František Vrobel Pořadí knih (chronologicky)

Vyznání rodné obci napsal Karel Engliš před téměř devadesáti lety. Teprve nyní však vychází v úplnosti tak, jak si to autor přál. Nejprve mu knihu zakázal vydat nastupující komunistický režim, poté byl rukopis ukrýván a ukládán v různých archivech. Jeho část vyšla v roce 1999 pod názvem „Hrabyň mého mládí“. Úsilím rodiny Karla Engliše a dalších odborníků se podařilo postupně během let soustředit, rozluštit a přepsat celý rukopis, zkompletovat obrazový doprovod dle poznámek autora a vše připravit k novému vydání. Čtenář se tak nyní může začíst do osobitého a čtivého vyprávění hrabyňského rodáka, významného vědce, národohospodáře, politika, rektora Masarykovy a Karlovy univerzity, který svůj život v Hrabyni dožil. Text doprovázejí akvarely a kresby vytvořené pro knihu Františkem Vrobelem, dále dobové fotografie, kresby a dokumenty z Englišových Pamětních knih. Kniha je doplněna o vzpomínky Englišových současníků a bohatými vysvětlivkami historiků. Tvoří tak nový cenný historický pramen a čtenáři nabízí prožitek vyjádřený přáním autora: „Myslel jsem si tedy, že napíši-li tyto vzpomínky, je zachovávám, aby je se mnou, třeba vybledlé, mohli po staletí prožívati jiní, kteří přijdou a budou Hrabyň stejně milovati jako já.

Román kronikářsky se rozhlížející po životě na Klatovsku v 90. letech min. stol. Vedle svých zážitků zachytil autor mnoho postav kulturních pracovníků.

Kniha popisuje osudy lidí z malé vesničky a současně okolní krásnou a drsnou přírodu.

Román o drsných charakterech chodských sedláků.

Jan Vrba v této knize vypráví historii osudného roku sedláků Záhořových z chodské vesnice - osudného roku, který začal křivou "smrtelnou" přísahou starého Záhoře, po níž, jak praví moudrost pokolení, Bůh křivopřísežníka do roka a do dne ztrestá. A pak už se na statku vrší jednanepravost za druhou: vzájemná nenávist, krvesmilství, bratrovražda, řetěz dramatických událostí, vrcholících smrtí starého Záhoře v plamenech hořící usedlosti.

Populární román Mlhy na Blatech se odehrává v sedmdesátých letech 19. století a líčí historii dvou selských rodů....

Páté vydání knihy pros poctěné Výroční cenou české akademie

Pokus o vylíčení celého života jednoho stromu, v tomto konkrétním případě borovice. V románu Borovice opouští autor Jan Vrba svá vyzkoušená dějová schémata z předchozích děl. Jde o příběh stromu, o vylíčení jeho životního příběhu. Strom je zde vlastně hlavním hrdinou - jedinec,ale zároveň strom - druh. Dlouhý život stromu je v podstatě monotónní, je vázaný na jediné místo, a může jen pasivně odpovídat na okolní podmínky. To je pro romanopisce, který tak výrazně preferuje příběh jako Vrba, situace dost nesnadná. Sám cítil, že je jeho záměr neobvyklý, a knihu doplnil mimořádně obsáhlým komentářem. I zde však schopnost vyprávět nakonec převládne nad schopností pozorovat, třídit a uvažovat a ovládne ji. Ústřední příběh je doplněn ještě epizodami, které pomáhají poměrně statické, nedějové ústřední téma rozhýbat a oživit. Do Borovice je vkomponováno pásmo příběhů neolitických lidí, které evokuje "mrákotná paměť" borovičky, spojující její individuální život s životem předchozích generací, s pamětí celého druhu.

Román Ze světa lesních samot zachycuje život obyvatel Šumavy, kteří žijí v těsném kontaktu s drsnou přírodou. Autor popisuje každodenní práci dřevorubců, lesníků i jejich rodin a ukazuje, jak náročné podmínky formují jejich charaktery i mezilidské vztahy. Důležitým prvkem románu je také motiv pytláctví. Pytláci jsou zobrazováni jako lidé, kteří porušují zákony, často z nutnosti nebo kvůli chudobě. Lov zvěře načerno pro ně představuje způsob obživy, ale zároveň je vystavuje neustálému nebezpečí a konfliktům s lesní správou. Klostermann nevidí pytláky pouze jako zločince, ale snaží se ukázat i jejich lidskou stránku a důvody, které je k této činnosti vedou. I zkamenělo srdce Vavruchovo v námahách a v nepřátelství, a utkal se s pytláky ve válku, v boj nelítostný na život a na smrt. Znal jejich spády i cesty, kterými se brávali; ve dne v noci, když nejméně se nadáli, tu číhal na ně, tam pomstě jejich se vyhýbal. Boj ten ze své strany tim zarputileji vedl, že sám jeden byl proti mnohým a dobře věděl, dopadnou-li ho nepřátelé jeho, že milosti u nich marně by hledal.

Hlavními postavami jsou příslušníci dvou sklářských podnikatelských rodin, z nichž jedna je původu francouzského (Chabléovi) a druhá českého (Haslingerovi). Autor zajímavě dokresluje život nedotčené a zalesněné staré Šumavy

Dvacet čtyři vysvětlení otce dětem na ožehavá témata, kterým se rodiče většinou vyhýbají

První svazek výboru obsahuje beletristické prózy, které mají charakter „obrazů ze života“: Domácí nemoc, Dlouhá noc, Obrázek vesnický, Čertík, Pomněnka šlechetně duše, Babička, Čtyry doby, Chudí lidé, Chyže pod horami a Pan učitel. Němcová do nich vložila výsledky svého soustavného studia lidu na Náchodsku, Domažlicku i na Slovensku a zobrazila v nich život vesnického lidu v polovině 19. století. Takřka všechny prózy mají autobiografické rysy.

Dražinovská hora je jednou z nejmilejších Vrbových próz, kdy úchvatně vystihuje vzácné a výjímečné chvíle v životě přírody. Mluví s otevřeností a bezprostředností člověka bytostně spjatého s přírodou, žijícího především smysly, jehož krédem je až pohanské okouzlení všemi dary pozemského života, sladkými i trpkými. 7. opravené vydání, v nakl. Československý spisovatel 1. vydání.

Otisk podle prvého vydání z roku 1859 (píseň I - LVI.), doplněný podle vydání z roku 1862 o dalších sedm písní (LVII.-LXII.), dále podle vydání z roku 1871 o nové tři písně (LXIV. až LXVI.) z posmrtného vydání o další dvě písně (LXVII.-LXVIII.) a opomenutou z "Máje"

Epická báseň zachycující zážitky čerstvě zemřelého. Dozvídá se, že byl posmrtně jmenován členem Akademie a letí mezi hvězdami v poštovském voze. Nebeská krajina připomíná jihočeskou vesnici, včetně obyvatel, které mrtvý za života znával. Ve starém domě se setkává s rodiči a v překrásné zahradě píše verše. Vůdcové a mučedníci českého lidu zde bdí na krajem – Hus, Žižka, Komenský, Havlíček, Tyl, Neruda, Smetana, Čech, Vrchlický, Mánes, Aleš, Myslbek, Štursa. Nakonec se nebožtík setkává i se svou milou a dává se oddat, ale krátce nato se probouzí ze sna ve svém vinohradském bytě. Kniha vyšla jako členská prémie Spolku českých spisovatelů a beletristů Máj v Praze.

Soubor povídek různých autorů, převážně z prostředí venkova i města 19. století. vyšlo v edici Naše otčina.

Ano, skutečně, tak jak je uvedeno na pevném obalu knihy, že kniha vyšla jako svazek “uměleckých snah”, odpovídá toto svému. Kniha je psaná nářečím, Kterému by jistě dnešní děti vůbec neporozuměly. V textu je hodně popisována příroda a samotný děj by malé čtenáře rozhodně nezaujal.

Dvacet povídek autora v kompletním vydání díla, svazek třetí.