, it was the Jewish past and his own secularism. His essays on Israel ignited a firestorm debate for their forthright criticisms of Israeli government polices relating to the Palestinians and the occupied territories. Those crucial pieces are published here in book form for the first time, including an essay, never previously published, called 'What Is to Be Done?' These pieces are suffused with a deep compassion for the Israeli dilemma, a compassion that instilled in Judt a sense of responsibility to speak out and try to find a better path, away from what he saw as a road to ruin. When the Facts Change also contains Judt's homages to the culture heroes who were some of his greatest inspirations: Amos Elon, Francois Furet, Leszek Kolakowski, and perhaps above all Albert Camus, who never accepted the complacent view that the problem of evil couldn't lie within us as well as outside us. Included here too is a magnificent two-part essay on the social and political importance of railway travel to our modern conception of a good society; as well as the urgent text of 'What Is Living and What Is Dead in Social Democracy, ' the final public speech of his life, delivered from a wheelchair after he had been stricken with a terrible illness; and a tender and wise dialogue with his then-teenage son, Daniel, about the different outlooks and burdens of their two generations. To read When the Facts Change is to miss Tony Judt's voice terribly, but to cherish it for what it was, and still is: a wise, human, deeply informed view on our most pressing concerns, delivered in good faith."-- Provided by publisher
W 1945 roku Europa była zniszczona przez wojnę, masowe rzezie i bombardowania, co wprowadziło chaos. Wschodnia część kontynentu znalazła się pod panowaniem ZSRR, co oznaczało zastąpienie jednego despotyzmu drugim. Dziś, po upadku ZSRR, demokratyczna Unia Europejska sięga granic Rosji. Książka przedstawia skomplikowane dzieje Europy, wciąż naznaczone cieniem wojny, opisując jej odbudowę, upadek radzieckiego komunizmu, powstanie Wspólnot Europejskich oraz zmieniające się relacje z supermocarstwami, takimi jak Rosja i USA. Autor bada przyczyny wzrostu niemieckiego przemysłu i upadku brytyjskiego, łączy wydarzenia z 1968 roku w Paryżu z tymi w Pradze, Warszawie i Włoszech. Porównuje dyktatury w Portugalii, Hiszpanii i Rumunii oraz przedstawia różnice między doświadczeniami Europy Wschodniej i Zachodniej. W książce znajdziemy również historie narodów i ludzi, takich jak Churchill, Mitterand, Franco czy Berlusconi. Judt porusza także historię kultury i społeczeństw, omawiając kino, imigrację, egzystencjalizm i punk rock. Autor, urodzony w 1948 roku, jest profesorem europeistyki i dyrektorem Instytutu Ericha Remarque’a. Jego prace są uznawane za znakomite osiągnięcia w historii Europy.
Kniha v dialogické formě zkoumá dějiny moderních politických idejí a představ o vládě a spravedlnosti, jak je vnímali liberální, socialističtí, komunističtí, nacionalističtí a fašističtí intelektuálové od konce 19. století až do počátku 21. století. Zároveň slouží jako intelektuální životopis Tonyho Judta a zkoumá pravdu, možnosti společenské obrody a morální selhání intelektuálů v politice.
Každá kapitola se skládá z biografické a historické části, přičemž kniha pokrývá Judtův intelektuální život a klíčové momenty politického myšlení 20. století, jako jsou holocaust, sionismus, anglický izolacionismus, francouzský univerzalismus, marxismus, fašismus, antifašismus, renesance liberalismu ve východní Evropě a sociální plánování v Evropě a USA.
Timothy Snyder, autor knihy o stalinském a nacistickém teroru ve východní Evropě, a Tony Judt, který udržoval kontakty s polskými a českými disidenty a naučil se česky, mají blízký vztah k tomuto regionu. Rozhovor vznikal od začátku roku 2009, kdy Judt trpěl amyotrofickou laterální sklerózou, což vedlo k postupné paralýze. Jak uvádí Snyder, „není to kniha o zápase. Je to kniha o životě pozorného ducha a životě duchovní pozornosti.“
Thinking the Twentieth Century maps the issues and concerns of a turbulent age onto a life of intellectual conflict and engagement. Tony Judt presents the triumphs and the failures of prominent intellectuals, adeptly explaining both their ideas and the risks of their political commitments.--[book jacket].
Když Tony Judt v roce 2008 onemocněl amyotrofickou laterální sklerózou, nevyléčitelným neurodegenerativním onemocněním vedoucím k naprosté fyzické nehybnosti, nacházel útočiště v myšlení – svůj „palác paměti“ situoval do malého penzionu ve Švýcarsku, kde jako desetiletý strávil s rodiči šťastné chvíle zimní dovolené. Proudy vědomí ho přenášejí od nostalgických reminiscencí na život uprostřed jeho rozvětvené židovské rodiny, na zážitky spojené s otcovými auty, jídlem či čtvrtí Putney, k vlastním dobrodružným jízdám v londýnských dálkových autobusech a vlacích nebo k rodinným cestám trajektem Lord Warden.
Výpověď o osobní zkušenosti, pevně zasazená do doby, v níž Tony Judt žil, byť byl poslední dva roky života odsouzen k nehybné samotě, je nesmírně autentická, navíc jí vědomí autora, že mu zbývá málo času, vtisklo výsostně existenciální rozměr. Nemalou pozornost si také zaslouží jeho jazyk a textem mnohdy překvapivě probleskující vědoucí ironický humor.
