Tomáš Míka Knihy

Eseje, projevy a dramata ruského autora pronásledovaného režimem, nositele Nobelovy ceny za literaturu.

Světoznámý britský prozaik se v dlouho očekávané vzpomínkové knize vrací k létům, která musel poté, co byl ájatolláhem Chomejním v únoru 1989 odsouzen k smrti za autorství románu Satanské verše, strávit pod policejní ochranou a v neustálých obavách o vlastní život i osud svých blízkých. Strhující vyprávění zaujme dramatickým popisem událostí i otevřeností s níž autor popisuje své vynucené soužití s policejními specialisty, zvraty ve svém soukromém životě či složitý vztah k vlastnímu otci a komentuje postoje těch, kteří jej veřejně podpořili nebo se naopak přidali k jeho kritikům. Kniha se jmenuje Joseph Anton – podle jména, které si musel dát na doporučení policie zvolit pro své ukrývání.

Sbírka Textové zprávy svým názvem a rozsáhlou kapitolou obsahující krátké poetické hlášky a pozorování volně navazuje na oddíl knihy Deník rychlého člověka nazvaný Chybová hlášení. Obsahuje dvě delší básně, z nichž jedna, Buď zdráv, pojednává zdravotní potíže člověka 21. století tak, jako Deník pojednával jeho rychlost. Druhá z těchto básní, My Češi, pak nabízí zrychlený sled obrazů z dějin národa českého, jehož povahu se snaží ve zkratce postihnout. Tato báseň již byla přeložena do srbštiny pod názvem Mi Srbi.

Tono Stano (* 1960) patří mezi nejznámější fotografy působící ve středoevropském kontextu. Už během studií si vypracoval charakteristický rukopis vycházející z inscenované fotografie, v níž je hlavním prvkem lidské, zejména ženské tělo. Publikace, která doprovází retrospektivní výstavu v Galerii hlavního města Prahy, představuje průřez tvorbou Tona Stana - kromě figurálních kompozic zachycuje experimentální série, konceptuální fotografie i portréty vzniklé ve spolupráci s filmovým festivalem.

Po básnické prvotině Nucený výsek (2003) a prozaickém debutu Und (2005) vychází sbírka širokoúhlých, narativních básní, v nichž Rychlý člověk v návalu siderodromofilie zpytuje svůj pocit domova ve vlaku do Říma. Rozum a cit zde dávají v rytmu kankánu na okamžik zahlédnout pod zřasenou sukní jindy tolik skrývanou pošetilost a cynismus. Ilustrované vydání s využitím obrazů Michala Singera.

Soupis výroků a citátů hlavního představitele POP-artu Andyho Warhola. Dále útržky z jeho života a rozhovory se slavnými osobnostmi + mnoho fotografií.

Dárkově vypravenou sbírku kultivované intimní a milostné lyriky provázejí ilustrace Pavla Růta. Kořeny poezie Tomáše Míky tkví v tradici hudebního a kulturního hnutí New wave z přelomu 80. let, u nás zatím doposud nepříliš využívané. Míka se soustředí zejména na popis zdeformovaných vztahů ty – já, ve kterých operuje s mírnou nihilistickou pózou, ironií a černým humorem… Mnohdy jsou východiska Míkových básní poznamenána existenciálním ztracením… ve světě, nikoliv však v rovině pouhého hledání, jak by se na debutanta zdálo. Opravdovost a osamocení… jsou vedle zvolněného verše zajímavým hlasem v současné poezii. Za zmínku jistě stojí i jistá modelovost prostředí, v němž se Míkův poetický svět odehrává, i bolestnost vlastní bezmoci, která není s to v tomto světě učinit vzpouru proti konvenčnosti, erotické vyprázdněnosti vztahů či samotě. (Michal Jareš) Tomáš Míka patří k předním českým překladatelům. Jeho vlastní tvorba zatím vycházela časopisecky.

Příběh – podobenství, jak si autor představoval životní pouť bohabojného, ctnostného člověka životem. V angloamerickém světe je kniha brána jako jakási „Protestanská bible“.

Poslední zcela zásadní dílo Samuela Becketta, které se dosud neobjevilo v českém překladu. Tso je druhý Beckettův román (po Murphym), který byl napsán na konci války, ale vyšel v angličtině poprvé v Paříži roku 1953. Podobně jako Murphy je mnohavrstevným portrétem člověka, který sám je ztělesněním mnoha myšlenek a názorů, vyjadřujícím svébytnou filozofii o lidských možnostech v moderní době, ale zároveň je naprosto skvělým dílem humoristickým. Tso patří k Beckettovým nejčtivějším a nejopěvovanějším románům.

Třetí sbírka romantické poezie od bestsellerového autora a instagramového fenoménu Atticuse. Texty o hledání smyslu ve věcech, které nás obklopují, i v nás samých, texty o obyčejných radostech života, o lásce i bolestivých rozchodech. Atticus píše citlivě a úsporně, s vtipem, laskavostí a sobě vlastním půvabem. Svou minimalistickou poezií nám připomíná, že zázraky jsou všude kolem nás – stačí se jen správně dívat.