Dominika Křesťanová Pořadí knih (chronologicky)

Jestli vydržím ještě minutu, mohlo by se mi podařit přežít, mohlo by se mi podařit být něčím lepším než jen zoufalým feťákem. Jesse Thistle, v batolecím věku opuštěný oběma rodiči, se se svými dvěma bratry nakrátko ocitá v pěstounské péči, odříznutý od všeho, co kdy znal. Všechny tři děti se posléze dostanou k otcovým rodičům, jejichž milující, ale tvrdá výchova brzy vyvolá první konflikty. Celý dům i paměť všech členů rodiny navíc bez ustání trýznivě prostupuje duch Jesseho drogově závislého otce. Jesse se ve snaze vyrovnat s minulostí propadá do sebedestruktivního cyklu drogové a alkoholové závislosti a drobných zločinů, v důsledku nichž stráví s krátkými přestávkami víc než deset let na ulici. Teprve pak si uvědomí, že jestli nezačne žít jinak, zemře. Ve svých dojemně lidských, srdceryvných pamětech se Thistle upřímně a nebojácně svěřuje se svou problematickou minulostí, píše o ústrcích, které zažil, i o tom, jak se dozvěděl pravdu o svých rodičích. Díky své vytrvalosti a touze po vzdělání – a také nově nalezené lásce – si našel cestu zpět do kruhu domorodé rodiny a kultury, z níž pochází. Kniha je ale nejen výmluvným líčením následků, které přinášejí předsudky a rasismus – jejím hlavním poselstvím je uvědomění, že láska a podpora nás mohou dovést ke štěstí i navzdory okolnostem.

Takže pro smrtelníky jsme nestvůry. Protože umíme létat a jsme silné. Bojí se nás, proto nás nazývají takhle. Medúsa je jediná smrtelná bytost v rodině bohů. Vyrůstá u svých sester Gorgon a postupně si začíná uvědomovat, že je jediná, kdo se mění, a také jediná, komu lze ublížit. Vymezený čas smrtelníka navíc jejímu životu dodává na naléhavosti, jakou nikdo z jejích příbuzných nikdy nepozná. Když se Poseidón, bůh moří, dopustí v Athénině chrámu neodpustitelného činu, bohyně se pomstí na té, která se nemůže bránit – a navěky Medúsu promění. Místo vlasů se jí kolem hlavy kroutí hadi a její pohled dokáže změnit jakékoli živé stvoření v kámen. Je to ale schopnost, kterou nelze ovládat. Medúsa se proto nemůže na nic a nikoho podívat, aniž by mu nepřinesla zkázu. Je odsouzená k životu ve stínech a tmě. Dokud na svou výpravu za získáním Gorgoniny hlavy nevyrazí Perseus…

V druhé knize Prapodivných potíží Jonathan Lambshead spolu s přáteli pokračuje v nebezpečném putování Aurorou, alternativním univerzem plným bizarní bytostí a podivných kouzel, kam jej dovedly tajné dveře v podzemí rodinného sídla. Pomalu v sobě objevuje dosud netušené schopnosti a začíná chápat, jak náročný úkol před něj osud postavil. A zatím se vojska Aleistera Crowleyho, který pomocí černé magie už dávno ovládl Paříž a útočí i na pevninský most do Anglie, neúprosně blíží ku Praze... Čtenáři se opět mohou těšit na báječný ohňostroj nápadů, humoru a napínavých scén, jimiž VanderMeerova první řada knih pro mládež doslova překypuje. A jakou roli v tom všem sehraje svišť, jehož stín dopadá až příliš daleko?

V závěrečném dílu tetralogie se opět setkáme s Jonasem, Kirou i Handlířem, postavami, o nichž vyprávěly předešlé svazky kvarteta, každý díl ale líčí samostatný příběh. Když Claire dovrší dvanáct let, zvláštní komise pro ni zvolí povolání: stane se rodičkou. Ve čtrnácti porodí "produkt", syna. Podle místní zvyklosti chlapec vyrůstá v pěstounském středisku, ale Claire na něj nemůže zapomenout a najde si způsob, jak syna vídat. Jenže pak ho kdosi unese a Claire v zoufalství na poslední chvíli skočí na odplouvající loď, která by ji mohla k synovi dovézt. Loď však ztroskotá. Moře vyvrhne Claire na břeh a ona si nic nepamatuje. Obyvatelé blízké vesnice ji přijmou mezi sebe a dívka poprvé v životě zažívá vřelou lidskou sounáležitost, učí se znát barvy, objevuje svět přírody. Nic z toho v jejím dřívějším životě neexistovalo. Když se jí po čase paměť vrátí, vydá se svoje dítě znovu hledat. Nic už ji nedokáže zastavit. Pro syna obětuje cokoli. Nakladatelská anotace. Kráceno.

Bea s pětiletou Agnes žije v přelidněném Městě zahlceném smogem. Agnes trpí úporným kašlem a chřadne Bee před očima. Znečištění vzduchu přesáhlo únosnou mez, ale zdravotní problémy s tím související už nikdo neřeší. Kam totiž jinam jít, když kromě Města existuje už jen Divočina, poslední pás divoké přírody? Jedinou nadějí je ale změna prostředí, a proto se Bea odhodlá k extrémnímu řešení – tím je účast ve výzkumu, který má zjistit, zda lidé mohou žít v divoké přírodě, aniž by po nich zůstávaly nevratné stopy. Nová Divočina předkládá apokalyptickou vizi světa vychýleného z rovnováhy, který se potýká s následky klimatické změny a přelidněnosti. Zároveň je empatickou studií vztahu matky a dcery za vyhraněných okolností a fungování lidské povahy v podmínkách, kdy jde o přežití.

Odvážné převyprávění klasického Cervantesova příběhu a současně svérázná reflexe televizní kultury. Tak by se ve zkratce dal charakterizovat nový Rushdieho román, jenž byl, tak jako celá řada autorových dalších děl, nominován na prestižní Man Bookerovu cenu. V postmoderní perspektivě, která klade román do románu a přisuzuje „všedním“ postavám roli velkých literárních hrdinů, se setkáváme s americko-indickým spisovatelem špionážních thrillerů, jenž stvoří vlastního protagonistu. Jeho Ismail Smile, stárnoucí obchodní cestující s léčivy, tak dlouho a návykově sleduje po hotelových pokojích televizní vysílání, až se fatálně zamiluje do bývalé bollywoodské hvězdičky. Navzdory tomu, že se s ní nikdy nesetká, píše jí milostné dopisy podepsané Quijote a společně se svým smyšleným synem Sanchem podnikne za svou nenaplněnou láskou cestu napříč Spojenými státy. V barvitém, pro autora typickém literárním kaleidoskopu přitom ožívají témata, jako je rasismus, závislost na opiátech či dvousečné působení populární kultury.

Když patnáctileté Židovce zastřelí na hranicích při útěku z nacistického Německa matku, nabídne jí pomoc tajemný muž hovořící němčinou s podivným akcentem. Vyklube se z něj britský tajný agent, který blonďatou, modrookou Sáru pověří nebezpečným úkolem: Skryje se všem na očích v elitní internátní škole pro dcery nacistických pohlavárů a bude se vydávat za jednu z nich. Musí se skamarádit s dcerou vědce vyvíjejícího bombu schopnou zničit celá města a dostat se k tajným plánům na její výrobu. Sara svou roli árijské dívky oddané Vůdci hraje skvěle, přestože žije v neustálé hrůze z odhalení. Její vůle přežít a touha po pomstě jsou ale silnější než sebevětší strach.

Na východě, sužována svými nepřáteli, vládne jako královna města postaveného na prachu a smrti Daenerys, poslední potomek rodu Targaryenů, jejíž draci vyrostli do hrůzné dospělosti. Nyní, když je známo místo jejího výskytu, se mnozí vydali Daenerys a její draky hledat. Mezi nimi i trpaslík, Tyrion Lannister. Mezi další hledače patří dornský princ, železný kapitán i tajemný modrovlasý mladík, který zdaleka není tím, za koho jej vydávají... Na severu stojí velká Zeď z ledu a kamene – stavba pevná jenom tak, jako jsou pevní ti, kdo na ní slouží. Jejím 998. velitelem byl zvolen nemanželský syn Eddarda Starka, Jon Sníh, který má nepřátele jak v Hlídce, tak za Zdí, kde se šikují k útoku armády divokých... A za Zdí je i malý chlapec, jeho bratr Bran, obdařený dosud netušenými schopnostmi.