Xavier Galmiche Pořadí knih

Tematicky uspořádaný výbor z díla francouzského bohemisty Xaviera Galmiche (* 1963) přináší čtyři desítky statí z let 2000–2021. Vedle textů o spirituální linii českého písemnictví jako odkazu barokního ducha (K. H. Mácha, O. Březina, J. Váchal, J. Deml, V. Holan, B. Reynek a další) obsahuje studie o fenoménech a tendencích společných celému středoevropskému prostoru, jako je multikulturalita a vícejazyčnost nebo specifická transformace prvků kultury fin de si

Autobiograficky laděný text na pomezí intimního zápisníku, filosofické meditace a básně v próze, čtenáře uvádí do venkovského prostředí v Normandii, kde protagonista před časem zakoupil dům. Xavier Galmiche na svém dvorku pozoruje a zaznamenává činorodý život ovcí, krůt, kachen, kun a dalších spoluobyvatel, především však slepic. Jeho pohled se střídá s kapitolami, v nichž slepičí vypravěčka úvahy člověka rozvíjí a konfrontuje pohledem zdola. Téma návratu k přírodě, jež Galmiche reflektuje i v rovině společenské a politické, ho v přesně odpozorovaných postřezích dovádí k vážným i veselým meditacím o našem místě na světě, předávání podstatných hodnot, genderových otázkách, podprahových kanálech komunikace i posledních věcech člověka. Kniha ve Francii získala prestižní cenu Décembre a je prvním českým překladem literárního textu uznávaného autora, jenž je v českém prostředí dosud známý především jako bohemista a překladatel (J. A. Komenský, K. H. Mácha, J. Weil, B. Hrabal, J. Vladislav ad.).

L'autre jour, j'ai tué ma volaille : un vieux canard dont le renard avait emporté le dernier compagnon et qui traînait sa neurasthénie sur le bord de la mare ; une poule bleue boiteuse. « La ferme, on l'a achetée pas trop cher, et pas trop loin de P. la capitale ou se trouve le travail ; on la retape dans ce qui reste de temps. Rurbains nous sommes, en rurbains nous agissons. J. revait de retrouver un jardin, moi d'adopter des betes, des poules surtout

Publikace obsahuje původní odbornou studii Čeští spisovatelé ve francouzských překladech z let 1989-2020: Zvadlá mučenka? známého francouzského bohemisty Xaviera Galmiche a bibliografický soupis překladů české literatury vydané v letech 1989-2020. Studie nabízí náhled na způsob, jakým se sledované období historicky zapsalo do tradiční recepce české literatury ve frankofonním světě a jak se proměňovala francouzská tradiční kontinuita dokumentárního a zpolitizovaného pohledu na zemi vystavenou politickým zvratům. Odhaluje trvající zájem o překlady děl Karla Čapka, Jaroslava Haška, Václava Havla, Bohumila Hrabala a Milana Kundery a nelehké pronikání nové generace českých spisovatelů na francouzský čtenářský trh. Bibliografii, která čítá přes 2 200 položek, doplňují rejstříky a analytické grafy a tabulky.

Švýcarský kritik William Ritter (1867–1955) byl prvním francouzsky píšícím autorem, který se systematicky zajímal o kulturní život střední Evropy. Tento nadšenec pro neoidealistické teorie zkoumal, jak umění mísí „hranice mezi životem a snem“, a brzy zjistil, že ideální světy se nacházejí v Rumunsku, Maďarsku, Černé Hoře, Albánii, Čechách, na Moravě a ve „slovenském kraji“. Ve svých kritických statích o výtvarném umění, hudbě a kulturněhistorických událostech střední Evropy se stal originálním zprostředkovatelem atmosféry konce 19. století. Od roku 1893 žil ve Vídni a od roku 1901 v Mnichově, s dvouletou přestávkou v Praze (1903–1904), kde objevil mnoho proslulých i zapomenutých umělců, včetně „učitele“ Charlese-Édouarda Jeannereta, pozdějšího Le Corbusiera. Monografie se zaměřuje na období mezi Ritterovou první cestou do Prahy v roce 1888 a jeho odjezdem z Mnichova na počátku první světové války v roce 1914, s přesahem do let po válce, kdy navázal zvláštní vztah s Leošem Janáčkem. Kniha obsahuje studie, které se věnují Ritterovu vztahu ke střední Evropě, jeho kritice výtvarného umění, jeho vlivu na Le Corbusiera a jeho spojení s Janáčkem.

Vladimír Holan je básník, který dráždí. Jeho rozsáhlé a mnohotvárné dílo zahrnující hermetickou lyriku, stejně jako dokumentární epiku vybízí nejen české, ale i zahraniční badatele uchopit je v jeho celistvosti. Přinášíme monografii francouzského bohemisty Xaviera Galmiche Vladimír Holan, bibliotékář Boha (Praha 1905-1980), jejímž cílem je postihnout jednotnou vývojovou dynamiku Holanova díla, a to spíše v proměnách žánrů než podle chronologie. Autor Holanovo dílo zasazuje do společensko-historického kontextu a v řadě studií a drobnohledných interpretací ukazuje, jak se dílo konfrontované s dramatickými dějinnými událostmi 20. století proměňovalo od avantgardních, posléze neosymbolistních a orfických počátků v letech třicátých přes poezii-dokument a narativní formy až k "metafyzickému existencialismu" Noci s Hamletem let šedesátých. Xavier Galmiche je profesorem české literatury na pařížské Sorbonně Paris IV při katedře Slovanských studií a věnuje se také překladatelské činnosti. Francouzské publikum díky němu mohlo poznat nejen Vladimíra Holana, ale také Bohumila Hrabala, Bohuslava Reynka, Antonína Sovu, Jiřího Weila, Karla Hynka Máchu či Jana Amose Komenského.

Velká monografie Joži Uprky vznikla za příležitosti stejnojmenné výstavy v Praze, kde se poprvé ve velkém rozsahu prezentovalo Uprkovo dílo. V knize naleznete jak dobové fotografie samotného umělce, jeho rodiny, přátel a významných malířských kolegů, tak převážnou část Uprkových děl. Na knize se podílela celá řada našich významných uměleckých teoretiků a autorit. Krásným způsobem dává kniha nahlédnout do zamilované Uprkovy oblasti a to Moravského Slovácka, které nebylo nikdy tak věrně a s láskou zachycené.