Tony Judt Pořadí knih (chronologicky)

V roce 1945 byla Evropa na kolenou. Značnou část evropských zemí těžce postihlo válečné ničení, masové vraždění, letecké bombardování a rozvrat. Prakticky celá východní polovina kontinentu upadla pod sovětskou nadvládu, jednu totalitu tam nahradila druhá. Tony Judt přináší příběh vzkříšení Evropy, která povstala z trosek, příběh sestupu a pádu sovětského komunismu a vzestupu Evropského společenství a Evropské unie, příběh konce evropských říší a obtížného a proměnlivého vztahu Evropy k válečné minulosti a ke dvěma supervelmocím, které jej vymezují, Rusku a Americe. Autor jasně a přehledně zachycuje jak celkový vývoj Evropy, tak i protikladné zkušenosti Evropanů na Východě a na Západě. Kniha, časově dovedená až po válku v Iráku a volbu papeže Benedikta XVI., nám nabízí pochopení smyslu moderní evropské historie a identity, tedy toho, jaká Evropa je a jaká byla. Právem ji můžeme označit za jedinečnou práci na téma Evropa naší doby.

Brilantní britský historik, který se jako univerzitní profesor specializoval na moderní evropské dějiny, shromáždil 23 esejí z let 1994–2006. Na pozoruhodné škále osobností, událostí a idejí provádí Tony Judt nemilosrdnou pitvu iluzí po studené válce, že velké konflikty jsou bezpečně za námi, svět vstoupil do epochy míru a demokracie, a ukazuje, na co z historie 20. století zapomínáme a jak velká její část byla obětována mýtu o popření paměti. Nabízí cestu zpět ke smyslu dějin, který naléhavě potřebujeme.

The essay explores the significant impact of railways on societal development, highlighting their role in shaping modern life. Historian Tony Judt delves into the transformative effects of rail transport on economies, communities, and cultural exchanges, illustrating how railways have interconnected people and places throughout history.

Britský historik, který se specializoval na moderní evropské dějiny, nabízí podnětný a silně kritický pohled na celou jednu generaci francouzských intelektuálů, publicistů a spisovatelů, jež byla po dobu zhruba dvanácti let, počínaje osvobozením země v roce 1944 až po maďarské události roku 1956, stržena vírem komunismu. Veřejnou debatu v zásadě formovalo to, jaké stanovisko k počínání zahraničních i domácích komunistů dotyčný zaujal. Autor se věnuje předválečnému kontextu, podává podrobný výklad východoevropských monstrprocesů, včetně těch v Československu, sleduje, jak na ně reagovali ve Francii, a zkoumá, nakolik byla tato zkušenost specificky francouzská. Judtova analýza se netýká jen nejznámějších osobností, jako byl Jean-Paul Sartre, Albert Camus či Simone de Beauvoirová, ale zahrnuje širokou intelektuální komunitu katolických filozofů, vlivných novinářů, literárních kritiků a básníků včetně komunistických. Převládající styl jejich myšlení, koketování s násilím a morální nezodpovědnost udávaly tón nejen ve Francii, ale v celém poválečném evropském kulturním a politickém životě.

In an era marked by a scarcity of independent public intellectuals, historian Tony Judt emerged as a crucial voice, intertwining history with contemporary issues across Europe and America. In this essential collection curated by his widow, Jennifer Homans, the most significant essays from Judt's later years are presented, showcasing his evolving public discourse. The essays cover a wide array of topics, including the concept of Europe before and after 1989, Israel's complex relationship with the Holocaust and the Palestinians, American dominance post-9/11, and pressing social justice issues amid rising inequality. Judt, who felt a sense of internal exile from his native England and Europe, ultimately settled in New York, reflecting his deep engagement with the 20th century and its challenges. His candid critiques of Israeli policies sparked intense debates, and this collection features pivotal essays, including the previously unpublished "What Is to Be Done?" Judt's compassion for the Israeli dilemma drove him to seek a better path forward. The book also honors cultural figures who inspired him and includes a profound two-part essay on the significance of railway travel in shaping societal values. Additionally, it presents his final public speech on social democracy and a heartfelt dialogue with his son, Daniel. Reading this collection allows one to appreciate Judt's wise, informed perspective on urgent issues, even as his voi

Kniha v dialogické formě zkoumá dějiny moderních politických idejí a představ o vládě a spravedlnosti, jak je vnímali liberální, socialističtí, komunističtí, nacionalističtí a fašističtí intelektuálové od konce 19. století až do počátku 21. století. Zároveň slouží jako intelektuální životopis Tonyho Judta a zkoumá pravdu, možnosti společenské obrody a morální selhání intelektuálů v politice. Každá kapitola se skládá z biografické a historické části, přičemž kniha pokrývá Judtův intelektuální život a klíčové momenty politického myšlení 20. století, jako jsou holocaust, sionismus, anglický izolacionismus, francouzský univerzalismus, marxismus, fašismus, antifašismus, renesance liberalismu ve východní Evropě a sociální plánování v Evropě a USA. Timothy Snyder, autor knihy o stalinském a nacistickém teroru ve východní Evropě, a Tony Judt, který udržoval kontakty s polskými a českými disidenty a naučil se česky, mají blízký vztah k tomuto regionu. Rozhovor vznikal od začátku roku 2009, kdy Judt trpěl amyotrofickou laterální sklerózou, což vedlo k postupné paralýze. Jak uvádí Snyder, „není to kniha o zápase. Je to kniha o životě pozorného ducha a životě duchovní pozornosti.“

Když Tony Judt v roce 2008 onemocněl amyotrofickou laterální sklerózou, nevyléčitelným neurodegenerativním onemocněním vedoucím k naprosté fyzické nehybnosti, nacházel útočiště v myšlení – svůj „palác paměti“ situoval do malého penzionu ve Švýcarsku, kde jako desetiletý strávil s rodiči šťastné chvíle zimní dovolené. Proudy vědomí ho přenášejí od nostalgických reminiscencí na život uprostřed jeho rozvětvené židovské rodiny, na zážitky spojené s otcovými auty, jídlem či čtvrtí Putney, k vlastním dobrodružným jízdám v londýnských dálkových autobusech a vlacích nebo k rodinným cestám trajektem Lord Warden. Výpověď o osobní zkušenosti, pevně zasazená do doby, v níž Tony Judt žil, byť byl poslední dva roky života odsouzen k nehybné samotě, je nesmírně autentická, navíc jí vědomí autora, že mu zbývá málo času, vtisklo výsostně existenciální rozměr. Nemalou pozornost si také zaslouží jeho jazyk a textem mnohdy překvapivě probleskující vědoucí ironický humor.

Pour en finir avec l'ère de l'oubli De nos jours, les bouleversements géopolitiques sont si brusques que nous les oublions avant d'avoir pu les comprendre. C'est comme si un siècle de débats, de politique internationale, d'affaires sociales et d'enthousiasme collectif n'avait jamais existé. Nous ne savons plus d'où nous venons. Si cette ignorance croissante de notre passé est regrettable, notre hantise du futur s'avère pire encore. Nous ne parvenons plus à nous inscrire dans une tradition. Nous négligeons le rôle des idées et la responsabilité des intellectuels.Dans, Retour sur le XXe siècle , Tony Judt ressuscite les principaux courants fondateurs du monde moderne (le communisme, marxisme, capitalisme) et combat cette ère de l'oubli. Il nous rappelle à quel point les idées sont déterminantes : pour notre ancrage dans le présent et notre projection dans l'avenir. Il dénonce cette volonté active d'oublier, plutôt que de se souvenir, de nier la continuité pour proclamer à chaque occasion la nouveauté.D'un souffle rare, cet essai est ponctué d'analyses éblouissantes qui nous entrainent dans un voyage unique, par sa richesse et sa profondeur, à travers notre passé.

Was bedeutet soziale Gerechtigkeit? Welchen Platz nimmt Europa neben den Supermächten ein? In Zeiten der Krise rücken diese Grundsatzfragen wieder in den Mittelpunkt. Tony Judt präsentiert in seinem Buch die politischen Denker des 20. Jahrhunderts, die mit ihren Argumenten die großen Debatten dieser Ära beherrschten: Hannah Arendt, Eric Hobsbawm, Albert Camus und viele mehr. Gerade heute, in einer Zeit, in der Politik und Geschichte wieder dramatische Wendungen nehmen, sollten wir sie neu entdecken.

Vstoupili jsme do věku nejistoty - hospodářské, sociální a politické. Krize, která propukla v roce 2008, nám připomněla, že neregulovaný kapitalismus je svým největším nepřítelem. Je nevyhnutelné, že se dříve či později stane obětí svých vlastních excesů a bude znovu žádat stát o pomoc. Pokud se ale jen otřepeme a budeme pokračovat stejně jako doposud, můžeme v příštích letech očekávat mohutnější otřesy.

Brilantní britský historik, který se jako univerzitní profesor specializoval na moderní evropské dějiny, shromáždil 23 esejí z let 1994–2006. Na pozoruhodné škále osobností, událostí a idejí provádí Tony Judt nemilosrdnou pitvu iluzí po studené válce, že velké konflikty jsou bezpečně za námi, svět vstoupil do epochy míru a demokracie, a ukazuje, na co z historie 20. století zapomínáme a jak velká její část byla obětována mýtu o popření paměti. Nabízí cestu zpět ke smyslu dějin, který naléhavě potřebujeme.

V roce 1945 byla Evropa zdevastována válečným ničením a masovými vraždami, přičemž většina východní části kontinentu spadla pod sovětskou nadvládu. Dnes, po rozpadu Sovětského svazu, se demokratické státy Evropské unie rozprostírají až k ruským hranicím. Poválečná Evropa zachycuje cestu, kterou kontinent urazil mezi těmito dvěma body, a vypráví příběh o vzkříšení z trosek, pádu sovětského komunismu a vzestupu Evropského společenství. Autor se zaměřuje na konce evropských říší a složité vztahy s minulostí a supervelmocemi, jako jsou Rusko a USA. Judt analyzuje vývoj německého automobilového průmyslu v kontextu Británie, spojuje pařížské události z roku 1968 s nepokoji v Praze a Itálii a porovnává Salazarovu diktaturu s Francovým Španělskem a Ceauşescovým Rumunskem. Kniha přináší pohled na občanskou válku v Řecku, sociální demokracii ve Skandinávii, problémy dvojjazyčné Belgie a násilí IRA a baskických separatistů. Zmiňuje významné osobnosti jako Churchilla, Mitterranda, Franca a Stalina a dotýká se kulturních a sociálních dějin, od filmů po existencialismus a punk rock. Judtova práce, která sahá až po válku v Iráku a volbu Benedikta XVI., nabízí hluboké pochopení moderní evropské historie a identity.

V eseji nazvaném Velká iluze?, poprvé publikovaném roku 1996, předložil Tony Judt skeptickou, pronikavou a hluboce předvídavou úvahu o politické situaci v Evropě a o otázkách, jimž kontinent čelí na prahu nového tisíciletí. Jaké jsou reálné vyhlídky na rozšíření Evropské unie a kde je hranice, po jejímž překročení přejde rozšiřování v rozpad? Které státy mají „patřit k Evropě“ a podle jakých kritérií? Čím je Evropa definována a jak máme přemýšlet o její budoucnosti? Pokud – jak tvrdí Judt – je mýtus jednotné Evropy příliš abstraktní na to, aby si mohl zajistit hlubší loajalitu voličů, a pokud nám mnohdy naopak brání najít řešení konkrétních problémů, pak bude všeobecně prospěšné podrobit jej kritickému rozboru. Judtova mistrovská analýza vytyčuje centrum diskuse a uchovává si relevanci i po více než dvaceti letech.