Miroslav Jindra Pořadí knih

Dnes již klasická kniha Chladnokrevně (1965) vypráví reportážním stylem o bestiálním zločinu, který v roce 1959 otřásl Spojenými státy a k němuž došlo v zapadlé vesnici v Kansasu: dvojice mužů, kteří se dostali na šikmou plochu, tehdy povraždila čtyři členy farmářské rodiny. Autor analyzuje jejich motivy, sleduje průběh vraždy i následné detektivní pátrání a tento děsivý příběh přivádí až na samý závěr, když rekonstruuje potrestání zločinců smrtí. Capotův „román ze skutečnosti“ se stal inspirací řady dalších literárních děl usilujících o věrné zachycení problémů a paradoxů moderního světa.

Novinka od krále hororu Syn svobodné matky, Jamie Conklin, nechce nic víc než prožít obyčejné dětství. Jenže Jamie není obyčejné dítě. Jamie se narodil s nadpřirozenou schopností, matka ho ale nabádá, aby to tajil. Může vidět to, co nikdo jiný nevidí, a naučit se to, co se nemůže naučit nikdo jiný. Ale cena za užití této schopnosti je vyšší, než si Jamie dokáže představit. Zjistí to ve chvíli, když ho detektiv vtáhne do pronásledování vraha.

Sbírka písňových textů, básní a deníkových záznamů Leonarda Cohena nazvaná Plamen sice vyšla až po autorově smrti, na jejím uspořádání se však velký kanadský písničkář a básník výrazně podílel – do jisté míry tak lze knihu považovat za jeho umělecký testament. A testament je to vskutku velkolepý a reprezentativní, Cohen se nám tu představuje ve všech svých polohách, od meditativních, lyrických zamyšlení přes propastný smutek po poťouchle humorné pasáže či mrazivě sarkastické šlehy. Vítaným zpestřením jsou autorovy vlastní ilustrace. Kniha vychází v převodu Miroslava Jindry, cohenovského specialisty a legendy českého uměleckého překladu.

V osobním vyprávění pilota Oldřicha Doubka se jedinečným způsobem odráží historie československého letectví v období let 1925 až 1950. V době, kdy se létání považovalo za druh „šílenství“, patřil mezi „Ikary“, kteří se ve vojenském letectvu rozhodli věrně sloužit nové Československé republice. Působil u stíhacích i bombardovacích letek a jako jeden z mála pilotoval i čs. hydroplány v Boce Kotorské. Své letecké zkušenosti pak uplatnil ve firmě Baťa, kde létání za mlhy a nepříznivého počasí, bez přístrojů i rádia bylo každodenním riskem i ziskem firemních pilotů. V roce 1935 se mu splnil sen, když se stal teprve jedenáctým pilotem Československých státních aerolinií a na své konto si připsal moderní typy letadel včetně Savoie Marchetti 73. V letech nacistické okupace byl za odbojovou činnost několik měsíců vězněn. Aktivně se zapojil do poválečné obnovy Aerolinií. V roce 1947 vystupoval jako mluvčí stávky létajícího personálu, která svým rozsahem a důsledky neměla v historii civilního letectví v Evropě obdoby. V roce 1950 byl mezi desítkami těch, které komunistický režim ze dne na den zbavil možnosti létat a kvalifikovaným zaměstnancům nabídl alternativu dělnických profesí a občanské šikany. „Ikarové“ se zlomenými křídly nemohli dlouhá léta o svém osudu nahlas promluvit. Toto je příběh jednoho z nich.

Tři mladé matky a jejich neobyčejný příběh o odvaze a odhodlání přežít. Skutečný příběh Češky, Slovenky a Polky, které těhotné odjely do koncentračního tábora Osvětim. S obrovským strachem z budoucnosti, poté, co už ztratily tolik svých blízkých, se tyto mladé ženy upnuly k tomu jedinému, co jim v životě zbylo: zachránit sebe a své nenarozené dítě.

Můj průvodce angličtinou je kombinací výkladu, praktických cvičení, užitečných rad a odpovědí na řadu studenty často kladených otázek, která čtivou formou objasňuje základy cílového jazyka. Publikaci využijí začátečníci, rodiče školních dětí a jako referenční zdroj i pokročilí studenti a učitelé AJ. Čtenáři ocení účinné skloubení gramatiky a slovní zásoby s u nás doposud zanedbávanou výslovností, detailní popis zvukové podoby jazyka, způsob poznávání angličtiny prostřednictvím češtiny a v neposlední řadě i komentáře z oblasti kultury a čtení anglických textů.

Thomas Stearns Eliot, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1948, je jednou z nejvýznamnějších a nejvlivnějších osobností světové literatury 20. století. Proslul jako rafinovaný básník, dramatik a kritik. Praktická příručka o kočkách se však z celkového obrazu jeho díla výrazně vymyká (dokonce tak, že se o ní mnohé literárněhistorické prameny v přehledech ani nezmiňují). Narušuje totiž dost drasticky jeho celkové důstojně seriózní vyznění, náležíc nesporně k dílkům příležitostným, jednoznačně oddechovým. O životaschopnosti Eliotova kočičího námětu ovšem svědčí samozřejmě muzikál Cats, Eliotovými Kočkami inspirovaný. V historii Broadwaye je to druhý nejdéle uváděný muzikál (po Fantomu opery). Sbírka vychází česky v úplnosti poprvé a je čtvrtým svazkem edice NOS.

Slavný americký prozaik se ve své poslední, posmrtně vydané povídkové sbírce vrací k tématům, jež provázejí jeho tvorbu od samého počátku. Její stárnoucí protagonisté, postupně ztrácející kontakt se světem svého mládí a dezorientovaní změnami ve svém okolí, se ještě trýznivěji než dříve zaobírají myšlenkami na blížící se smrt a pochybnostmi o smyslu vlastní existence, dokážou ale i furiantsky „připít na zdraví světu“, který se chystají opustit. Důvěrně známý mikrokosmos každodenních radostí a strastí americké střední vrstvy dokáže Updike i tentokrát naplnit úchvatně popsanými konkrétními osudy hrdinů, kteří – podobně jako autor sám – jako by toužili především po důstojném a smírném rozloučení se životem. (paseka)

Životní příběh první letušky Marie Staré je natolik mnohovrstevnatý, že více než o její vlastní cestě za splněným snem vypovídá cosi o charakteru člověka. Do té doby neznámému, exotickému povolání, které brala jako poslání, dala vlastní obsah. Stala se svědkem nebezpečných i dobrodružných situací. Její život byl vykoupen smrtí kolegyně, která zahynula při leteckém neštěstí v letadle, ve kterém původně měla letět ona. Ani za dramatických okolností okupace a války nedokázala stát stranou. Bojovnice rodem se účastnila odboje a zaplatila za to třemi roky v německých vězeních. Ani poválečný návrat k létání už ale starý sen neoživil. Stíny vlastní komplikované minulosti a komunistický převrat v únoru 1948 ji přinutily emigrovat. Byla cesta za svobodou a nový život v emigraci jejím snem posledním?