Robert Novotný Pořadí knih

Intimní portrét německé vesnice, v němž autorka líčí pohnuté i zdánlivě obyčejné osudy bavorských venkovanů pod nacistickou nadvládou.Na základě osobních archivů, dopisů, rozhovorů a vzpomínek Boydová v knize Vesnice ve Třetí říši. Jak se obyčejný život změnil s nástupem fašismu obnažuje jejich brutalitu i lásku, odvahu i slabost, činorodost, apatii i smutek, naději, bolest, radost i zoufalství. Hrdiny této knihy jsou lidé ze všech společenských vrstev – lesníci, zemědělci, kněží a jeptišky, hostinští, nacističtí úředníci, váleční veteráni i členové nacistické strany, horalové, velkostatkáři, školáci, turisté a aristokraté. Julia Boydová odhaluje osudy Židů, kteří přežili, i těch, kteří nepřežili; nacistického starosty, který se snažil chránit ty, jež režim pronásledoval. Je to příběh plný protichůdných zásad, tužeb i zmařených snů – v němž však nakonec zvítězí lidská odolnost. Příběh obyčejných lidských životů na křižovatce dějin.

Bez aktivní podpory šlechty by se nikdy neprosadilo reformní hnutí. Následné události, které vyústily v husitskou revoluci, ji načas z výsluní smetly. Své pozice získala šlechta zakrátko zpět a z konfliktu vyšla posílena - politicky, majetkově i právně. Věroučný rozkol ale postavil urozenou vrstvu před nové výzvy, na které reagovala zpočátku jen váhavě. Zapojit konfesní souvislosti do staletí utvářeného šlechtického étosu nebylo snadné. Jak vlastně fungovaly interkonfesní sňatky? Jak skloubit věrnost panovníkovi s věrností své víře? Byli nižší šlechtici závislí na věroučném postoji mocných magnátů? Jak probíhaly šlechtické konverze? Pohřbívali utrakvisté i v katolických klášterech? Na tyto otázky se snaží odpovědět kniha, která nahlíží svět šlechty především zrcadlem jejích vlastních hodnot.

Autoři si vybrali deset pohádek bratří Grimmů a předkládají nám je v podobě, v jaké je zpravidla neznáme. Bratři Grimmové svoje pohádky poprvé uveřejnili v letech 1812 a 1815 a v pozdějších vydáních mnohé z nich upravovali a uhlazovali, aby nebyly tak děsivé a pohoršlivé a lépe vyhovovaly dobovému vkusu vztahujícímu se na četbu pro děti. Většina čtenářů tyto pohádky zná ve verzích z posledního vydání bratří Grimmů z roku 1857. Z mnohých příběhů se ale za více než století a půl vytratila původní síla, nezkrotnost a drsnost. Autoři se v této knize vracejí k původním verzím a zároveň je vypravují vlastním hlasem, který mocně zesiluje světově proslulý a nezaměnitelný kreslíř John Kenn Mortensen.

Životem kypící román o hledání lásky století, velkých ztrátách i druhých šancích Rodinná sága, v níž plachá malířka Esther líčí osudy tří generací žijících pod jednou střechou, se odehrává v Kodani, na scéně Pařížské opery a v cirkuse Sovalskaja na předměstí Petrohradu. Když Hannibal v roce 1921 koupí dům v Kodani, představuje si domov naplněný operou, bohémským duchem a láskou, která by byla stejně opojná jako v Šalamounově Písni písní. Jenomže pro jeho nevěstu, ruskou artistku Varinku, skončilo období zázraků už ve chvíli, kdy na vlastní oči viděla, jak její první milý mizí v hroším chřtánu. Zato dcera Hannibala a Varinky, stevardka Eva, milovnice kouzel a patrně i jasnovidka, nalezne mnohem vášnivější vztah, když se zamiluje do švédského krotitele holubů Jana Gustava. Hannibalova touha po lásce a umění se přenese i na jeho vnučky, dvojčata Esther a Olgu, které soupeří o post rodinné umělkyně, zatímco jejich starší sestra Filippa se touží stát první kosmonautkou na světě.

Poté, co se jeho přítel Simon pokusí o sebevraždu, navštíví Petr kliniku, která by snad mohla Simonovi pomoci. Na klinice zkoumají hlubinné kontakty mezi lidmi a vyvinuli epochální metodu skenování mozku. Petr zjistí, že ředitelkou kliniky je Lisa, jeho kamarádka z dětství. Ta však po dopravní nehodě ztratila paměť. Začnou se spolu scházet a díky tomu se jí paměť pomalu vrací. Společně se vracejí k dávným zážitkům, kdy už jako malé děti uměli nacházet cesty do lidského vědomí. V této práci nyní Lisa, společně s Petrem, ve větším a mnohem riskantnějším měřítku pokračuje. Co se stane, když před sebou vidíme vědomí člověka v podobě budovy? A co se stane, když do této budovy vstoupíme? Vydání knihy podpořila Dánská umělecká rada.

Události, k nimž došlo v Německu v letech 1919–1945, byly dramatické a děsivé. Nicméně našlo by se také spousta okamžiků nejistoty, pochyb i naděje. Kniha Cestovatelé ve třetí říši se snaží odpovědět na otázku, zda současníci mohli pochopit podstatu nacionálního socialismu, čelit vlivu nacistické propagandy a tušit či předvídat holokaust. Autorka vychází ze zpráv a svědectví očitých svědků, cizinců, kteří zemi především ve 30. letech navštívili a které Hitlerovo Německo z mnoha důvodů fascinovalo. Ze zkušenosti těchto cestovatelů, studentů, politiků, diplomatů, vědců, novinářů, umělců i prostých turistů, mezi nimiž najdeme např. Knuta Hamsuna, Charlese Lindbergha nebo Samuela Becketta, vytvořila Boydová komplexní, velmi barvitý a živý obraz tzv. třetí říše včetně všech jejích paradoxů od nenápadných, ale varovných počátků, přes vrchol moci až po konečný zánik. Knihu zahrnul Daily Telegraph mezi nejlepší knihy roku 2017. Nejlepší kniha roku 2017 podle čtenářů deníku Guardian. Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Skandinávská kriminálka, jak má být, od jednoho z jejích knížat, autora Citu slečny Smily pro sníh. Zde se však do tradičně temného žánru, nepostrádajícího scény nepopsatelného násilí a ještě lepšího sexu, míchá i politická fantasy a černý humor. Susan Svendsenová má totiž jednu nevšední schopnost: umí kohokoliv přimět k tomu, aby jí vyzradil své nejsvětější tajemství a nejryzejší přání. Na cestě po Indii se jí to však nevyplatí a teď jí hrozí vězení (indické...). Dostane však nabídku od jistého vysoce postaveného člověka, který jí může umožnit okamžitý návrat do Dánska, pokud mu ovšem vyjde vstříc v jednom supertajném mezinárodním komplotu.

Na pláži na kanárském ostrově Fuerteventura se najde havarované auto. Na zadním sedadle je kartonová krabice a v ní leží tělo chlapečka. Nikdo neví, jak se mrtvé dítě jmenuje, a po řidiči vozu není nikde ani stopa. Vražda je to poslední, co na Fuerteventuře potřebují. Bary a větrem bičované pláže jsou už tak poloprázdné a místní policie je pod tlakem, aby vyšetřování ukončila co nejdříve. Dlouholetý obyvatel ostrova Erhard, jenž vidí víc než většina ostatních, však policistům nedá pokoj a nedovolí, aby od vyšetřování upustili – nemá co ztratit. Přerušil styky se ženou a dítětem žijícími v Dánsku a odřízl se od moderního světa. Otázkou je, zda starý muž, který neví nic o mobilních telefonech, internetu ani sociálních sítích, vůbec může v dnešním světě objasnit vraždu. Zvlášť když nitky sahají daleko za písečné pláže ostrova…

Kniha Keltští hrdlořezové vám nyní odhalí holou pravdu o divokých válečnících, kteří se nikdy nebáli vzdorovat ani krutým Římanům a kteří měli ohavný zvyk stínat hlavy nepřátel.

Byl odsouzen skutečný vrah? Po smrti matky a uvěznění otce si Ella prošla pěstounskými rodinami i polepšovnou. Nyní se stará o syna, jedinou rodinu, kterou má. Minulost ji stále pronásleduje v podobě podivných záchvatů. Ve strachu, že jí odeberou syna, uteče i s ním na pobřeží do zchátralého domu své babičky a do míst svého dětství. Stále častěji se jí vynořují v paměti záblesky dávných událostí a Ella se pouští do pátrání. Kdo doopravdy zabil její matku?