Anna Kubů Pořadí knih (chronologicky)

Kulturně historický obraz cisterciáckého kláštera ve Žďáře nad Sázavou.

Myšlenky světla a radosti. Krátká zamyšlení a úvahy pro každého, kdo se chce radovat ze života…

Křesťanská orientace v náboženském pluralismu

Věhlasný duchovní vůdce chce pomoci člověku dnešní doby najít sám sebe a smysl života.

Již sám název této knížky prozrazuje, že je určena především hospodyňkám k usnadnění některých prací v domácnosti. To však zdaleka neznamená, že by nemohla být využívána i muži.

Co je jádrem křesťanské duchovní cesty? A jak vypadá to, když druhého na této cestě doprovázíme? Anselm Grün tvrdí, že naše cesta v Kristově duchu musí být vždy cestou uzdravující, cestou k tomu, abych se plně stal člověkem a aby náš život za něco stál. Je přitom třeba vědět také o ohroženích, jež zakouší každý, kdo se nacestu k Bohu a ke svému pravému já vydává. Autor chce dát několik podnětů, jak konkrétně si křesťanskou cestu osvojit. Učit se ale musí každý sám.

S Terezií z Avily, Janem od Kříže a Editou Steinovou. V době, kterou stále více ovládá aktivita, krátkodechost a spěch, hledá mnoho lidí pomoc a průvodce pro život modlitby, pro život, v němž práce a modlitba, meditace a činnost netvoří protiklady, ale jednotu. V úvodní části knihy jde autorce o základní otázky týkající se duchovního života v běžném všedním světě a o osobní setkání s Kristem, který je středem veškeré meditace. Na příkladu tří velkých mystiků karmelitánského řádu – Terezie z Avily, Jana od Kříže a Edity Steinové – a s použitím citátů z jejich děl pak podává nadčasově platná vodítka pro osobní prodlévání před Bohem.

Jsem ambiciózní blázen, nadšenec, mám jasné vědomí své křehkosti a slabosti. Chci změnit tvářnost Egypta a celého světa, odmítám přitom dávat si nějaké hranice pro své sny a touhy, protože si myslím, že Bůh může nechat rozkvést a uzrát na hnojišti mé osoby a mého života OBROVSKOU SKLIZEŇ LÁSKY. Tato slova stručně charakterizují autora a jeho životní krédo.

Meditativní myšlenkové podněty, okamžiky zamyšlení.

Hluboká proměna prostřednictvím duchovních cvičení. Věhlasný duchovní autor, indický jezuita, předkládá vlastní zkušenosti s ignaciánskými exerciciemi. Podněty obsažené v této knize mohou pomoci čtenáři uskutečnit odevzdání celého svého života Bohu. Odevzdání se, ke kterému autor vede, umožňuje i efektivní zapojení do služby církve.

Výbor z básní, napsaných především v komunistickém vězení. Setkáme se zde s tématy osamělosti, čekání, hledání (nejen víry), strastiplné cesty, beznaděje,...ale naopak také milosti, prozření, naděje a nalezení. tyto protipóly spolu se zvláštními výrazovými prostředky dávají vzniknout osobité tenzi, která je pro básně typická. Obsahuje pasáže inspirované blahoslavenstvími, milostnou biblickou knihou Píseň písní, ročními obdobími či vztahem autora k Panně Marii.

Na stránkách této knížky se setkáváme se zkušeností starých mnichů z 3.-6. století. Jejich poselství vnáší světlo do dnešního, často tak nejasného, pohledu na mlčení. Dnešní pohled vzniká totiž často pouze z touhy, kdežto pohled těchto mnichů je podepřen zkušeností s mlčením. Jejich myšlenky nás pak vedou k poznání, že mlčení je duchovní úkol, který vyžaduje nasazení celého člověka.

Milá, něžná a moudrá knížka, která nás málo slovy upozorňuje na čisté radosti našeho života.Často je přehlížíme pro jejich prostotu.Tato knížka nám potvrdí a zopakuje, co patrně víme, ale často vědět nechceme:Že všechny velké věci jsou v podstatě prosté a dosažitelné.

Panenství v moderní společnosti z pohledu duchovního života.

Kdo je mnich? Je to člověk stojící mimo náš svět? Je odchod do kláštera rezignací a únikem před neradostnou skutečností moderní konzumní společnosti? Rodí se mnišské povolání ze zoufalství, nebo z lásky? Na všechny tyto otázky najdeme odpověď ve fascinující, hluboké a pravdivé zpovědi starého cisterciáckého mnicha. Tato kniha není určena uzavřenému okruhu řeholníků, nýbrž zcela záměrně a systematicky otevírá "třináctou komnatu" laikům, křesťanům, zkrátka všem těm, kterým v srdci neschází ona "citlivá struna", kterou dokáže naladit pouze Bůh - pokud mu ji ovšem dáme k dispozici. A pak poznáme, že být mnichem je něco zcela přirozeného, něco navýsost lidského, něco, bez čeho se svět neobejde.

Spis O dobrodiních napsal Seneca již ke konci svého života a zabývá se v něm společenskou morálkou, otázkami poskytování a přijímání dobrodiní, vděkem a nevděkem. Filozofické úvahy jsou zpestřeny množstvím příkladů ze života, takže se dovídáme i leccos zajímavého o způsobu života a mravech tehdejší římské společnosti.