Helena Teigová Pořadí knih (chronologicky)

Seweryna Szmaglewska prožila v Osvětimi tři roky a napsala o nich napínavé, zdrcující svědectví. Vykresluje každodenní život vězňů, poznamenaný sháněním jídla a oblečení, bojem proti vším, tyfu a únavě z nesmyslné práce, týráním opilých esesmanů i pohledem na šílenství odehrávající se mezi vlakovou stanicí a krematorii. Příběh končící postupnou evakuací tábora před příchodem spojenců je protkaný osobními příběhy i obecnými úvahami o člověku.

Povídková kniha Pożegnanie z Marią (Rozloučení s Marií), kterou vydal v Polsku krátce po válce v roce 1947, obsahovala dvě povídky ze sborníku Byli jsme v Osvětimi – Den na Harmenzách a Račte, prosím, do plynu a tři nové povídky – Rozloučení s Marií, Smrt povstalce a Bitva u Grunwaldu. Česky vyšla tato kniha až v roce 1987 a to značně rozšířená o další povídky, zejména o cyklus povídek Kamienny świat (Kamenný svět) a sbírku próz pro mládež Pewien žołnierz (O jednom vojákovi).

Soubor dvou knih významné polské spisovatelky. První z nich, novela Dům nad loukami (1925), je vzpomínkovou prózou zachycující mládí na venkově. Druhá, povídkový cyklus Medailony (1946), reportážní formou zaznamenává osudy lidí za druhé světové války.

Ve druhém dílu Loutky rozvíjí Prus další osudy hlavních protagonistů románu. Vokulský získává stále větší majetek - jenom proto, aby se mohl přiblížit Isabele Lencké. Nechápe, nebo spíše nechce pochopit, že Isabela ho nemiluje a nikdy milovat nebude, přináší jí největší oběti, jichž je schopen, ale svůj velký životní omyl pochopí až v závěru románu. Pozornosti čtenářů si zaslouží i rázovitá postava starého kupeckého mládence Ignáce Řeckého, který je určitým protikladem Vokulského: ztělesňuje zde přežívají typ romantického Poláka, který nechápe novou dobu. Uzavírají se i osudy dalších postav příběhu, ať už krásné a nešťastné paní Stavské, nebo manželů Křešovských. Není náhodné, že české vydání Prusových spisů uzavírá právě jeho nejvýznamnější a čtenářsky nejvděčnější dílo - román Loutka, v němž autor spojil zajímavý náměť s mistrně zvládnutou uměleckou formou. Za velký čtenářský úspěch vděčí ovšem Loutka nejvíc pozorovacímu talentu autora, který dokázal se schopností historického odstupu do hloubky analyzovat svou dobu.

Román ze života polské mládeže, jehož hrdinkou je dospívající dívka z dětského domova, se odvíjí o vánocích v rodině dívčiných známých.

Psychologický román o ženě, která je vytržena ze svého prostředí, neukojena ve svých uměleckých tužbách jako houslistka a také zklamána v lásce. To jsou důvody, proč zatrpkne a nenachází v životě uspokojení, ani své místo ve světě a ve vlastní rodině. Všude se cítí cizinkou. Je despotická a krutá i ke svým nejbližším, kterým strpčuje život. Teprve na samém konci života poznává, jak sama sobě ubližovala svou nevraživostí k světu, místo aby jej přijímala s láskyplným úsměvem. Doslov napsala Helena Teigová.

Historický román polského spisovatele o chudém šlechtickém synkovi, který pokrytectvím a intrikánstvím dokáže vydobýt nejvyššího místa ve státě. Dějištěm je královský trůn saského krále Augusta II. Silného a poté jeho syna, slabošského Augusta III. Román podává zajímavý obraz první pol. 18. stol. ve Střední Evropě.

Realisticky vylíčená historie partyzánského oddílu Lidové armády, vedeného generálem Boldynem, v bialystockých lesích a bažinách od podzimu 1943 do května 1944, kdy se oddíl po smrti svého velitele probije na Volyň, osvobozenou již Sovětskou armádou.

Svébytný román polského autora (nar. 1907), profesora krakovské university, známého literárního historika a kritika, je věnován problematice tvorby. Hrdinou je hudební skladatel, Švýcar polského původu, který okouzlenatmosférou Paříže píše koncert, své vrcholné dílo. Čtenáři mají vzácnou možnost nahlédnout do umělcovy tvůrčí dílny. Spisovatel využil při své literární práci svých literárněhistorických i filosofických znalostí.

Výbor z povídek (Před soudem, Apel, Zářijová óda, Cesta, Návrat, Varšavjanka, Synové, Večer v Den vítězství, Hodně a málo písku, Modlitba) jednoho z nejvýznamnějších autorů moderní polské literatury, který do svých románů,povídek,esejů, publicistických próz, politických úvah a zamyšlení uložil úlomky i celé plochy dějin své doby, společnosti, jíž byl svědkem, účastníkem. V přítomném výboru je zachycena doba "noci", válka,nacistické éry, kdy si lidé přes všechny tragické osudy a životní omyly uchovávají naději, z níž čerpají sílu k odporu, i doznívání této válečné "noci" v prvních poválečných letech.