Šimon Pellar (* 3. ledna 1948 v Opavě) je český překladatel.
Prosté vyprávění anglického přírodovědce a beletristy o tom, jak založil na anglickém ostrově New Jersey vlastní zoologickou zahradu. Ve vyprávění o vlastní zoologické zahradě, navazujícím na knihu Zoo v kufru, líčí autor své zkušenosti i veselé příhody s nejrůznějšími zvířaty, přičemž uplatňuje osobitý humor a dokumentuje velké profesionální znalosti.
Ohrožená zvířata chtěl autor převézt do Anglie, kde by je mohl ve vlastní zoologické zahradě studovat a zároveň s nimi seznámit veřejnost. Úsměvné historky z této expedice vyprávějí nejen o zvířatech, ale také o stycích s místními obyvateli a jsou určeny všem kategoriím čtenářů. Autentické vyprávění anglického přírodovědce a spisovatele popisuje cestu na území Kamerunu, kde odchytával některá vzácná a ohrožená zvířata pro svou budoucí ZOO.
První díl Gilbertova třídílného příběhu dějin století popisuje jeho prvních třiatřicet let, končí zvolením Roosevelta prezidentem Spojených států a nástupem Adolfa Hitlera do úřadu německého kancléře. Málokdo se vyrovná Gilbertovi v jeho mimořádné schopnosti přinést složité a podrobné faktické údaje v živém a přesvědčivém vyprávění. S lehkostí se pohybuje z kontinentu na kontinent a z jedné země do druhé, aby čtenářům přiblížil dramatické události, zápasy a úspěchy století. Nezabývá se však pouze válkami, revolucemi a politickými zvraty.
Kdysi „podpultovka“, dnes již klasika: strhující a poetické podání střetu kultur uprostřed amazonských deštných lesů, vyprávění o lidské brutalitě i čistotě. Dílo plné humánního pochopení, to vše se skrývá na stránkách Matthiessenových Hráčů. Dva protestantští misionáři chtějí ukázat boží cestu a sílu lidem z pralesa, ti ji již dávno znají, čistota a láska jsou jejich přirozenou součástí. Na scéně se objevují i dva piloti, najatí „na špinavou práci“ – zničit indiánský kmen. Román, publikovaný poprvé v roce 1965, také přibližuje život původních obyvatel Amazonie.
Humorná knížka pojednávající o vědecké výpravě známého přírodovědce na ostrov Mauritius. V tomto jedinečném prostředí žijí dosud živočišné druhy, které se nevyskytují v žádných jiných oblastech na světě. Doktor Durrell se snaží jejich zbytky zachránit, a uspořádá proto expedici na zmíněný ostrov. Nalézt a odchytit vzácné gekony, růžové holuby a malé hroznýšky ale není jednoduché a výprava při tom zažívá různé komické i tragikomické příhody.
Poslední ghetto je srozumitelným, poutavým i bolestným čtením o tom, jak vypadal život vězňů v Terezíně. Každodennost, kterou Hájková čtenáři předkládá, nemá podobu sentimentalizující fotografické momentky. Nejedná se o únik z kruté reality života v ghettu do poslední bašty nezkaleného lidství. Autorka nabízí pohled do mnohovrstevnaté minulosti, jakési minulé přítomnosti, kde je základní charakteristikou lidí i ve velice vypjatých situacích jejich vlastní jednání. Pečlivá práce s obrovským množstvím osobních svědectví a dokumentů tvoří základní kámen úspěchu této knihy. A ačkoli Hájková čtenáři předkládá vrchovatou míru výpovědí, jmen a situací, poměrně hladce sleduje hlavní výkladovou linku. Ukázky vzpomínek nemají povahu pouhého vršení důkazů, pod jejichž tíhou by měl čtenář rezignovat na vlastní uvažování. Přínos Posledního ghetta se ovšem nevyčerpává s novým výkladem historie Terezína. Hájková v knize opakovaně konstatuje, že její práci lze číst i jako ukázku, jak analyzovat vězeňská společenství, či dokonce společnosti v extrémních podmínkách.
Holandsko – britská dvojice autorů se ve své knize vrací k tragickému osudu bosenské Srebrenice, aby dokumentovala a analyzovala jeden z klíčových mezníků války v Bosně a Hercegovině, ale také nezměrnou lidskou tragédii, kterou se pád „bezpečné zóny“ v červenci 1995 a následný masakr několika tisíc bosenských Muslimů stal. Autoři celou tragédii vysvětlují spíše jako důsledek střetu zájmů na mezinárodní politické scéně a neschopnosti mezinárodního společenství dostát v praxi morálním i politickým závazkům, které ve věci balkánského konfliktu přijalo.
S laskavým humorem a optimismem zachycuje autor africkou zvířenu tak, jak ji viděl při svých cestách po Africe. V jeho vlastní zoologické zahradě v britském Jersey získalo domov mnoho ohrožených živočišných druhů.
Psychologické drama z anglického maloměsta na konci 19. století se odehrává mezi příslušníky středních a vyšších vrstev místní společnosti. Temné rodinné tajemství rozvrátí život váženého a seriózního obchodníka, šťastně ženatého a pevně zakotveného mezi spoluobčany. Jeho žena byla kdysi zasnoubena s mladým šlechticem, který údajně spáchal sebevraždu. Po jedenácti letech přichází člověk, který tvrdí, že je jejím někdejším snoubencem a vznáší nároky na titul i majetek, obhospodařovaný jeho mladším bratrem. Vlastní rodina odmítá jeho totožnost uznat a on potvrzení své totožnosti požaduje po bývalé snoubence. Od té chvíle vychází při soudním přelíčení najevo rodinné tajemství, jehož zvěřejnění navždy poznamená životy všech zúčastněných.
