Iveta Černá Knihy

Brněnské vily procházejí renesancí po letech stagnace. Vznikaly jako letohrádky a později jako rodinné vily v blízkosti městského centra a v oblastech jako Černá Pole a Pisárky. Letohrádek Mitrovských, dokončený v roce 1794, měl rozsáhlou zahradu s oranžerií a skleníkem na ananasy. Další významnou vilou je romantický objekt Herminy Ripkové v Pisárkách, postavený téměř o sto let později. Chleboradova vila ve Veveří čerpá inspiraci z antické architektury. Nejznámější éra brněnských vil nastala v meziválečném období, kdy vznikla funkcionalistická osada Nový dům v Žabovřeskách a další vilové soubory v Masarykově čtvrti, Černých Polích a Králově Poli. Nové architektonické počiny v brněnské vilové architektuře jsou součástí rozšířeného vydání, které také reflektuje změny v péči o historické památky jako Jurkovičova vila či vila Tugendhat. Závěrečná kapitola slouží jako miniprůvodce s mapami a seznamem vil podle brněnských čtvrtí, což usnadňuje čtenářům procházky městem a ukazuje na úspěšnost této služby v minulosti.

Kniha zkoumá vilovou architekturu Jihomoravského kraje od poloviny 19. století po současnost, přičemž Brno hraje klíčovou roli v architektonické historii posledních dvou století. V moravské metropoli působila většina zmíněných architektů, mezi nimiž vynikl Leopold Bauer se svou Reissigovou vilou ve stylu geometrické secese. Adolf Loos, brněnský rodák, navrhl vilu cukrovarníka Bauera v Hrušovanech. Brno proslavil také Ludwig Mies van der Rohe vilou Tugendhat. V meziválečném období se město stalo centrem funkcionalistické moderny, kterou formovalo množství avantgardních architektů, jako jsou Bohuslav Fuchs, Ernst Wiesner, Jindřich Kumpošt a další. Jejich vliv přesahoval hranice Brna, což vedlo k realizaci solitérních vil v celém Jihomoravském kraji. Kyjov, město na Slovácku, bylo domovem tří architektů, včetně Poláška, který zde postavil sedm vil. Publikaci vydala umělecká agentura Foibos ve spolupráci s Národním památkovým ústavem a Muzeem města Brna. Projekt Slavné vily Čech, Moravy a Slezska má patronát manželky prezidenta republiky, ministra pro místní rozvoj a Ministerstva kultury ČR, zatímco hejtman Jihomoravského kraje převzal záštitu nad knihou a výstavou.

Vila Tugendhat v Brně je ojedinělým funkcionalistickým dílem německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe, který v roce 1928 vypracoval návrh stavby na zakázku manželů Grety a Fritze Tugendhatových. V této publikaci naleznete zajímavosti i fakta o vile.

Současnou podobu jihomoravské metropole ve druhé polovině 19. století a první polovině století 20. zcela zásadně ovlivnil nástup a rozvoj textilního průmyslu. Mezi brněnskými německými podnikateli židovského původu vynikali zejména členové rodin Löw-Beer, Stiassni a Tugendhat. Kolektiv autorů se snažil postihnout dochované, ale i nedochované stopy působení těchto rodin. K nepřehlédnutelným stopám patří tři slavné, památkově obnovené a v nedávné době veřejnosti zpřístupněné rodinné domy – vila Löw-Beer, vila Stiassni a vila Tugendhat. Nejsou to nicméně jen tyto krásné domy, které nám textilní magnáty připomínají, ale také mnohé činžovní domy, tovární budovy, dělnické kolonie či některé veřejné stavby. Více jak 80 hesel představuje životní osudy některých textilních magnátů z rodin Löw-Beer, Stiassni a Tugendhat, dále architekty, se kterými spolupracovali a pochopitelně také stavby, které jsou se jmény těchto rodin spjaty. Textová hesla doplňují obrazové a mapové materiály. Vydejte se na cestu po městě s tímto průvodcem v ruce a poznávejte Brno, jehož tvář spoluutvářely tři výjimečné rodiny textilních podnikatelů.

Brněnská Vila Tugendhat, postavená v letech 1928-1930 podle plánu věhlasného německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe, patří k nejdůležitějším stavbám moderní architektury vůbec. Je ztělesněním jejích ideálů ve smyslu propojení vnitřního a vnějšího prostoru a navíc představuje kongeniální dílo v linii stavebník-architekt-stavitel, jejichž každá složka vytvořila optimální podmínky pro vznik tohoto architektonického skvostu. Stručný průvodce nabízí čtivým způsobem pohnutou historii domu i rodiny Tugendhatových a přináší i celou řadu historických a soudobých fotografií. Autory textu jsou Dagmar Černoušková, Iveta Černá a Pavel Liška.

Počátkem 80. let 20. století proběhla první obnova a rekonstrukce vily Tugendhat. Podnět k záchraně tehdy již značně zdevastované stavby dal architekt Josef Němec, ředitel Státního ústavu pro rekonstrukce památkových měst a objektů v Brně (SÚRPMO Brno), a následně pověřil návrhem obnovy tým vedený architektem Kamilem Fuchsem.Vila pak sloužila k reprezentaci a ubytování pro významné hosty města. Projekt SÚRPMO Brno vznikal ve společenskopolitickém ovzduší tehdejšího socialistického Československa a na svou dobu, kdy byla péče o památky moderní architektury celosvětově na samém počátku, byl vysoce profesionální. Zpřístupnění vily veřejnosti se prosadit nepodařilo, povedlo se však to hlavní – záchrana vily Tugendhat pro další generace..

Kniha přináší známá fakta o stavbě, ale také nové poznatky dosud nepublikované. Volně navazuje na projekty mapující dílo Ludwiga Miese van der Rohe v USA a Německu. Publikace je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První kapitola, GENEZE STAVBY, se zaměřuje na stavební kontext Brna od poloviny 19. století do roku 1930, kdy vznikla vila Tugendhat. Obsahuje texty o rodinách Löw-Beerových a Tugendhatových a okolnostech stavby v letech 1928–1930. Dále se zabývá prostorem a zahradou vily a uzavírá ji příspěvek o soše Torzo od Wilhelma Lehmbrucka, který je předmětem samostatné publikace. Druhá kapitola, DALŠÍ OSUDY DOMU, mapuje válečné a poválečné osudy vily a její stavebníky, včetně prvních pokusů o obnovu v 60. letech 20. století. Uzavírá ji text o obnově a rekonstrukci v letech 1981–1985, který koriguje negativní vnímání tohoto období. Třetí kapitola se věnuje REHABILITACI DOMU v letech 2010–2012, popisuje projekt obnovy a restaurace, restaurátorské průzkumy a mezinárodní poradní sbor expertů pro restaurování. Čtvrtá kapitola, MATERIALITA STAVBY, se zaměřuje na restaurátorské profese s bohatým obrazovým doprovodem. Apendix obsahuje soupis realizačních firem a náklady na obnovu. Publikace je určena odborné veřejnosti, ale zaujme i širší laickou veřejnost díky svému obsahu a obrazové složce.

Petra Svobodová a Veronika Lukešová zpracovaly rodokmen rodiny Löw-Beerů do formátu letáku, který je doplněn základními údaji o hospodářských a stavebních aktivitách jednotlivých členů rodu