Tři mladé matky a jejich neobyčejný příběh o odvaze a odhodlání přežít. Skutečný příběh Češky, Slovenky a Polky, které těhotné odjely do koncentračního tábora Osvětim. S obrovským strachem z budoucnosti, poté, co už ztratily tolik svých blízkých, se tyto mladé ženy upnuly k tomu jedinému, co jim v životě zbylo: zachránit sebe a své nenarozené dítě.
Kniha obsahuje v pěti kapitolách zasvěcené a dramatické vzpomínky velkého znalce indického pralesa a skvělého lovce, který se na počátku 20. století věnoval lovu lidožravých šelem - tygrů a leopardů, sužujících vesnice v indickém Kumáonu. Autor lovil lidožravé šelmy přibližně od roku 1907 až do konce třicátých let, kromě toho se významně podílel na práci při záchraně indické přírody a za svoje dlouholeté služby Indii byl oceněn celou řadou vyznamenání. Prostě psané vzpomínky jsou součástí autorovy autobiografie, působí velmi poutavě a živě a jednotlivé dramatické příběhy věrohodně ilustrují jeho cestu od sportovního lovce až k vášnivému ochránci původní přírody.
Společnost pětadvacátého století je za pomoci drog a duševní manipulace ovládána svými vlastními výtvory – roboty. Ústřední dvojice postav se nadvládě snaží vymanit. Protihráčem je jí nejdokonalejší, zároveň však poslední článek technického vývoje – robot deváté generace. Rozpoutává se souboj myslí, zápas mezi přirozenou a umělou inteligencí... Pochmurná vize budoucnosti je varováním před možným zneužitím vědy a techniky, přesto nepostrádá humanistické jádro – víru v člověka a jeho rozum a naději, že lidé, stejně jako hlavní hrdinové románu, odolají nesmyslné touze po sebezničení.
Tato učebnice je určena široké veřejnosti. Učivo, které bylo vybráno tak, aby bylo pro studující co nejužitečnější, podává jednoduchým, snadno srozumitelným způsobem. Nepřetěžuje lekce množstvím gramatiky a slovní zásoby: každý text obsahuje jeden hlavní mluvnický jev a únosný počet důležitých výrazů. Nová mluvnická látka vyplývá z textů, ze vzorů s překladem, postihujících základní problém podávané látky, a z přehledných tabulek, které umožňují správné tvoření vět. V první části funkční obrazová materiál pomáhá pochopit a zapamatovat si význam slov i vět. Cvičení jsou sestavena k uvědomělému napodobování. Po obsahové stránce byl výběr učiva řízen tak,a by se studující mohl domluvit v nejobvyklejších situacích, aby dovedl vyjádřit své postoje, aby si mohl vyměnit s cizincem jednoduché informace a aby byl uveden do četby.
V osobním vyprávění pilota Oldřicha Doubka se jedinečným způsobem odráží historie československého letectví v období let 1925 až 1950. V době, kdy se létání považovalo za druh „šílenství“, patřil mezi „Ikary“, kteří se ve vojenském letectvu rozhodli věrně sloužit nové Československé republice. Působil u stíhacích i bombardovacích letek a jako jeden z mála pilotoval i čs. hydroplány v Boce Kotorské. Své letecké zkušenosti pak uplatnil ve firmě Baťa, kde létání za mlhy a nepříznivého počasí, bez přístrojů i rádia bylo každodenním riskem i ziskem firemních pilotů. V roce 1935 se mu splnil sen, když se stal teprve jedenáctým pilotem Československých státních aerolinií a na své konto si připsal moderní typy letadel včetně Savoie Marchetti 73. V letech nacistické okupace byl za odbojovou činnost několik měsíců vězněn. Aktivně se zapojil do poválečné obnovy Aerolinií. V roce 1947 vystupoval jako mluvčí stávky létajícího personálu, která svým rozsahem a důsledky neměla v historii civilního letectví v Evropě obdoby. V roce 1950 byl mezi desítkami těch, které komunistický režim ze dne na den zbavil možnosti létat a kvalifikovaným zaměstnancům nabídl alternativu dělnických profesí a občanské šikany. „Ikarové“ se zlomenými křídly nemohli dlouhá léta o svém osudu nahlas promluvit. Toto je příběh jednoho z nich.
Thomas Stearns Eliot, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1948, je jednou z nejvýznamnějších a nejvlivnějších osobností světové literatury 20. století. Proslul jako rafinovaný básník, dramatik a kritik. Praktická příručka o kočkách se však z celkového obrazu jeho díla výrazně vymyká (dokonce tak, že se o ní mnohé literárněhistorické prameny v přehledech ani nezmiňují). Narušuje totiž dost drasticky jeho celkové důstojně seriózní vyznění, náležíc nesporně k dílkům příležitostným, jednoznačně oddechovým. O životaschopnosti Eliotova kočičího námětu ovšem svědčí samozřejmě muzikál Cats, Eliotovými Kočkami inspirovaný. V historii Broadwaye je to druhý nejdéle uváděný muzikál (po Fantomu opery). Sbírka vychází česky v úplnosti poprvé a je čtvrtým svazkem edice NOS.
Životní příběh první letušky Marie Staré je natolik mnohovrstevnatý, že více než o její vlastní cestě za splněným snem vypovídá cosi o charakteru člověka. Do té doby neznámému, exotickému povolání, které brala jako poslání, dala vlastní obsah. Stala se svědkem nebezpečných i dobrodružných situací. Její život byl vykoupen smrtí kolegyně, která zahynula při leteckém neštěstí v letadle, ve kterém původně měla letět ona. Ani za dramatických okolností okupace a války nedokázala stát stranou. Bojovnice rodem se účastnila odboje a zaplatila za to třemi roky v německých vězeních. Ani poválečný návrat k létání už ale starý sen neoživil. Stíny vlastní komplikované minulosti a komunistický převrat v únoru 1948 ji přinutily emigrovat. Byla cesta za svobodou a nový život v emigraci jejím snem posledním?
Výběr z kanadské prózy o nových usedlících. Moodieová S. - Život v buši, Haliburton T. CH. - Hodinář, Traillová C.P. - V kanadském zálesí
Paul Sheldon je spisovatel, který se proslavil romantickými romány s ústřední hrdinkou Misery. Jednoho zimního dne se mu cestou k vydavateli s dokončeným rukopisem posledního románu o Misery přihodí autonehoda. Naštěstí ho zachrání bývalá zdravotní sestra, a jak se později ukáže, zároveň jeho fanynka číslo jedna, která se o něj začne starat. Pomatená fanynka ho ovšem nakonec nechce nechat jít. Musí zničit rukopis Misery, s kterým není Anne spokojená, a napsat nový. A to je teprve začátek...
Dvojjazyčný výbor z veršů. Hostina života je první sbírkou karibského básníka, která vychází česky. V básních Dereka Walcotta, ovlivněných historií evropské kolonializace západoindické kultury i rodinnou minulostí potomka někdejších otroků, se prolínají odkazy k anglické básnické tradici se symbolikou a imaginací, jež čerpají z vnitřního umělcova světa i jeho karibských kořenů. V roce 1992 byla tomuto básníkovi, dramatikovi a malíři udělena Nobelova cena "za poetické dílo neobyčejné zářivosti opírající se o historickou vizi, jež vychází z multikulturní angažovanosti." Derek Walcott dokázal přetvořit rodnou kulturu, historii a společnost v mýtus dnešní doby, epos, který se stal nedílnou součástí dějin západní literatury.
