Když ředitel školy a třídní představují žákům třetí třídy měšťanské školy novou mladou učitelku zpěvu a tělocviku, ředitel ještě upřesní, že je bude mít jenom na zpěv. – Škoda, neodpustí si poznámku Handy a urovná si vlasy na hlavě. – To ti nezapomenu! řekne za smíchu kluků třídní, který je má právě na tělocvik a češtinu, ale stále se obdivně dívá na Jitku. Ta kdyby tu byly v třídě i holky, tak se mezi nimi svou křehkostí ztratí. Teď se spíš než na Komenského, jak kluci třídního překřtili, dívá na Handyho. I když Handy má svou dětskou lásku, Dášu, mezi ním a Jitkou začíná stejně křehký i neomluvitelný vztah. Jitka se v dětství těšila na bratříčka, ale rodiče zahynuli v koncentračním táboře. Prožila krátký milostný vztah s letcem RAF, ale ten se po osmačtyřicátém vrací znovu do Anglie. Handy ji nahrazuje vše, co ztratila nebo nikdy neměla. Po dvou letech se jejich platonický vztah neutají, a škola, aby se vyhnula skandálu, je od sebe v tichosti oddělí. V životě se už nikdy neuvidí...
