Jiří Fajt Pořadí knih

Liebe, Leid und Luftschlösser: Als die Wettiner und Georg von Podiebrad 1459 im Vertrag von Eger die Grenzlinie zwischen dem Kurfürstentum Sachsen und dem Königreich Böhmen festlegten, schrieben sie eine der heute ältesten Grenzen Europas fest. Davon unbenommen blieb das Leben in der Grenzregion geprägt von grenzüberschreitenden Beziehungen, Gemeinsamkeiten und Überschneidungen. SACHSEN BÖHMEN 7000 nimmt die facettenreiche und dynamische Beziehungsgeschichte beider Regionen in einem weiten chronologischen Rahmen von der Steinzeit bis zur Gegenwart in den Blick. Über Grenzen hinweg erzählt die Ausstellung von Verflechtungen, aber auch von Konflikten und Versöhnung, von Liebe und Streit, von Umarmung und Ausgrenzung. Sie lässt uns verstehen, warum sich Sachsen und Böhmen einerseits so nah, andererseits so fern sind. Die Ausstellung präsentiert hochrangige Objekte der Archäologie und Kulturgeschichte aus beiden Regionen und bietet einen exklusiven Blick auf bedeutende Kunstschätze Böhmens. Aber auch die Menschen der Geschichte kommen nicht zu kurz. Denn es sind Männer und Frauen, die als politische Entscheidungsträger/innen, Kirchenvertreter, Intellektuelle, Soldaten, Handwerker und Künstler die Beziehungen knüpfen, pflegen, besiegeln, brechen oder bisweilen ganz verwerfen.

Katalog k výstavě Otisky vědění. Řeč keramiky koncipované společně s umělci Aj Wej-wejem a Edmundem de Waalem představuje materiál dlouho považovaný za odvětví uměleckořemeslné tvorby. Zde se však zaměřuje pozornost na jeho proměny od nejstarších dob do současnosti. Vedle keramiky dvou hlavních protagonistů prezentuje díla umělců, z nichž vycházejí a odkazují k nim, jako jsou například Lynda Benglis, Alison Britton, Hans Coper, Lucio Fontana, Asger Jorn, Kazimir Malevič, Fausto Melotti, Joan Miró, Isamu Noguči, Pablo Picasso, Lucie Rie, Marit Tingleff, Peter Voulkos.

Publikace k Aj Wej-Wejově výstavě Zákon cesty představuje nejen umělcův projekt sestávající z monumentální instalace a řady dalších ikonických děl, ale i jeho společenský a politický kontext. Prostor je věnován i časosběrným záběrům zachycujícím vznik Aj Wej-wejova díla vytvořeného přímo pro Velkou dvoranu Veletržního paláce. Doprovodné texty z pera odborníků, jako jsou Olga Lomová, Jacques Rupnik, Roger Buergel, Nira Yuval-Davis a další, poprvé komplexně mapují umělcův vztah k problematice uprchlické krize.

Katalog výstavy: Národní galerie v Praze 26. 4. - 3. 9. 2017 Katalog ke stejnojmenné výstavě, která mapuje téměř šedesátiletou kariéru významného německého umělce a je jeho první prezentací většího rozsahu v České republice i ve střední a východní Evropě. Představuje výběr padesáti stěžejních děl z autorovy rozmanité tvorby, jejichž prostřednictvím je veřejnosti přiblížen význam Gerharda Richtera v dějinách umění i kontextu soudobých reálií. Eseje mají za cíl ukázat šíři autorova uměleckého projevu, jehož podstatou je téma dějin jak ve smyslu rodinné kroniky, tak historie německého národa 20. století, uvádějí jeho dílo do širšího kontextu v rámci vzájemných česko-německých vztahů a upozorňují na paralely v dějinách obou národů.

Katalog výstavy, uspořádané u příležitosti sedmistého výročí narození Karla IV., se věnuje zejména osobnosti panovníka a jeho politické a mocenské reprezentaci. Představuje vědecké poznatky získané v posledním desetiletí v rámci mezinárodních badatelských projektů. V odlišném světle se tak například jeví Karlova dvorská kultura, která kromě Prahy je nově rozšířena o akcent svobodného říšského města Norimberku, po Praze nejvýznamnější rezidence císaře Karla IV. Pozornost je věnována rovněž vztahům pražsko-norimberského karlovského dvorského okruhu k dalším centrům Říše, jakými byli Štrasburk, Kolín nad Rýnem, Mohuč, Erfurt, Magdeburg nebo habsburská Vídeň. Katalog pojednává karlovskou dvorskou reprezentaci v širokém evropském kontextu 14. století. Tuto éru autoři reflektují jako období nebývalého rozkvětu umění soustředěného kolem evropských panovnických dvorů, opomíjeny však nezůstávají ani velké klimatické změny a katastrofy sužující tehdejší obyvatelstvo. Kniha obsahuje 694 reprodukcí.

Výpravný výběrová průvodce s bohatým fotografickým materiálem představuje na ose Praha-Norimberk místa spjatá s osobností Karla IV., která měla pro něj velký politický a strategický význam. Přibližuje zakladatelské dílo Karla IV. v Praze s říšském městě Norimberku a jeho působení v českých zemích je ukázáno na stavbách hradů a prostřednictvím dalších památek. Součástí publikace je orientační mapa, základní informace k jednotlivým architektonickým objektům, rozhovory s historiky umění Milenou Bartlovou, Jiřím Fajtem a René Küpperem, které v mnoha směrech mohou být překvapivé i pro zkušené zájemce o sledované období, a také reflexe současníků žijících odkazem Karla IV.

Publikace, jež vyšla k 220. výročí založení Společnosti vlasteneckých přátel umění, předchůdkyně Národní galerie v Praze, je souborem esejů představujících jakousi autobiografii Národní galerie v Praze, jejíž existence je mimo jiné založená na aktu velkorysých gest dávání a sdílení. Eseje vzdávají hold otcům zakladatelům, jednotlivým donátorům a institucím, umělcům a sběratelům, kteří galerijním sbírkám poskytli ničím nepodmíněný dar či dočasnou výpůjčku, provedli směnu nebo galerijním sbírkám – od starých mistrů přes grafiku a kresbu, umění Asie a Afriky až po umění 19. století a moderní a současné umění včetně architektury – a návštěvníkům prospěli jakýmkoli jiným způsobem. Kniha zahrnuje také texty věnované historii sběratelství a formativní roli štědrosti a velkorysosti v procesu vzniku sbírkových institucí. Komplexní obrázek dokreslují výňatky z filozofických, literárních a básnických děl, které problematiku velkorysosti zasazují do širších ideových souvislostí.

Studie pohlíží na středoevropské umění za vlády Lucemburků v širším geografickém záběru. Jejím cílem je analyzovat z lucemburského, respektive z pražského pohledu uměleckou situaci ve čtyřech vybraných regionech a lokalitách zcela rozdílného politického statusu, a tím i rozdílného vztahu k tehdejší říšské metropoli – v Braniborské marce, která byla součástí personální unie pod svrchovanou pravomocí českého krále a braniborského markraběte, v Havelbergu, důležitém obchodním středisku a jednom z nejvyhledávanějších poutních míst Svaté říše římské, v Sasku, s nimiž Čechy pojila živá kulturní a umělecká výměna, a v nejvýchodnějším arcibiskupství na území říše v Magdeburku. Tyto čtyři příklady ukazují, že se pražské dvorské umění lucemburské éry nedá v celé komplexnosti rozpoznat bez znalostí jím inspirovaného umění v říši, zejména ve vedlejších zemích Koruny české.

Kniha slouží jako průvodce již skončenou výstavou. Ale zároveň je to malý katalog děl, které byly vystaveny. Větší katalog k celé výstavě se teprve chystá.