Spis O dobrodiních napsal Seneca již ke konci svého života a zabývá se v něm společenskou morálkou, otázkami poskytování a přijímání dobrodiní, vděkem a nevděkem. Filozofické úvahy jsou zpestřeny množstvím příkladů ze života, takže se dovídáme i leccos zajímavého o způsobu života a mravech tehdejší římské společnosti.
Panenství v moderní společnosti z pohledu duchovního života.
Kdo je mnich? Je to člověk stojící mimo náš svět? Je odchod do kláštera rezignací a únikem před neradostnou skutečností moderní konzumní společnosti? Rodí se mnišské povolání ze zoufalství, nebo z lásky? Na všechny tyto otázky najdeme odpověď ve fascinující, hluboké a pravdivé zpovědi starého cisterciáckého mnicha. Tato kniha není určena uzavřenému okruhu řeholníků, nýbrž zcela záměrně a systematicky otevírá "třináctou komnatu" laikům, křesťanům, zkrátka všem těm, kterým v srdci neschází ona "citlivá struna", kterou dokáže naladit pouze Bůh - pokud mu ji ovšem dáme k dispozici. A pak poznáme, že být mnichem je něco zcela přirozeného, něco navýsost lidského, něco, bez čeho se svět neobejde.
Hluboká proměna prostřednictvím duchovních cvičení. Věhlasný duchovní autor, indický jezuita, předkládá vlastní zkušenosti s ignaciánskými exerciciemi. Podněty obsažené v této knize mohou pomoci čtenáři uskutečnit odevzdání celého svého života Bohu. Odevzdání se, ke kterému autor vede, umožňuje i efektivní zapojení do služby církve.
Již sám název této knížky prozrazuje, že je určena především hospodyňkám k usnadnění některých prací v domácnosti. To však zdaleka neznamená, že by nemohla být využívána i muži.
