Seweryna Szmaglewska prožila v Osvětimi tři roky a napsala o nich napínavé, zdrcující svědectví. Vykresluje každodenní život vězňů, poznamenaný sháněním jídla a oblečení, bojem proti vším, tyfu a únavě z nesmyslné práce, týráním opilých esesmanů i pohledem na šílenství odehrávající se mezi vlakovou stanicí a krematorii. Příběh končící postupnou evakuací tábora před příchodem spojenců je protkaný osobními příběhy i obecnými úvahami o člověku.
Povídková kniha Pożegnanie z Marią (Rozloučení s Marií), kterou vydal v Polsku krátce po válce v roce 1947, obsahovala dvě povídky ze sborníku Byli jsme v Osvětimi – Den na Harmenzách a Račte, prosím, do plynu a tři nové povídky – Rozloučení s Marií, Smrt povstalce a Bitva u Grunwaldu. Česky vyšla tato kniha až v roce 1987 a to značně rozšířená o další povídky, zejména o cyklus povídek Kamienny świat (Kamenný svět) a sbírku próz pro mládež Pewien žołnierz (O jednom vojákovi).
Soubor dvou knih významné polské spisovatelky. První z nich, novela Dům nad loukami (1925), je vzpomínkovou prózou zachycující mládí na venkově. Druhá, povídkový cyklus Medailony (1946), reportážní formou zaznamenává osudy lidí za druhé světové války.
Široce koncipovaný román největšího polského realisty (1847-1912) o varšavské společnosti osmdesátých let minulého století. Při svém prvním knižním vydání v r. 1890 nedošel ohlasu a polskou kritikou byl plně uznán vlastně až po druhé světové válce. Teprve nová doba rozpoznala, že není jen běžným příběhem lásky - obchodně úspěšného zchudlého šlechtice k ženě-loutce, jež z něho učiní otroka svých rozmarů a postupně jej ruinuje -, ale především znamenitým obrazem společnosti v historicky důležité době, kdy se v důsledku změn společenských, zániku aristokracie a nástupu kapitalismu, od základu mění poměry politické, hospodářské, kulturní. V druhém díle rozvíjí Prus další osudy hlavních protagonistů. Vokulský získává stálle větší majetek - jednak proto aby se mohl příblížit Isabele Lencké ( kupec Vokulský hlavní hrdina románu). Nechápe že tí si ji nezíská.
Román ze života polské mládeže, jehož hrdinkou je dospívající dívka z dětského domova, se odvíjí o vánocích v rodině dívčiných známých.
Psychologický román o ženě, která je vytržena ze svého prostředí, neukojena ve svých uměleckých tužbách jako houslistka a také zklamána v lásce. To jsou důvody, proč zatrpkne a nenachází v životě uspokojení, ani své místo ve světě a ve vlastní rodině. Všude se cítí cizinkou. Je despotická a krutá i ke svým nejbližším, kterým strpčuje život. Teprve na samém konci života poznává, jak sama sobě ubližovala svou nevraživostí k světu, místo aby jej přijímala s láskyplným úsměvem. Doslov napsala Helena Teigová.
Historický román polského spisovatele o chudém šlechtickém synkovi, který pokrytectvím a intrikánstvím dokáže vydobýt nejvyššího místa ve státě. Dějištěm je královský trůn saského krále Augusta II. Silného a poté jeho syna, slabošského Augusta III. Román podává zajímavý obraz první pol. 18. stol. ve Střední Evropě.
Realisticky vylíčená historie partyzánského oddílu Lidové armády, vedeného generálem Boldynem, v bialystockých lesích a bažinách od podzimu 1943 do května 1944, kdy se oddíl po smrti svého velitele probije na Volyň, osvobozenou již Sovětskou armádou.
Svébytný román polského autora (nar. 1907), profesora krakovské university, známého literárního historika a kritika, je věnován problematice tvorby. Hrdinou je hudební skladatel, Švýcar polského původu, který okouzlenatmosférou Paříže píše koncert, své vrcholné dílo. Čtenáři mají vzácnou možnost nahlédnout do umělcovy tvůrčí dílny. Spisovatel využil při své literární práci svých literárněhistorických i filosofických znalostí.
Výbor z povídek (Před soudem, Apel, Zářijová óda, Cesta, Návrat, Varšavjanka, Synové, Večer v Den vítězství, Hodně a málo písku, Modlitba) jednoho z nejvýznamnějších autorů moderní polské literatury, který do svých románů,povídek,esejů, publicistických próz, politických úvah a zamyšlení uložil úlomky i celé plochy dějin své doby, společnosti, jíž byl svědkem, účastníkem. V přítomném výboru je zachycena doba "noci", válka,nacistické éry, kdy si lidé přes všechny tragické osudy a životní omyly uchovávají naději, z níž čerpají sílu k odporu, i doznívání této válečné "noci" v prvních poválečných letech.