V půvabné knížce plné ilustrací od Dannyho najdete pohádku také z Červené Lhoty, Lásenic, Albeře, Nové Bystřice, Otína, Číměře a Staré Říše. Pohádky mají na závěr poučení pro děti a je tam opět jedna Popletená. V knize jsou před každou pohádkou básničky k tématu, které slouží dětem ke cvičení paměti.
Knížka POHÁDKY Z TŘEBÍČE a okolí obsahuje 17 pohádek. 7 se vztahuje k Třebíči, ostatní jsou z Mastníka, Náramče, Pocoucova, Zárubic, Čechočovic, Ptáčova, Budíkovic, Stříteže, Starče a Vladislavi. Dvě pohádky jsou úplně popletené a jedna je sestavena z jazykolamů. Jsou tam i strašidla, čarodějnice, skřítek Boroviňáček, i čert. Doufám, že se pohádky budou líbit, proto je taky píšu. Na závěr, jak je mým zvykem, je vždy nějaké poučení pro děti.
Kniha je složená z 21 pohádek. V každé pohádce jsou začleněny různé vesničky a městečka z České Kanady , v kterých se něco odehrává. Např. Jak vrabeček dostal na zadeček - zmiňuje Dačice a vzniklou první kostku cukru. Nová Bystřice, zase vláček. Je tam úzkokolejka do Jindřichova Hradce. Opět v každém závěru je poučení pro děti. Oproti první knize jsou vložené omalovánky, aby děti vnímaly, co je v pohádce a následně podle paměti obrázek vymalovaly.
Učebnice katolického náboženství pro 3. třídu
V knize jsou vedle Jivjan, které oslavily v roce 2015 devítisté výročí od první písemné zmínky, monograficky zpracovány informace o sousedním Velkém Malahově a Ostromeči. Autorka tu zpracovala jak starší dějiny těchto lokalit, v nichž žilo před rokem 1945 německy mluvící obyvatelstvo, tak i poválečné budování vysídlených obcí a jejich současnost. Plnobarevná publikace je doplněna kopiemi archiválií a historickými i současnými fotografiemi všech tří lokalit i jejich památek.
Děti budou mít pohádky rády vždycky, a když v nich poznají známá místa, ani si nevšimnou, že se učí životním poučením. Marie Špačková z Třebíče začala psát pohádky po odchodu do důchodu, inspirována vzpomínkami na dětství strávené na chalupě v Albeři. Napsala dvě knihy o krásné České Kanadě a další příběhy zaměřila na Třebíč a její okolí, kde žije, i když se zde nenarodila. Dnes bydlí v bývalé tovární budově obuvnické firmy BOPO a je šťastná, že se vrátila na místo, kde kdysi pracovala. Libušino údolí se stalo dějištěm jejích pohádkových příběhů, které často vznikají z povídání lidí nebo zpráv v televizi, jako například pohádka o útěku bizonů. Každá její knížka má jiného ilustrátora, většinou začátečníka, čímž dává příležitost novým talentům. Největší odměnou pro ni je, když děti její knihy čtou a rodiče jí sdělují, jaké příběhy předčítají svým potomkům. Autorka vzpomíná na radostné momenty, kdy děti poznávají její texty, jako třeba příběh o strašidýlku z třebíčského Podkláštěří.
Marie Špačková vydala už svou jubilejní desátou knihu. V půlce dubna ji pokřtila v Nové Bystřici a nazvala ji Pohádky z České Kanady II. Ilustrátorku pro svou knihu našla v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku. Už ale píše knihu další.. „Je to o zvířátkách, protože si říkám, že zvířátka děti oslovují pořád,“ svěřila námět pohádkové knížky. Zároveň chce, aby knížka děti inspirovala k návštěvě míst, která popisuje. „Třeba tam dám nějakou vesnici nebo městečko, třeba zámek v Jindřichově Hradci, kde je zpívající fontána. Napíšu pohádku o třech skřítcích z Jindřichova Hradce a ten poslední skřítek třeba hlídá fontánu a doporučí dětem, aby se šly na zpívající fontánu na zámku podívat,“ vysvětluje.
V této knížce najdete fenečku Betynku, jak pomáhá hasičům, nebojí se zlého toulavého psa a chrání holčičky, zažene paní Tmu, která leží nad městem, bába Třešňožroutka ji odnese k babičce a dědečkovi, protože se zatoulala, navštíví místní pivovar s babičkou a dědečkem a spadne do sudu s pivem, schová se ve Veterán Muzeu do starého auta a všichni ji hledají… prostě Betynka všude něco vyvádí. Knížka provází lehkou formou čtenáře Novou Bystřicí, prostřednictvím fenečky Betynky. Ilustrovala H. Hejduková
