Deset krátkých próz je průřezem autorovou povídkovou tvorbou a jejími nejčastějšími náměty ze života v Irsku a v Anglii, s dětskými i dospělými hrdiny, jejichž společným údělem je osamění. Autor hledá příčinu bídy a smutku moderního člověka a nalézá ji v selhání v oblasti morálky, lásky a výchovy potomků. Z různých anglických originálů vybral a uspořádal Miloš Urban, doslov „Nevšední povídky o všedním životě“ napsal Ladislav Nagy.
Druhý díl fantazijní trilogie, nazvaný krátce Gormenghast, rozvíjí sled událostí poté, co se nenápadné vlády nad hraběcím hradem pomalu ale jistě ujímá plebejský samozvanec Koncíř. Ještě mu zbývá odstranit několik nepohodlných dvořanů. Jenomže tak dlouho se chodí s dýkou pro moc, až se čepel ulomí, a prohnanému Koncířovi nakonec vrtkavá štěstěna přestává přát. Po tragickém skonu mladé Fuchsie vzbouří její matka veškeré poddanstvo a vytáhne do války proti uzurpátorovi. Ale nástupce trůnu Titus, s hamletovskými pochybnostmi v hlavě a nešťastnou láskou v srdci, si umíní, že proradného zabijáka Koncíře musí dostat sám, ať ho to třeba stojí krk.
Evropa čelí vlně migrace, jakou nepoznala od konce druhé světové války, a jako všechno nepoznané, i tato situace vyvolává protichůdné názory a vypjaté emoce. Proto je důležité mít k dispozici objektivní informace a fakta, a právě ta Patrick Kingsley ve své knize přináší. Autor je zahraničním reportérem britského listu The Guardian, který byl pověřen sledováním uprchlické krize, a zná proto její pozadí i průběh zevrubněji než kdo jiný. V průběhu roku 2015 procestoval Kingsley sedmnáct zemí, kterými vedou nejfrekventovanější migrační trasy, a setkal se se stovkami uprchlíků, kteří putují přes pouště, moře i hory, aby dosáhli vytoužené Evropy. Kingsley s hlubokým pochopením věci vysvětluje, co jsou tihle lidé zač, proč odcházejí ze svých domovů a jakým způsobem to dělají. Z osobní zkušenosti píše o setkáních s pašeráky, s pobřežní stráží, s dobrovolníky i pohraničníky, a poměřuje situaci v terénu s vlažných přístupem vlád a úřadů, které by měly urychleně hledat optimální řešení. Jeho kniha přináší strhující zpravodajství o skutečných osudech jednotlivců podstupujících tuto nebezpečnou a strastiplnou pouť, a připomíná nám, že za bezejmennou masou se skrývají příběhy lidí stejných jako my.
Čas zešílel. Deset let dlouhé léto pokoje a hojnosti se blíží ke konci, a jako zuřivá bestie se neodvratně blíží krutá, mrazivá zima. Dva mocní muži – král Robert Baratheon a lord Eddard Stark –, kteří třímali žezlo moci v časech nuceného míru, jsou mrtví. Zatímco oblohu protíná znamení zkázy – kometa barvy krve a plamene –, o moc nad rozdělenou říší bojuje šest frakcí. Eddarův syn Robb byl korunován za Krále severu. Na jihu vládne domnělý následník trůnu Joffrey Baratheon, oběť intrik dvořanů v Králově přístavišti. O trůn usilují také dva Robertovi bratři a ke starému způsobu dobývání se rovněž vrací v nemilost upadlý rod Železných mužů. V bitvě o světadíl riskuje svou existenci i exilová královna, Matka draků. A na severu se muži Noční hlídky vydávají do krutých končin za Zeď, aby se vypořádali s divokými a Jinými, co tam přebývají. Na pozadí krvesmilstva a bratrovraždy, alchymie a válek lze cenu slávy měřit jen krví. A chuť vítězství mohou poznat pouze muži a ženy z té nejtvrdší oceli… a s tím nejtvrdším srdcem. Protože – když se střetnou králové, chvěje se celá říše.
„Juchúú! Mám narozeniny!“ Muminek se probouzí celý natěšený. Tohle určitě bude báječný den! Ale pak se ukáže, že jeho kamarádi na narozeniny nejspíš zapomněli, a najednou není báječné vůbec nic. Chudák muminek. Jak to asi dopadne?
Pohádka o princezně, která díky své vytrvalosti vysvobodila jedenáct bratrů zakletých do podoby labutě. Pro nejmenší. V závěru knihy nalezneme náměty pro rodiče, jak dětem přiblížit poučení, které pohádka přináší.
Šestnáctiletá Annie se s rodiči přestěhovala z Virginie do New Yorku a připadá si ztracená. Nikoho nezná, s rodiči si příliš nerozumí. Podaří se jí získat v tak velkém městě kamarády? A hlavně najít svou vlastní cestu? Po vzoru své babičky, která byla výtvarnice, si Annie koupí skicák a začne svoje pochybnosti a trápení svěřovat jeho stránkám. Postupem času díky svým kresbám získává na sebevědomí, učí se být otevřenější k přátelům, najde jistotu, že má svými obrázky co sdělit, sblíží se s rodiči a přestane se bát být sama sebou. Výjimečný komiks, v němž se text a ilustrace dokonale doplňují.
Známé české přísloví říká, kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem. Pro spisovatele zároveň platí, že pokud ztratí vlastní jazyk, nemůže dál psát. To se stalo osudem mnohonásobné emigrantky Eleny Lappin: Narodila se v Moskvě, ale od svých tří let vyrůstala v Praze. V roce 1970 rodina emigrovala do Německa, později autorka žila v Izraeli, Kanadě, ve Spojených státech a Velké Británii… Memoáry V jakém jazyce sním? jsou mimořádně silným svědectvím o pohnuté době druhé poloviny dvacátého století.
Známá pohádka o marnivém císaři, který zatoužil po šatech, které vidí jen moudří lidé.
Na východě, sužována svými nepřáteli, vládne jako královna města postaveného na prachu a smrti Daenerys, poslední potomek rodu Targaryenů, jejíž draci vyrostli do hrůzné dospělosti. Nyní, když je známo místo jejího výskytu, se mnozí vydali Daenerys a její draky hledat. Mezi nimi i trpaslík, Tyrion Lannister. Mezi další hledače patří dornský princ, železný kapitán i tajemný modrovlasý mladík, který zdaleka není tím, za koho jej vydávají... Na severu stojí velká Zeď z ledu a kamene – stavba pevná jenom tak, jako jsou pevní ti, kdo na ní slouží. Jejím 998. velitelem byl zvolen nemanželský syn Eddarda Starka, Jon Sníh, který má nepřátele jak v Hlídce, tak za Zdí, kde se šikují k útoku armády divokých... A za Zdí je i malý chlapec, jeho bratr Bran, obdařený dosud netušenými schopnostmi.
