Martin Pokorný Knihy

Tony Judt patří mezi nejzajímavější světové myslitele posledního půlstoletí. Málokdo uvažoval tak hluboce a inspirativně o otázkách demokracie, totalitních režimů, holokaustu či o dějinné roli veřejných intelektuálů. V rozhovoru se svým přítelem a kolegou Timothym Snyderem mapuje historii moderních politických idejí a představ o vládě a spravedlnosti, jak je chápali liberální, socialističtí, komunističtí, nacionalističtí a fašističtí intelektuálové od konce 19. do počátku 21. století. Zamýšlí se nad povinnostmi intelektuálů v politice i nad jejich morálními selháními. Kniha přibližuje život historika Tonyho Judta a zároveň je fascinujícím dialogem o hledání pravdy a možností společenské obrody.

Encyklopedická práce předních německých historiků a politologů představuje 41 (podle prezidenských období 42) prezidentů USA od George Washingtona po Billa Clintona v biografických portrétech. Velkým osobnostem v Bílém domě, jako např. Georgi Washingtonovi, Andrew Jacksonovi, Abrahamu Lincolnovi nebo Franklinu D. Rooseveltovi, je přitom věnováno více místa než těm, jejichž význam je menší. Jednotlivé příspěvky zachycují nejen často pohnuté osobní a politické osudy jednotlivých státníků, ale i nejdůležitější události a mezníky politického, sociálního a morálně-duchovního vývoje USA. Z perspektivy prezidentství se tak před čtenářem rozprostírá panorama amerických dějin od počátků nezávislosti až k přerodu v globální supervelmoc našich dnů. Kniha je vybavena úvodem editora k historickému vývoji prezidentského úřadu, rozsáhlou komentovanou bibliografií ke každému portrétu, přehlednými tabulkami volebních výsledků, stranického zastoupení v Kongresu apod.... celý text

Nate je zamilovaný do Ruby. Když ale jeho spor s Randym Betancourtem pronikne do školního časopisu, hrozí mu něco MNOHEM HORŠÍHO, než že bude muset zůstat poškole! Zvládne to? A přinese každoroční zápas v bahnění vítězství… nebo porážku?

Mafie se zrodila na troskách feudálního systému, ale její rozmach nastal s rozvojem demokracie a kapitalismu. Zapustila kořeny v Neapoli, na Sicílii a v Kalábrii, kde budovala svou moc prostřednictvím zločineckých paktů s částí politické a společenské elity, čímž podvracela společenský řád. Kniha renomovaného historika práva Jacquesa de Saint Victora rekonstruuje dějiny mafií a jejich expanzi v Evropě. Autor zkoumá kolébku mafie a odhaluje první aktéry: zkorumpované šlechtice, bezskrupulózní prominenty a nájemné vrahy. Sleduje neviditelné vazby těchto „kriminálních sekt“ na rodící se demokracii a jejich dobývání Ameriky. Zmiňuje také selhání fašistického režimu v boji proti mafiánské nákaze, která se přiživovala na jeho totalitní vládě. Během studené války se objevují spekulantské mutace mafiánských sítí, které parazitují na liberální ekonomice. V období rozmachu obchodu s drogami a vzniku daňových rájů se mafiánští bossové spojují s politiky a průmyslníky. Po pádu Berlínské zdi v Evropě vznikají nové neprůhledné skupiny, které tento model využívají k dobývání dalších území. Fenomén mafie není inherentně spojen s demokracií a kapitalismem, ale úspěšně využívá jejich nedostatků.

Martin Heidegger patří k nejjasnozřivějším filozofům 20. století. Především jeho kritika vědotechniky předběhla svou dobu a stává se aktuální právě dnes. Hempelova studie se zabývá Heideggerovým filozofickým vývojem, který vyústil ve výslovný zájem o východní myšlení. Oproti populárním hnutím typu New Age však vychází Heideggerovo myšlení ze západní tradice a hloubkou svého založení samo brání laciným analogiím mezi Východem a Západem. Kniha je komplementární k titulu Beckett a zen, který také připravuje Mladá fronta.

Fullerova práce se vzpírá jednoduchému oborovému zařazení. Jeho přístup k hledání inovativních a efektivních východisek z globálních problémů (v oblastech bydlení, dopravy, energetiky, ekologie, vzdělávání, chudoby ad.) je ojedinělý svou komplexností. Ta se kromě designérských řešení (Dymaxion House, Dymaxion Car, Dymaxion Map atd.) prokazuje i v dlouhé řadě Fullerových textů. Návod k obsluze vesmírné lodi Země (Operating Manual for Spaceship Earth, 1969) je jedním z autorových čtenářsky nejpřístupnějších titulů, ale zároveň představuje brilantní syntézu jeho celostního pohledu na svět a na úkoly, které leží před designéry. Zkoumá zde velké výzvy, kterým lidstvo čelí: Jak může lidstvo přežít? Jak ovlivňuje automatizace individualizaci? Jak můžeme efektivněji využívat naše zdroje? Autor v textu zpochybňuje koncept specializace, volá po proměně designérského myšlení a nabízí rady, jak vést „vesmírnou loď Zemi“ k udržitelné budoucnosti.

Liberální demokracie není absolutním vítězem studené války a ohlášený konec dějin se nekoná. Vladimir Putin se opevnil ve své mocenské pozici a fašistické představy o potřebě pevné ruky začínají ve světě opět rezonovat. Rusko vede kybernetickou válku v Evropě a Spojených státech, využívá svých nových spojenců mezi nacionalisty, radikály a oligarchy, aby snižovalo důvěryhodnost demokratických institucí. Výsledkem současného trendu jsou brexit, Donald Trump, všeobecný vzestup populismu a čím dál patrnější zranitelnost západní společnosti. Na základě velkoryse pojatého výzkumu a prostřednictvím událostí poslední doby v Rusku, na Ukrajině, v USA i v Evropě ukazuje Snyder podstatu hrozícího nebezpečí. Pomáhá porozumět, proč jsou tradiční politické ctnosti prospěšné a kterou z nabízených možností bychom si měli zvolit: rovnost, nebo oligarchii, individualitu, nebo totalitu, pravdu, nebo lež. Ohromující svědectví o vzestupu autoritářství jde hlouběji než novinové titulky a nabízí nám cestu ven ze všeobecné nejistoty.

Autorův esej o ženství a jeho proměnách z roku 1997 vychází česky již ve 2. vydání. Lipovetsky vychází z reality vysoce individualizované společnosti druhé poloviny 20. století. Zamýšlí se nad fenoménem lásky, sexu a svádění, fyzické krásy, vztahem k práci, k rodině a moci. Mimo jiné rozebírá růžovou knihovnu, ženský tisk, diktát módy s kultem štíhlosti, feminismu apod.

První český překlad nejzajímavější snové básně význačného básníka anglického středověku Geoffreye Chaucera (česky jen velmi oblíbené Canterburské povídky) se pokusí českému čtenáři představit jednoho z nejznámějších středověkých spisovatelů v jiném světě. Sen o rytíři jestředověkou básní překypující obrazností, alegoriemi a hrou. Je to však také báseň naplněná spiritualitou a útěchou, kterou nabízela svým středověkým čtenářů a snad ji nabídne i těm dnešním. Doprovodné texty napsali: Jan Čermák (Jungmanova cena za překlad, 2003), Záviš Šuman a Martin Pokorný. ISBN 80-86985-03-2 je chybné

Skupina předních amerických znalců nám v této knize poskytuje základní seznámení s význačnými postavami západního myšlení. Autoři se rozhodli položit hlavní důraz na určité základní myšlenky: pojem vědy, vztah k Bohu, otázku svobody. Čtenář je seznámen nejen s pojetími, která natrvalo ovládla myšlenkovou scénu, nýbrž i s těmi, která zazářila pouze ve své době, těmi, která musela čekat na své znovuzrození, i těmi, o něž se zájem probouzí teprve dnes...

Čtení o Dantovi Alighierim je první publikací, která českému čtenáři umožňuje porozumět Dantovu nejslavnějšímu dílu. Dantova Božská komedie je dostupná ve čtyřech překladech, avšak analýz jeho poetiky je v českém prostředí málo. Stati z let 1890–1910 byly vybrány pro podrobnou analýzu konkrétních úseků textu a poskytují nástroje pro samostatný výklad. Zkoumá se například, proč je v pekle vidět, nebo proč se Dante obrací na některé hříšníky s hněvem. Jiné stati se zaměřují na struktury velkých celků, jako jsou démoni a obludy, které musí poutník a Vergilius překonávat v pekle, nebo modlitby v očistci. Dále se porovnává Dantův a Miltonův Lucifer, vztah mezi tělesnou a duchovní smrtí a úloha tělesnosti v Dantově křesťanské básni. Antologie nevyžaduje znalost italštiny ani samotné Božské komedie – stačí zájem o toto dílo. Tematická pozornost je vyváženě rozdělena mezi Peklo, Očistec a Ráj, přičemž mírně převládá Peklo. Editorův úvod zasazuje výběr do kontextu moderního dantovského bádání a doplňuje potřebné informace. Svazek obsahuje rejstříky a bibliografii dantovských publikací v češtině.

Výrazný filosof a literární historik mladé generace Martin Pokorný přichází se svou studií, ve které živým způsobem interpretuje klasické texty evropské civilizace. Mimořádně živý a srozumitelný text, který vzniknul na Pensylvánské univerzitě, obstojí i jako originální zamyšlení o možnostech interpretace literatury.

Další pokračování příběhu o  příšerách z  hradu Groteskinu. Díky Záplaťákovi žijí všichni na hradě v družném přá- telství. Záplaťák totiž dokázal zlá monstra šíleného profesora přeměnit v neškodné beránky. I když lebkouni, chobotnice nebo pavouci s křídly vypadají podivně, pomáhají si a jsou jako jedna rodina. Když jejich kamarádku Arabelu zavřou do sirotčince, rozhodnou se, že ji zachrání. Na dobrodružné výpravě na ně číhá nebezpečí a příšerky musí zachraňovat nejen Arabelu, ale i Záplaťáka.

Kniha sleduje mnohovrstevnatou historii objevování jeruzalémského podzemí od poloviny 19. století až do současnosti; podzemí, ve kterém je ukryto pět tisíc let existence biblického města. Plastické a poutavé líčení archeologických počinů a jejich politických, kulturních a náboženských dopadů podává autor s důkladností historika a vypravěčským…

Simone Weilová (1909–1943), známá jako „patronka všech outsiderů“, byla jednou z nejpozoruhodnějších myslitelek dvacátého století, filozofkou, která skutečně žila podle svých politických a etických ideálů. Kniha Roberta Zaretského ukazuje nově stránky Weilové – přísnou racionalistku, která se oddávala zároveň vlastnímu typu mysticismu; revolucionářku se slabostí pro anarchismus, která však věřila v hierarchii práce; a humanistku, která lidské potřeby a povinnosti nadřazovala lidským právům. Kniha Zneklidňující Simone Weilová ctí složitost jejího myšlení a vypovídá o tom, proč nepřestává fascinovat čtenáře i dnes. Miroslav Petříček: Kniha Roberta Zaretského představuje myšlení Simone Weilové v úplnosti, ať už jde o její chápání vzdoru, nebo o její klíčový myšlenkový motiv, jímž je hledání kořenů na pozadí rozpadajícího se světa. Autor píše srozumitelně, což není snadné, protože Weilová je místy obtížně srozumitelná: v jejím myšlení se objevují na první pohled nesmiřitelné rozpory.

Autor, profesor egyptologie na heidelberské univerzitě, se v této práci snaží o širší syntézu svých zkoumání k tématu paměti jakožto konstitutivní složky kulturní identity. Otázku forem kulturní paměti, její organizace a historických proměn probírá nejprve obecně, zejména v návaznosti na starší práce Maurice Halbwachse, a poté je sleduje na konkrétním příkladu středozemních kultur, především Egypta, Izraele a Řecka. Objasňuje přitom roli, kterou sehrál objev a využívání písma při vzniku nejstarších státních útvarů.

Přehled filosofie před Sokratem kombinující filosofickou reflexi s filologickou přesností.

Britský historik, který se specializoval na moderní evropské dějiny, nabízí podnětný a silně kritický pohled na celou jednu generaci francouzských intelektuálů, publicistů a spisovatelů, jež byla po dobu zhruba dvanácti let, počínaje osvobozením země v roce 1944 až po maďarské události roku 1956, stržena vírem komunismu. Veřejnou debatu v zásadě formovalo to, jaké stanovisko k počínání zahraničních i domácích komunistů dotyčný zaujal. Autor se věnuje předválečnému kontextu, podává podrobný výklad východoevropských monstrprocesů, včetně těch v Československu, sleduje, jak na ně reagovali ve Francii, a zkoumá, nakolik byla tato zkušenost specificky francouzská. Judtova analýza se netýká jen nejznámějších osobností, jako byl Jean-Paul Sartre, Albert Camus či Simone de Beauvoirová, ale zahrnuje širokou intelektuální komunitu katolických filozofů, vlivných novinářů, literárních kritiků a básníků včetně komunistických. Převládající styl jejich myšlení, koketování s násilím a morální nezodpovědnost udávaly tón nejen ve Francii, ale v celém poválečném evropském kulturním a politickém životě.

"Raven" je klasická narativní báseň amerického spisovatele Edgara Allana Poea. Báseň, která byla poprvé publikována v lednu 1845, je často vyzdvihována pro svou hudebnost, stylizovaný jazyk a nadpřirozenou atmosféru. Vypráví o tajemném návštěvě mluvícího havrana, který přichází k zarmoucenému milenci a sleduje jeho pomalý pád do šílenství. Milenec, často identifikovaný jako student, truchlí nad ztrátou své lásky, Lenore. Sedící na bustě Pallas, havran zdá se, že ještě více prohlubuje jeho úzkost neustálým opakováním slova "nikdy více". Báseň využívá řadu lidových, mytologických, náboženských a klasických odkazů. Poe tvrdil, že báseň napsal velmi logicky a metodicky, s cílem vytvořit dílo, které by oslovilo jak kritiky, tak široké publikum. Báseň byla částečně inspirována mluvícím havranem v románu Barnaby Rudge: Příběh nepokojů osmdesátých let od Dickense.

Opírá se řeč o již danou zkušenost, nebo je zkušenost formována řečí? Dává řeč smysl pouze v situaci, nebo je naopak podstatné, že její významy každou konkrétní situaci překračují? Je výpověď vyjádřením myšlenky, nebo lze myslet jen ve výpovědích, jež myšlenkám dávají tvar? Tvoří se rétorické figury až v řeči, anebo naopak každá řeč již na určitých rétorických figurách stojí? A představuje řeč, jež se přece nutně vztahuje mimo sebe, vůbec samostatné téma? O vykročení ze zdánlivých dilemat usiluje koncepce, jež sice reaguje na klasické filosofické problémy, ale při jejich řešení oživuje základní hlediska konkurenční disciplíny, rétoriky: důraz na situaci, orientaci, jednání a vyjadřovací vůli. Autor spojuje teoretické zájmy filosofa a literárního vědce s praktickou zkušeností interpreta a překladatele odborných i literárních textů.

V květnu 1940 Velká Británie vstoupila do války. Nacistické Německo obsazuje jeden stát za druhým. Winston Churchill se v kritické situaci stává ministerským předsedou. Jak může změnit náladu lidu a udržet jeho silnou vůli? Zkušený spisovatel Anthony McCarten detailně zachycuje kroky velkého politika: jak vznikaly jeho projevy i nejslavnější výroky, jak uvažoval o Třetí říši. Během 25 dní vznikla ikona. Použitím nového archivního materiálu kniha odhaluje zásadní zákulisní momenty, které změnily průběh historie. Souběžně s knihou byl uveden i stejnojmenný film.

Přední americký politolog, někdejší profesor na Harvardově a na Stanfordské univerzitě, se ve své pečlivě zdokumentované studii zabývá některými jedinečnými rysy politického a společenského života ve Spojených státech: sklonem k moralizování a k teologizaci politiky, nízkou popularitou sociálního státu i u nemajetných vrstev, popularitou levicových názorů u intelektuálů, zejména v univerzitním prostředí, a naopak slabou rezonancí obdobných myšlenek ve veřejném životě, absencí konzervativní strany v evropském slova smyslu apod. Lipset odkazuje na okolnosti vzniku Spojených států a na základní politické principy a instituce a snaží se objasnit, proč je současná Amerika taková, jaká je. Jeho kniha Dvousečná zbraň se stala stejně jako mnoho předchozích autorových prací zcela zásadním příspěvkem k tématu.

Když Nate dostane za úkol pomáhat novému spolužákovi, přijme ho nadšeně – do chvíle, než kluka na vlastní oči VIDÍ. Má teď na noze přivázanou kouli nudy? Nebo nový kamarád naopak přinese do života školy jiskru?

Mavis Gallantová se narodila v Kanadě a žila ve Francii, kde v roce 2014 zemřela ve věku 91 let. Celý svůj život se věnovala téměř výlučně jedinému žánru, povídce, a prvním místem jejich vydání byl takřka výhradně časopis The New Yorker. Ve svých stručných, břitkých prózách autorka skloňuje téma emigrace – vnitřní i vnější. Jelikož sama strávila většinu života mimo rodnou zemi, má pro vykořeněné a osamělé postavy svých povídek hluboké, lidské pochopení. Zároveň ale se smyslem pro zkratku a ostrou ironií prolamuje konvence a ustálené formy žánru. Mistrovské povídky Mavis Gallantové jsou svým významem přirovnávány k dílu Čechova či Henryho Jamese a hluboce ovlivnily celou generaci autorů. Spolu s A. Munroovou je řazena k nejvýznamnějším kanadským spisovatelům 20. století. Výbor Pozdní navrátilec obsahuje třináct novel a povídek v překladu Martina Pokorného a vůbec poprvé představuje tuto významnou autorku českému čtenáři.

Útlá, esejistická knížka Timothyho Snydera Tyranie vyvolala před pár lety značný rozruch, záhy se vyšplhala mezi bestsellery The New York Times a vyšla ve více než čtyřiceti jazycích. Autor titulů Krvavé země a Černá zem, zabývajících se holokaustem a masovými vraždami v nacistickém Německu a Sovětském svazu, v ní popsal začátky totalitních režimů. I kdyby jedenáctkrát výslovně nezmínil Donalda Trumpa, bylo zjevné, proč knihu napsal: Trumpův nástup k moci považoval za nebezpečí srovnatelné s fašismem, komunismem či nacismem 20. století. Snyderových dvacet lekcí z evropských dějin 20. století ukazuje, že kolaps společnosti, demokracie a morálky i naše osobní selhání v podmínkách politických krizí nejsou nic nepředstavitelného. Na rozdíl od našich rodičů a prarodičů však máme výhodu, že se z jejich zkušenosti můžeme poučit a nastupujícím tyraniím včas vzdorovat. Nové, ilustrované vydání Tyranie dává dílu další rozměr a sílu. Renomovaná německo-americká ilustrátorka Nora Krugová ho svým vynalézavým výtvarným stylem mění ve vizuálně působivé zamyšlení.

Programování dynamických internetových stránek pomoci PHP.

Soubor dosud nepublikovaných esejů Martina Pokorného doplňují články otištěné v letech 1997-1998 v Literárních novinách. V centru autorova zájmu je angloamerická modernistická literatura; kromě ní se věnuje i řadě dalších témat, například vztahu filozofie a poezie či románům Milana Kundery. Využívá přitom svých znalostí z oboru filozofie a literární vědy i aktivní zkušenost s básnickým jazykem.

Kdo přišel s myšlenkou "konečného řešení židovské otázky" a jak vznikly politické a společenské podmínky k jejímu uskutečnění? Kdo zabíjel a kdo byl přímým spolupachatelem? Kdo naopak pomáhal a zachraňoval? A kdo určoval, která jména mají zůstat v historické paměti a která z ní naopak mají zmizet? Timothy Snyder odpovídá na tyto otázky v souborné historické analýze, která v mnoha důležitých bodech polemizuje se standardními výklady holokaustu a podstatným způsobem mění zažité chápání této klíčové události moderních dějin: hovoří například o "paradoxu Osvětimi" jakožto symbolu, který přes všechnu svou hrůznost současně umožňuje na mnoho otřesných souvislostí válečného dění zapomenout. Hromadné vyvraždění evropských Židů se v jeho rozboru ukazuje jako skrytý základ mnoha prvků poválečného politického a společenského uspořádání východní Evropy a také jako trvalá hrozba, vyvstávající tehdy, snažíme-li se politické otázky násilně zjednodušovat a podřizovat jednotícím klíčům.

Burleskní Příhody při shazování kůží, podle nichž je nazván celý tento soubor autorových próz, jsou tvořeny úvodními kapitolami zamýšlené novely, na které Thomas pracoval především v květnu a červnu 1941; dochovaný fragment líčí vzdorný odjezd Sama Benneta z provinčního maloměsta do Londýna, „města horlivých mrtvol“, kde mladík prochází absurdní iniciací. Druhou část svazku tvoří krátké, vysoce básnické prózy z rozmezí let 1933–1939. Texty spojuje autorova divoká imaginace a symboly zatížený styl, dotýkají se mystéria smrti a zrození člověka, děj místy ustupuje magičnosti výrazu a sexuální obsese se snoubí s náboženskými obrazy. Srážející se shluky představ vytvářejí čarovně znepokojivou krásu. Legendární velšský básník Dylan Thomas (1914–1953) patří k největším lyrikům 20. století. Z jeho básnického díla vyšly výbory v překladech Jiřiny Haukové a Pavla Šruta, povídkový soubor Portrét umělce jako štěněte (1940) přeložil Petr Pujman, rozhlasovou hru Pod mléčným lesem (1953) Antonín Přidal a drobnou vzpomínku Vánoce jednoho kluka z Walesu (1945) Petr Eliáš. Vydáním Příhod při shazování kůží získává český čtenář Thomasovo literární dílo víceméně v úplnosti.

Sebestyenova kniha o Leninovi je vzorem politického životopisu pro široké publikum: historická přesnost se v textu vyváženě spojuje s beletristickou živostí a napínavostí, aniž by se autor musel uchylovat k psychologickým spekulacím nebo pompézním generalizacím. Výsostný homo politicus je v Sebestyenově portrétu předveden v úplnosti, včetně svých primitivních či monstrózních rysů, ale bez velkohubých ideologických soudů: Sebestyen rozhodně není Leninovým apologetou, má však k osobnosti portrétovaného dostatek respektu na to, aby výsledkem nebyl dvourozměrný žalovatelský plakát.

Na fenoménu módy se snaží profesor univerzity v Grenoblu Gilles Lipovetsky ukázat, v čem se dnešní západní společnost radikálně liší od předchozích i ostatních kultur, jakým způsobem přelétavost a pomíjivost ovlivňuje i myšlení a chování velkých společenství. Na konkrétních příkladech dokládá souvislosti mezi módou, konzumní společností, reklamou, kulturou, masmédii, změnami ideologickými i sociálními. Sleduje rozpad měšťanského estetického ideálu a zároveň proměnu módy v gesto individua vůči bezprostřednímu okolí.

Kniha přístupným způsobem uvádí do základní metafyzické otázky po "bytí". Vychází z Platónových a Aristotelových textů a ukazuje, že pokusy o překonání metafyziky je nutno brát s rezervou a že obvyklé námitky vůči ní nejsou oprávněné.

Nad ránem 27. března 2028 jednotky ruské armády anektují estonské město Narvu a ostrov Hiiumaa v Baltském moři. Útok na Pobaltí začal. Záhy se ukazuje, že Evropa po porážce Ukrajiny nestačila zmodernizovat svůj arzenál a slevila i ve vyjednávacích schopnostech lídrů. Přesto je nezbytné urychleně jednat. Platí článek 5 Severoatlantické smlouvy? Jak se NATO ohledně prosby z Tallinu rozhodne a co na to trumpovská Amerika? Riskne Evropa jadernou válku s Ruskem? Zvykli jsme si na to, že nakonec vše dobře dopadne. Ale co když Rusko zvítězí a sáhne po další kořisti? Renomovaný politolog Carlo Masala inscenuje sice jen hypotetický scénář blízké budoucnosti, a přece truchlivě shrnuje, co je v důsledku změněného mezinárodněpolitického ovzduší v sázce. Pokud si už nevystačíme s taktikou zastrašování úhlavního protivníka, vyslyšme aspoň podobně znepokojivé vize – psané zejména proto, aby nás včas přiměly k činu.

Psychologická noir próza s kriminální zápletkou odehrávající se v poválečném Los Angeles líčí život na vysoké noze, utajované vášně i násilnické sklony hlavního hrdiny. Psychologická noir próza s kriminálním motivem líčí poválečné Los Angeles a život vyšší střední třídy. Ústřední postavou je bývalý válečný pilot z druhé světové války Dix Steele, žijící z peněz svého strýce. Zprvu se zdá, že pouze přehnaně pečuje o svůj zevnějšek a klade velký důraz na vlastní důležitost. Avšak po setkání s bývalým válečným kamarádem Brubem a jeho manželkou Sylvií a po seznámení s herečkou Laurel se ukazuje, že jen těžko ovládá agresivitu a nevraživost vůči vlastnímu osudu. Nakladatelská anotace.

Klasická práce amerického antropologa Thomase W. Laqueura (* 1945) z Kalifornské univerzity v Berkeley má pro historii sexuality a genderu význam srovnatelný s Dějinami sexuality Michela Foucaulta. Původní název anglického vydání z roku 1990 – Making Sex – odkazuje slovní hříčkou k historicko-kulturnímu utváření samotné pohlavnosti, tedy domněle biologického fundamentu rozdílů mezi muži a ženami. Laqueur vytyčuje kategorie jednopohlavního a dvoupohlavního modelu: ve dvoupohlavním jsou mužské a ženské genitálie zásadně odlišnými orgány, v jednopohlavním je ženské pohlavní ústrojí jen dovnitř vtaženou a méně „teplou“, tedy energií nabitou variantou penisu a varlat. Laqueur přináší rozsáhlé analýzy antických, renesančních i poosvícenských autorů a autorek – ať z oboru filozofie, medicíny, politické agitace, esejistiky či poezie – a vyzývá nás k novému promyšlení všeho, co jsme v oblasti sexuality považovali za přirozené a jednoduše dané.

Odysseus (v angl. orig. Ulysses) je román irského spisovatele Jamese Joyce. Jedná se o parafrázi Homérova eposu Odysseia, na nějž v mnoha paralelách odkazuje. Z dalších děl citovaných v Joyceově románu lze uvést např. Shakespearovu tragédii Hamlet či Mozartovu operu Don Giovanni, časté jsou rovněž citace a parafráze bible, různých liturgických textů, ale i irských lidových popěvků. Mnozí odborníci i laici považují Odyssea za největší anglicky psané dílo 20. století. Joyce psal Odyssea sedm let, mezi roky 1914 a 1921. Poprvé bylo dílo vydáno roku 1922 v Paříži, neboť ve Velké Británii i ve Spojených státech amerických měla kniha problémy s cenzurou. Román pojednává o příhodách a trampotách mnoha obyvatel Dublinu během čtvrtka 16. června 1904 od osmi hodin ráno do brzkých ranních hodin následujícího dne.

Poetický román z roku 1931 patří ke klasickým dílům angloamerického modernismu. Autorka zde dospěla ke zcela novému pojetí postavy a dosáhla jednoho z vrcholů své tvorby.

Kniha Roberta Burtona o melancholii, poprvé vydaná v roce 1621, patří k nejznámějším naučným dílům své doby. Téma melancholie má však kořeny v antické filozofii, kde jej zmiňuje již Aristotelés. Základem nauky o čtyřech temperamentech je teorie živlů, jak ji formulovali Hippokratés a Galénos. Burtonovo zpracování je unikátní, neboť se skutečně věnuje podrobnému rozboru melancholie. V souladu s literárními konvencemi 17. století však postrádá moderní systematičnost a místo toho sleduje analogie, jako je vztah mezi mikrokosmem a makrokosmem a projekce temperamentu do kosmického měřítka. Dílo zůstává fascinující a čtivé: melancholie, pokud se stane základní dispozicí člověka, odráží svět bez pevného řádu, což vede k pocitům nevyléčitelné choroby, jež se šíří na celé království a svět. Burtonův traktát není pouze „melancholický“; autor se snaží čtenáře poučit a pobavit. Zajímá se o astronomii, která není oddělena od astrologie, a prezentuje myšlení Shakespearových hrdinů, včetně vlivu hudby na lidskou mysl. Jeho dílo se stalo základním pramenem pro většinu následujících zpracování tohoto tématu.

Bohové země (The Earth Gods, 1931) je posledním dílem, které vyšlo za autorova života. Džibrán, autor nesmrtelného Proroka (1923), v něm působivým způsobem zpracoval svůj starý příběh o třech bozích, kteří spolu rozmlouvají o božském a lidském údělu: o vůli bohů, o lidské lásce.

Překladový sborník interpretačních statí (E. Hussey, Ch. Kahn, K. Robb ad.) se zaměřuje na metafyzický výklad světa a lidské existence, jak nám je přibližován v dochovaných zlomcích Hérakleita z Efesu. Tematický důraz je přitom kladen na promyšlenou mnohoznačnost Hérakleitova autorského stylu a na filosofickou relevanci jeho svébytné poetiky; vedle souvislostí s iónskými filosofy přírody, s Parmenidem, Empedokleem či Démokritem je zkoumán také Hérakleitův vztah k Homérovi a orální epice, k Hérodotovi, Sofokleovi apod. Edičně připravil a přeložil M. Pokorný.

Vynikající dílo, které poprvé zpracovává Einsteinův život v celé jeho šíři, neboť Hebrejská univerzita v Jeruzalémě podle poslední vůle Einsteinovy nevlastní dcery uvolnila přes 3 000 stran nových dokumentů, především Einsteinových dopisů jeho první a druhé ženě a dětem. Autor měl možnost v knize uplatnit i další nové, dosud nezpracované materiály. Podrobně v knize líčí všechny (nejen tradičně "evropské", i "americké") etapy života tohoto velkého génia, jeho nekonformní rysy, vztah k filozofii, náboženství, ale i jeho vnitřní, jak vědecké, tak i osobní problémy. Doslov hodnotí jeho pražský pobyt a vliv jeho osobnosti a díla na naši vědu i kulturu (Čapek, Březina, Martinů, Šalda).

Příběh o nacistických životech, masovém vraždění, lásce a špionáži za studené války, zahrnuje záhadnou smrt ve Vatikánu. Baron Otto von Wächter, rakouský právník a vysoký nacistický úředník, byl guvernérem Galicie a tvůrcem krakovského ghetta, obžalovaný z masové vraždy více než 100 000 Poláků. Po válce byl pronásledován Sověty, Američany a Brity a tři roky se skrýval, od roku 1945 do 1948. Philippe Sands detailně zkoumá Wächterův šokující příběh, přičemž využívá rodinné archivy, novinové články, deníky a kazety. Pomocí syna Horsta, který věří, že jeho otec byl "dobrý člověk", popisuje Wächterův vzestup v nacistickém vedení, jeho "blažené" manželství a rodinný život během války, a jeho čtyřletý útěk do Tyrolska, Říma a Vatikánu. Na "krysí stezce" se snažil uniknout do Argentiny, kde dostal novou identitu. Jeho útěk skončil záhadnou smrtí v Římě, obklopenou studenou válkou, kdy byl naverbován buď Američany, nebo Sověty, nebo oběma. Příběh kombinuje historické detektivní prvky, milostný příběh, rodinné paměti a špionážní thriller.

Švýcarský filosof a esejista Denis de Rougemont (1906–1985) patřil k nejproslulejším evropským intelektuálům 20. století. Počínaje rokem 1930 se vřadil do okruhu francouzských personalistů (prosazujících třetí cestu oproti individualismu i kolektivismu), po druhé světové válce pak též obhajoval a aktivně prosazoval ideu evropské federace. Jeho zdaleka nejslavnějším dílem zůstává Láska a Západ, spis, jehož prvním vydáním v říjnu 1939 k sobě autor okamžitě přitáhl pochvalnou i kritickou pozornost celé západní kulturní veřejnosti. Kritický výklad příběhu Tristana a Isoldy jakožto mýtu, který se počínaje středověkem stává hlavní hybnou silou duchovní Evropy a uvolňuje v ní síly tvůrčí i ničivé, překračuje hranice všech akademických disciplín a ani s odstupem takřka sto let neztrácí na působivosti.

V eseji Tři Guineje, která vznikla roku 1938, se Woolfová myšlenkově vyrovnává s hrozbou války a s otázkou, jak se má v dané situaci zachovat žena. Její nečekaná, pro mnohé provokativní odpověď, která odmítá přijmout zhoubnou dualitu fronty a týlu, se snaží proniknout klamavými zástěrkami onoho míru, jenž je pouze pokračováním války jinými prostředky, a vede k rozboru oné agresivity, jež hluboce proniká i sférami kultury a vzdělanosti a vybíjí se v ponižování žen. Vlastní pokoj, text přednášek pronesených roku 1928 na dvou anglických dívčích vysokých školách, se řadí ke klasickým dílům feministického myšlení. Otázka vztahu žen a literatury se stala Woolfové příležitostí k zamyšlení, ve kterém obratně využívala žánry literární analýzy, společenské kritiky, vyprávění a meditace a spojila vážnost s úsměvným nadhledem. Čtenář cítí, že i u Woolfové je tvůrčí duch onou „žhavou tavnou směsí“ prostou zloby a slučující obě pohlaví, již nachází u Shakespeara, a právě proto její eseje zůstávají nadčasové.

Sborník Petru Rezkovi k jednasedmdesátým narozeninám edičně připravil Martin Pokorný a kromě editora do něho přispěli Jaroslav Blažek, Štěpán Kosík, Jiří Starý, Pavel Humhal, Karel Císař, Vojtěch Kolman, Kryštof Boháček, Veronika Konrádová, Jindřich Karásek, Robin Pech, Michael Špirit a Michal Blažek.

Tato publikace vykládá dějiny filosofického myšlení s ohledem na nejvýznamnější zástupce. Při tom se čtenář setká se základními filosofickými otázkami a se způsobem jejich řešení, s metodami filosofie i s jejím pojmovým aparátem. Přehledy před každou kapitolou stručně odkazují na historické pozadí, ve kterém můžeme myslitelský výkon filosofů sledovat.

Simultánní orgasmy a další mýty je jedna z mála knih o lásce, manželství a intimních vztazích, která vás upoutá jako napínavý příběh. Je určena každému, kdo má vážnou známost, kdo se žení, vdává, rozvádí či vstupuje do druhého manželství. Autor upozorňuje na některé základní aspekty vztahů mezi muži a ženami stylem, který je čtivý, jasný, prostý a někdy i zábavný. Díky jeho vyprávění pochopíte, jak nesmírně komplikované mohou být lidské vztahy a najdete cenné podněty k vlastním úvahám.

Vlivný politolog, historik a bývalý ministr zahraničí Spojených států ve své práci z roku 2014 nabízí komplexní pohled na současný světový řád, jehož kořeny sahají téměř čtyři století zpět k mírové konferenci ve Vestfálsku. Tato konference přinesla pragmatické vyrovnání po třicetileté válce, založené na společenství suverénních států, které kontrolují své ambice prostřednictvím mocenské rovnováhy. Vestfálský systém se postupně rozšířil a zahrnul různé civilizace a regiony. Autor zkoumá proměny tohoto systému po Francouzské revoluci a napoleonských válkách a jeho adaptaci v různých částech světa, přičemž zohledňuje historické, politické a kulturní odlišnosti. Analytický pohled se zaměřuje také na Střední východ, zejména Írán, a na různé koncepce mocenské rovnováhy v Evropě a Asii, včetně čínské „harmonie pod nebesy“. Dále se autor věnuje americkým politickým vizím, které se posunuly od tradičního vyvažování k šíření demokratických principů jako prostředku k dosažení míru. Kissingerovy úvahy se dotýkají současných výzev, jako jsou islamismus, šíření jaderných zbraní a globalizace, a hledají perspektivu pro budoucí světový řád.

Kniha navazuje na předchozí svazky Člověk tvůrce a Člověk objevitel, které se u českých čtenářů setkaly se značným ohlasem, a završuje uvedenou trilogii. Dílo se zabývá dějinami hledání smyslu – smyslu světa, v němž člověk žije, a lidského života. Boorstin se soustřeďuje především na evropské dějiny, čtenář se však seznámí i s myšlením blízkovýchodních mudrců a hebrejských proroků. Autor se v řadě medailonů snaží přiblížit myšlenky filozofů, náboženských myslitelů, politiků i vědců a odhalit způsob, jímž se jejich hledání snažilo dospět k řádu či k chaosu, k instituci nebo k jednotlivci. Hlavním cílem není odhalit myšlenkové závěry, k nimž někdejší autority dospěly, nýbrž oživit podněty, z nichž hledání u jednotlivých významných postav vzešlo, a vznést tak otázky, jejichž aktuálnost pro každého z nás nikdy nezeslábne.... celý text

Gabrielle Chanelová (1883–1971) alias Coco Chanel se vyšvihla z chudých poměrů, dosáhla jedinečného společenského úspěchu, způsobila revoluci v dámském odívání a stala se nejvlivnější módní návrhářkou 20. století. Nový životopis této moderní ženy par excellence poukazuje na zásadní novátorství jejího návrhářského stylu. Tématem legend se staly její četné milostné vztahy, jejichž dramatické a tragické podrobnosti často dřívějším životopiscům unikaly: vtipná a uhrančivá Coco byla múzou, patronkou či milenkou Picassa, Dalího, Stravinského a dalších pozoruhodných osobností. Lisa Chaneyová ve své biografii čerpá z nově objevené milostné korespondence. Poprvé rovněž odkrývá zasutá témata jako Coco a drogová závislost, její lesbické vztahy i poměr s německým důstojníkem za druhé světové války. Coco Chanel však též pronikavě zasáhla do vývoje moderního umění a předkládaný životopis líčí její osobnost se všemi nuancemi. Odhaluje tak vnitřní motivaci, tvůrčí energii i skrývaná utrpení této emocionální a často nepochopené ženy.

Povídky o Mauglím se považují za nejlepší z Knih džunglí. Proto jsme je vybrali a zpracovali v zjednodušených verzích určených pro mírně pokročilé studenty anglického jazyka. Kniha je formálně sestavena tak, aby studentovi umožňovala co největší komfort při tomto stylu učení. Obsahuje: český překlad na protější / levé straně od anglického textu kontrolní otázky, jak jste porozuměli anglickému textu okomentované zajímavé gramatické jevy slovníček s fonetickým přepisem na konci knihy Můžete tak text poslouchat a zároveň kontrolovat psaný v knize. Zjistíte, že učení hrou vám umožní zapamatovat si mnohem více, a hlavně je radostné i zábavné!

Nejnovější dějiny středověké filosofie zahrnující vedle latinské i byzantskou, židovskou a arabskou tradici.

„Emoce, kterým pod vlivem sexuologů z konce 19. a počátku 20. století dáváme nálepku 'chorobné', byly v dřívějších dobách zcela běžné.“ … „Obavy z neustále rostoucí nezávislosti žen, sexuologické teorie, které se ve svrchovaně vhodné době nabídly jako opora argumentů, že touha ženy po nezávislosti svědčí o jejím bytostném ne-ženství, a básně i beletrie francouzských estétů, obsahující provokativní a zneklidňující obrazy sexuálních možností lásky mezi ženami – všechny tyto faktory společně zaručily, že se na romantické přátelství, které společnost v minulosti podporovala, začalo pohlížet v jiném, výsostně antisociálním světle.“ Lillian Faderman, 1981

Další svazek esejů francouzského sociálního myslitele kriticky analyzuje postmoderní dobu. Všímá si změny, k níž došlo v chápání a prožívání morálních hodnot. Autor metodicky mapuje takové jevy, jako je bioetika, mediální charita, humanitární akce, ochrana životního prostředí, mravní reforma obchodní sféry, politiky i médií, spory kolem potratů apod. Jeho zrcadlo naší „bezbolestné etiky“ je kritické, ale zároveň tolerantní. I k zdánlivě jednoznačně záporným jevům přistupuje bez předsudků, snaží se je vidět z různých úhlů a zařazuje je do celkového rámce, jenž však není nehybný. Autorovy úvahy vždy vycházejí z naprosto věcných pozorování a jsou ilustrovány na konkrétních příkladech. Jeho jazyk není poznamenán akademickým, úzce specializovaným žargonem, stejně jako jeho myšlení není svázáno žádnými ideologickými předsudky a je přístupné každému kultivovanému čtenáři.

Bydlí se dvěma kočkami, prvotřídním gramofonem, velkou sbírkou jazzových nahrávek a na živobytí pro sebe i obě ochočené šelmy si vydělává jako „vinylový detektiv“. Raritní gramofonové desky, o které sám nemá zájem, prodá se ziskem na internetu. Zkrátka poklidná, nevzrušivá existence… Jenomže pak u jeho dveří zaklepe tajemná Nevada, jejíž ještě tajemnější zaměstnavatel touží po raritní nahrávce z roku 1955. Historie desky je trochu zvláštní – vydavatel krátce před vydáním alba spáchal sebevraždu kvůli problémům s konkurencí a vydíráním… Ale je to snad důvod práci odmítnout, když je nabídka finančně štědrá a Nevada tak krásná? Brzy ovšem za podivných okolností umírá detektivův kamarád, znalec jazzu a majitel obchodu s deskami, následují další podezřelá úmrtí a dvojici se na paty pověsí nájemní zabijáci…První díl detektivní série od spoluautora scénáře legendárního seriálu Dr. Who.

V Krátkých rozhovorech s odpornými muži (1999) podává David Foster Wallace zprávu o lidských bytostech zasažených úzkostí, nejistotou a osamoceností. Formálně rozmanitý soubor povídek je jakousi verbální anatomií vztahu mezi pohlavími, výpravou do světa myslí a těl „prozacového národa“. Titulní cyklus, který prorůstá celou knihou, má podobu přepisu rozhovorů s 18 muži, jejichž promluvy jsou formovány nepřítomností tázající osoby. Strach mužů z ženských soudů tu ústí v egománii, mizogynii a objektivizaci svého protějšku. Wallacovy prozaické útvary jsou obydleny personalizovanými postoji, s nimiž by se málokdo chtěl identifikovat, které se ale mnohým budou zdát až znepokojivě povědomé. Mluví tu přízraky, nebo skutečné osoby v nás?

Tajemná řeč módy - Co říkáme svým oblečením Co vyjadřujeme svým oblečením? O čem svědčí barevné kombinace našich šatů? O čem vypovídá náš účes a pokrývka hlavy? Vyjadřuje naše oblečení skutečně naši osobnost?

Autorova románová prvotina (1926), vycházející také pod názvem Fiesta, bývá považována za jedno z jeho nejdůležitějších děl. Začíná jako nekonečný tah po pařížských barech, jako večírek, který začne už ráno a nikdy neskončí… Jenže nejde o výraz nevázaného života, ale spíše o náplast na děsivou minulost. Hemingwayovi „ztracení hrdinové“ tu prožívají možná horší věci než v zákopech. Jejich život je poznamenán deziluzí, smutkem a depresí. Ani všechny bary od Paříže po Madrid nemůžou utišit palčivost ztrát a neustálý neklid.

V románu Demokracie se v rychlých střizích střídají výjevy z New Yorku a Havaje, Jakarty a Kuala Lumpuru, vojenských základen a luxusních hotelů. Spojené státy prožívají definitivní debakl války ve Vietnamu a protagonistka knihy Inez Victorová kolísá mezi dvěma mocnými muži, senátorem Harrym Victorem a agentem Jackem Lovettem. Důležitou postavou v jejím příběhu je i jeho vypravěčka – Joan Didionová. Ta v románu vystupuje pod vlastním jménem a projevuje se jako nesmiřitelná pozorovatelka života privilegovaných Američanů. V pořadí čtvrtý román proslulé americké spisovatelky a reportérky je považován za jeden z jejích tvůrčích vrcholů. Zvláště působivě se zde spojuje její nenapodobitelná prozaická břitkost a reportérská pronikavost.

Kniha Státní převrat. Praktická příručka, poprvé vydaná v roce 1968, šokovala čtenáře podrobným návodem na svržení vlády. Autoritářské režimy reagovaly zavedením preventivních opatření proti popisovaným strategiím. V roce 2016 autor vydal aktualizovanou verzi pro 21. století, která zkoumá zranitelnost stabilních demokracií během dlouhých ekonomických krizí. I když se svět dramaticky změnil, podstata státního převratu zůstává stejná. Autor provádí čtenáře fázemi puče, od plánování po sliby stability po převratu. Klíčovým krokem je nábor vojenských důstojníků, kteří povedou loajální jednotky, jež musí rychle obsadit vládní úřady a strategická místa v hlavním městě. Podpora armády je nezbytná k zamezení kontrarevoluce, zatímco masová podpora obyvatel není podmínkou; stačí pasivní přijetí. Ideální převrat je rychlý a bez krveprolití, zatímco krvavé pokusy obvykle selhávají a vedou k občanským válkám. Kniha analyzuje vojenské, sociální a kulturní podmínky pro úspěšné puče a stala se klasikou v politologii. Nová předmluva autora v českém vydání reflektuje jeho vzpomínky na invazi okupačních vojsk do Československa v roce 1968.

Zjednodušená verze pro studenty angličtiny. Zrcadlový text - jedna strana anglicky, druhá česky. Pro mírně pokročilé. Pod každou stránkou je vysvětlení některého gramatického jevu, který se v textu vyskytl.

V yorkshirském rehabilitačním zařízení pro policisty byl zabit uznávaný inspektor Bill Quinn. Vyšetřování se ujme místní detektiv Alan Banks, kompromitující fotografie nalezené v Quinnově pokoji by však mohly ohrozit pověst strážců zákona, proto se o vraždu začne zajímat i Joanna Passerová z oddělení inspekce. Svérázný Banks, neochotný s kýmkoli spolupracovat, trpí její přítomnost jen s největšími obtížemi. Na snímcích, kde zavražděný Quinn dovádí v hotelovém pokoji s neznámou dívkou, je něco podezřelého. Něco je spojuje s místním podsvětím. A s několik let starou kauzou, která byla pro Quinna léta noční můrou… Detektivní série případů inspektora Alana Bankse ze severoanglického hrabství Yorkshire vychází ve Velké Británii již čtyři desetiletí (od roku 2010 se točí také televizní adaptace). Od prvních dílů sbírá doma i v zahraničí – vychází ve dvaceti jazycích – jedno žánrové ocenění za druhým a získává si stále více příznivců moderní britské kriminální školy nejvyšší kvality.

Harold Bloom (*1930) si sérií knih ze 70. let, z nichž nejvýznamnější je právě Úzkost z ovlivnění, vydobyl pozici nejvýraznějšího amerického kritika své generace, dosáhl nejvyšších akademických pozic a trvale se zapsal do obecného kulturního povědomí. Pojem vlivu či ovlivnění je inspirován především Nietzschem, Freudem, prorockými básněmi Williama Blakea a gnostickou teologií. V ostrém kontrastu k předtím dominantnímu přístupu angloamerické nové kritiky Bloom zdůrazňuje osobní zápas básníka o nalezení vlastního hlasu – a rozvíjí obraz boje na život a na smrt (neboť vyjádření a mlčení či originalita a nápodoba jsou pro básníka formou života a smrti) mezi „efébem“ a jeho mocnými předchůdci. Česky z Bloomova rozsáhlého a vlivného díla již vyšel Kánon západní literatury (1994, čes. 2000), souborný pohled na celou evropskou literární tradici. Úzkost z ovlivnění vychází i s rozsáhlou předmluvou (věnovanou Shakespearovi), kterou autor doplnil ke 2. vydání z roku 1997.

Román Kniha denních modliteb zasadila americká prozaička a reportérka Joan Didion do fiktivní, politicky nestabilní středoamerické země jménem Boca Grande. Zde se protínají životní dráhy vypravěčky a vystudované antropoložky Grace Strasser-Mendanové a zdánlivě bezelstné Charlotte Douglasové, po jejíž dceři pátrá FBI. I v tomto románu se legendární spisovatelka představuje jako nesmiřitelná, břitká a nadmíru přesná pozorovatelka geopolitických událostí i privátních dramat s citem pro dialog a zkratku. Schopnost podmanivě načrtnout lidský osud a v ostře nasvícených situacích nahlodat představy o smyslu jedincova života i o možnosti jeho poznání jsou důvodem, proč knihy Joan Didion dodnes nabízejí strhující a zneklidňující čtenářský zážitek.

Novela Nejlepší léta slečny Jean Brodieové je považována za autorčino nejvýznamnější dílo. Dějovou linku tvoří příběh skupiny studentek dívčí školy, které si jejich zvláště osobitá učitelka „vyvolí“ za své stoupenkyně a snaží se jim během období, jež považuje pro sebe i pro ně za přelomové, vtisknout postoje, jež považuje za určující pro důstojný život. Kniha ale především zachycuje zvláštní ambivalenci vztahu mezi dívkami na prahu dospělosti a jejich sebevědomou „vůdkyní“, jejíž ambivalentní a těžko posuzovatelná povaha se vynořuje ze souhry různých hledisek, očekávání a vzpomínek.

Čtrnáctiletá Turtle žije s otcem ve zchátralém domě na kalifornském pobřeží. Toulá se po lesích, leze po skalách, dokáže ujít i desítky kilometrů… Ale tenhle vnější prostor kontrastuje s uzavřeností jejího vnitřního světa: od matčiny smrti vyrůstá izolovaně v područí svého tyranského otce, který ji deptá jak psychicky, tak fyzicky. Oceňovaný román vychází ve třiceti zemích.

Je těsně po druhé světové válce a Londýn se nesměle probouzí z hubených válečných let. Obyvatelky londýnských „ženských domovů“, dobročinného penzionu The May of Teck Club, se nadechují svobody a lační po nových šatech, nových mužích, novém životě. Metropole ale zůstává poznamenána válečnými šrámy, zboží je na příděl a dívky zjišťují, že zlu se daří i v dobách míru. Novela navazuje tématem, stylem, biografickou inspirací i datem vzniku na Nejlepší léta slečny Jean Brodieové, knížku, kterou se Brodieová ve světě a s velkým časovým odstupem i u nás proslavila nejvíce. Podobně jako Nejlepší léta zachycují vratký přechod skupinky školaček od naivního dětství k dospívání, zachycují Dívky bez prostředků snahu skupinky mladých žen zajistit si samostatnou existenci a zorientovat se v novém světě – přičemž Sparková v obou dílech osvědčuje tutéž formulační úspornost, umění diskrétního náznaku a smysl pro vtip i pro tragiku prostou sentimentality či patosu.

Roy Cady, vymahač dluhů a příležitostný zabiják, už zažil i lepší časy. Nejenom, že se od lékaře dozvěděl, že má plíce plné neléčitelných nádorů a jeho mafiánský šéf Stan mu přebral holku – teď na něj Stan navíc ještě nachystal léčku, ze které nemá vyváznout živý. Jenomže Roy má setsakramentsky tuhý kořínek. S krvavou spouští za zády a dvěma dívkami po boku, osmnáctiletou prostitutkou Rocky a její tříletou sestrou Tiffany, utíká z New Orleans do texaského Galvestonu. Nepravděpodobná, násilím a náhodou dohromady svedená trojice nachází útočiště v zaplivaném motelu plném zkrachovalých existencí, kde se Roy, zdeptaný úvahami o smrti a promarněném životě, rozhodne ještě naposledy udělat něco smysluplného… Brilantní románová prvotina Nica Pizzolatta, autora veleúspěšného seriálu Temný případ (True detective) s Matthewem McConaugheym a Woodym Harrelsonem, v hlavních rolích, který v loňském roce doslova ohromil diváky i kritiky.

Příběh unikající lásky a oslnivých ambicí stoupá k vypjatě dramatickým výšinám a propadá se do hloubek až k základům lidské existence. Rozechvělá naděje a černé zoufalství přesouvají v překvapivých momentech úhel vyprávění a vyostřují kontrasty mezi postavami. Osoba empatického, mimořádně schopného filmového producenta řídícího svoje studio jako továrnu na sny, který ovšem tuší blížící se tragédii, ale skrývá svoje obavy, se na nejpůsobivějších místech snad až vzpírá autorovým záměrům. V těchto okamžicích se jeho hrdinové propadají do nejistot a zmatků, aby pak v nich vášnivě setrvávali. Kniha je plná života a nám tolik blízká možná i proto, že ji autor nestačil formálně dokončit. Román vydáváme v novém překladu, který vychází vstříc uhrančivé, obtížně definovatelné kráse Fitzgeraldova jazyka.

Dan Carter tráví svůj volný čas na řeckém ostrově Ios. Z jeho zahálčivého života, pití a krátkodobých známostí ho vytrhne až neznámý cizinec. Noční výprava, při níž Dan vyloví z mořského dna malou krabičku s diamanty, je sice úspěšná, ale naprosto změní mladíkův dosavadní život. Je totiž mnoho těch, kteří chtějí krabičku získat (příslušníci CIA, Rudé brigády či Íránci). Rozbíhá se kolotoč pronásledování, útěků, týrání. Smrt je neustále v patách nejen Danovi, ale i těm, s nimiž se stýká. On sám je však přesvědčen o tom, že si slíbenou odměnu zaslouží. Rozhodně se nehodlá jen tak lehce vzdát.... celý text

Televizní moderátor. Číšnice. Uklízeč. Právník. Herečka. Studentka. Ti všichni jsou zamčení v jednom hotelovém pokoji s mrtvolou muže, jehož každý z nich nějak znal. Ani jeden z nich netuší, jak se dostal dovnitř. Nikdo z nich neví, jak se dostat ven. A jeden z nich je vrah. Mají tři hodiny na to, aby ho odhalili, jinak všichni zemřou. Pravidla jsou jednoduchá, ta hra však nikoliv...

Prvních devět měsíců Trumpovy vlády bylo bouřlivých, dramatických a vzbudilo emoce. Michael Wolff rozebral jednotlivé aféry, výroky a skutečnosti, charakterizuje lidi z Trumpova kabinetu, a co si o sobě myslí americký prezident sám. Pikantní ukázky z knihy vzbudily v USA takový rozruch, že se Trump pokusil její vydání zastavit. Vše jen nahrálo vzniku jednoho z největších současných světových bestsellerů. Nahlédněte i vy do Trumpova Bílého domu.

Strhující příběh o chlapci, kterému změnil život jeden výherní los. Mladý chlapec jménem Bully přišel o matku a od té doby se společně se svým psem Jackem protlouká, jak se dá. Jednoho dne však v posledním narozeninovém přání, které od matky dostal, nachází výherní los a zničehonic se před ním otevře celý svět nových možností. Ale nic není tak jednoduché. Stihne si výhru včas vyzvednout? Vše se komplikuje a objeví se najednou lidé, kteří mu jeho štěstí nepřejí.

První svazek souboru O renesanci spojuje dvě klasické knihy esejů o renesančním umění. V první z nich, pojmenované Norma a forma, je shromážděno jedenáct studií věnovaných zásadním otázkám stylu, vkusu, patronace, pracovních metod a teorií umění, které autor vykládá se svou příznačnou erudicí a srozumitelností. Tyto eseje jsou povinnou četbou pro všechny, kdo se o renesanci zajímají, a bezpochyby budou přínosem pro každého, kdo si přeje lépe se orientovat v jedné z nejtvořivějších etap západního umění. Druhou část knihy zaujímá soubor Symbolické obrazy, v němž se E. H. Gombrich věnuje stěžejnímu tématu symbolického zobrazování. Knihu otevírá badatelský úvod o „Cílech a omezeních ikonologie“, po kterém následují podrobné studie o Boticellim, Mantegnovi, Rafaelovi, Poussinovi a dalších. Svazek uzavírá rozsáhlé pojednání o filozofických přístupech k symbolice, které ukazuje, že myšlenky, které zaměstnávaly renesanční filozofy, jsou živé dodnes. Stejně jako v případě Normy a formy jde o soubor nezbytný pro všechny, kdo se zabývají renesančním uměním a myšlením; je to práce, která napomáhala utváření vědní disciplíny dějiny umění. A jelikož se zde autor neustále zabývá problematikou norem, hodnot a metod, jde zároveň o úvod k fundamentálním otázkám spojeným s interpretací obrazů obecně.

U příležitosti významného jubilea našeho předního překladatele, pedagoga a literárně-kulturního historika prof. Martina Hilského přináší tento svazek soubor analýz a zamyšlení k textům a tématům, jimž se prof. Hilský ve svém mimořádně bohatém díle věnoval s největší soustavností: dílu Williama Shakespeara, otázce překladu a anglo-saskému modernismu. Sestavil Ladislav Nagy a Martin Pokorný. Autoři a autorky textů: Zdeněk Beran Tomáš Jajtner Kateřina Kovářová Ladislav Nagy Petr Onufer Vladimír Papoušek Jiří Pelán Martin Pokorný Jitka Verdan Štollová

Západní eschatologie — jediná kniha, kterou J. Taubes za života vydal — podává historickou syntézu západního duchovního odkazu z hlediska náboženské apokalyptiky, jejíž počátky odhaluje od hebrejských proroctví přes antiku a rané křesťanství, sleduje její středověké oživení u Jáchyma z Fiore a odkrývá její pozdní sekularizované formy u Kanta, Hegela, Marxe a Kierkegaarda. Taubes obsahově navazuje především na Jonasovy a Löwithovy rozbory, svou úvahu však předkládá ve formě apelativního eseje, který v našem prostředí vyzývá ke konfrontaci s Kacířskými eseji Jana Patočky. Přijetí myšlenky, že čas jednoho dne skončí, má podle Taubese zásadní důsledky pro politické myšlení. Jestliže je přirozený čas zakoušen jakožto věčný cyklus událostí, pak jsou „dějiny“ časovou oblastí, v níž mohou lidé díky aktivním rozhodnutím měnit vývoj událostí. Zatímco univerzální dějiny píší vítězové, mesiášská či apokalyptická událost vstupuje do dějin a dává hlas utlačovaným.