Do Vánoc stíháš objednat ještě 3 dny a 7 hodin. 
Knihobot

František Vrobel

    Pepek Obrechtů
    Nebeská romance
    Kytice z pověstí národních
    Mlhy na Blatech
    Ze světa lesních samot
    Borovice
    • Pokus o vylíčení celého života jednoho stromu, v tomto konkrétním případě borovice. V románu Borovice opouští autor Jan Vrba svá vyzkoušená dějová schémata z předchozích děl. Jde o příběh stromu, o vylíčení jeho životního příběhu. Strom je zde vlastně hlavním hrdinou - jedinec,ale zároveň strom - druh. Dlouhý život stromu je v podstatě monotónní, je vázaný na jediné místo, a může jen pasivně odpovídat na okolní podmínky. To je pro romanopisce, který tak výrazně preferuje příběh jako Vrba, situace dost nesnadná. Sám cítil, že je jeho záměr neobvyklý, a knihu doplnil mimořádně obsáhlým komentářem. I zde však schopnost vyprávět nakonec převládne nad schopností pozorovat, třídit a uvažovat a ovládne ji. Ústřední příběh je doplněn ještě epizodami, které pomáhají poměrně statické, nedějové ústřední téma rozhýbat a oživit. Do Borovice je vkomponováno pásmo příběhů neolitických lidí, které evokuje "mrákotná paměť" borovičky, spojující její individuální život s životem předchozích generací, s pamětí celého druhu.

      Borovice
    • Impulzem tohoto románu i celého Klostermannova díla nebyla v první řadě touha po individuálním uměleckém sebevyjádření, ale vědomá snaha zachytit genia loci určitého životního i přírodního prostředí - staré Šumavy. Komentář naší edice zachycuje, jaký byl věcný základ Klostermannovy prózy a jak jsou jeho umělecké postupy podřízeny věcnému zachycení historicky rychle mizejícího živlu, v němž má své místo fantazie, pohádka, lidská vytrvalost, statečnost, zločin, tvrdá dřina, drsná příroda i její nevýslovná, obětí hodná krása.

      Ze světa lesních samot
    • Román Mlhy na Blatech je o dvou zámožných selských rodech, žijících v okolí zbudovských Blat. Krušnej se svou ženou a osmi dětmi bydlí v Pašicích a Potužák se svou manželkou, dcerou Apolenou, synem Václavem a hříbkem Vojtou žije v Plástovicích. Hříbka Vojtu Potužák vzal pod svou ochranu, když Vojtovi zemřela matka. Od té doby se na Potužákovu statku stará o koně a Blata zná tak, jako snad nikdo jiný. I poslepu by je prošel. Hlubocká neboli zbudovská Blata se rozkládají mezi Hlubokou a Netolicemi. Dříve Blata patřila knížectvu, poté o ně proběhlo několik bojů, ale jediný, kdo je pro obce vybojoval byl rychtář Jakub Kubata...

      Mlhy na Blatech
    • "Kytice zůstane ... provždy ... vzácným skvostem pro nás. Ona bude vždy mezi předními ozdobami velké literatury slovanské, ano ona bude uznaně vřazena mezi díla ta, která tvoří ideální literaturu světovou." (Jan Neruda.) - Toto vydání uvádí pouze známý celek balad (bez Poznamenání a později neorganicky přidaných Písní).

      Kytice z pověstí národních
    • Epická báseň zachycující zážitky čerstvě zemřelého. Dozvídá se, že byl posmrtně jmenován členem Akademie a letí mezi hvězdami v poštovském voze. Nebeská krajina připomíná jihočeskou vesnici, včetně obyvatel, které mrtvý za života znával. Ve starém domě se setkává s rodiči a v překrásné zahradě píše verše. Vůdcové a mučedníci českého lidu zde bdí na krajem – Hus, Žižka, Komenský, Havlíček, Tyl, Neruda, Smetana, Čech, Vrchlický, Mánes, Aleš, Myslbek, Štursa. Nakonec se nebožtík setkává i se svou milou a dává se oddat, ale krátce nato se probouzí ze sna ve svém vinohradském bytě. Kniha vyšla jako členská prémie Spolku českých spisovatelů a beletristů Máj v Praze.

      Nebeská romance
    • Kniha popisuje osudy lidí z malé vesničky a současně okolní krásnou a drsnou přírodu.

      Madlenka z pece
    • Dražinovská hora je jednou z nejmilejších Vrbových próz, kdy úchvatně vystihuje vzácné a výjímečné chvíle v životě přírody. Mluví s otevřeností a bezprostředností člověka bytostně spjatého s přírodou, žijícího především smysly, jehož krédem je až pohanské okouzlení všemi dary pozemského života, sladkými i trpkými.

      Dražinovská hora
    • Hlavními postavami jsou příslušníci dvou sklářských podnikatelských rodin, z nichž jedna je původu francouzského (Chabléovi) a druhá českého (Haslingerovi). Autor zajímavě dokresluje život nedotčené a zalesněné staré Šumavy

      Skláři