Alexander Tomský Knihy

Chesterton je především básníkem ohromující lidské přirozenosti a veselým, hravým mystikem lidské existence i její podivuhodné každodennosti. Dobro, krása, pravda a také všechny ctnosti včetně humoru jsou pro něho extatickým vytržením a velkým dobrodružstvím každého života. A je jenom na člověku, aby si život hloupě nekazil, jinak ho bude mít…

V Číne sú koncentračné tábory. Prečo ľudia zo Západu tvrdia, že jediným vinníkom je Západ? Je módou oslavovať mimozápadné kultúry a znevažovať tie západné. Z časti je to v poriadku, ale keď sa to preháňa, tak to fatálne podkopáva všetko čo vytvorilo najväčšiu a najhumánnejšiu civilizáciu na svete. Vo Vojne proti Západu Douglas Murray poukazuje na to, koľko ľudí, ktorí to myslia dobre, sa nechalo oklamať pokryteckou a nekonzistentnou protizápadnou rétorikou. Koniec koncov, ak chceme zavrhnúť myšlienky Kanta, Huma alebo Milla pre ich názory na rasu, nemali by sme zavrhnúť aj Marxa, ktorého práce sú plné rasového ohovárania a antisemitizmu? V Amerike je potrebné aj posledné zárodky rasizmu, ale čo zúriace rasistické peklo na Blízkom východe a v Ázii? Nie sú to len nečestní vzdelanci, ktorí majú prospech z tohto intelektuálneho podvodu, ale aj nepriateľské národy a porušovatelia ľudských práv, ktorí dúfajú, že odvrátia pozornosť od svojich vlastných zločinov. Diktátori, ktorí vraždia svojich vlastných občanov, s radosťou naskočia do rozbehnutého vlaku s mottom: „Amerika je rasistická krajina“ a napodobňujú jazyk antirasistických a progresivistických hnutí ako aj ich PR. Ak má Západ prežiť, treba ho brániť. Vojna na Západe nie je len o odstraňovaní nezmyselných protizápadných argumentov, ale aj novou dôslednou apologetikou na záchranu civilizácie samotnej.

Gilbert Keith Chesterton se proslavil mnoha literárními žánry, ale hlavní důvod, proč stále patří k nejcitovanějším autorům světa, naleznete v této útlé knížce. Chesterton byl totiž mistrem paradoxu. Povýšil společenský bonmot na životní filosofii zdravého rozumu, na obranu občanské liberální politiky a tradičních hodnot evropské kultury. A ještě něco navíc: Chesterton je úvodem do světa tisíce malých překvapení a radostí ze života, proto byl tolik milován i těmi, kteří ne scela sdíleli jeho životní filosofii. U nás to byli především Ferdinand Peroutka, Karel Čapek, Jiří Voskovec, Jan Werich, Ivan Vyskočil a Jiří Suchý. Alexander Tomský vybral a přeložil téměř 450 úryvků z Chestertonova díla. Zhruba jedna třetina uvedených citátů pochází z knižních vydání novinových esejů a sloupků, napsaných před 1. světovou válkou. Druhá třetina pochází z novin a časopisů, které knižně nevyšly, hlavně z Illustrated London News a Daily News. Ostatní pocházejí z próz a monografií. 2. vydání.

Gilbert Keith Chesterton se proslavil mnoha literárními žánry, ale hlavní důvod, proč stále patří k nejcitovanějším autorům světa, naleznete v této útlé knížce. Chesterton byl totiž mistrem paradoxu. Povýšil společenský bonmot na životní filosofii zdravého rozumu, na obranu občanské liberální politiky a tradičních hodnot evropské kultury. A ještě něco navíc: Chesterton je úvodem do světa tisíce malých překvapení a radostí ze života, proto byl tolik milován i těmi, kteří ne scela sdíleli jeho životní filosofii. U nás to byli především Ferdinand Peroutka, Karel Čapek, Jiří Voskovec, Jan Werich, Ivan Vyskočil a Jiří Suchý. Alexander Tomský vybral a přeložil téměř 450 úryvků z Chestertonova díla. Zhruba jedna třetina uvedených citátů pochází z knižních vydání novinových esejů a sloupků, napsaných před 1. světovou válkou. Druhá třetina pochází z novin a časopisů, které knižně nevyšly, hlavně z Ilustrated London News a Daily News. Ostatní pocházejí z próz a monografií.

Kniha, kterou Chesterson napsal roku 1908, je v podstatě autorovou duchovní autobiografií či vyznáním a klíčem k jeho dílu. Lze bez nadsázky říci, že představuje tematický horizont a centrum všeho, co publikoval za více než čtyřicet let své bohaté literární činnosti. Je to obrana všeho, co autor považuje pro lidskou existenci za nezbytné. Obrana pravdou postavenou na hlavu, aby přitahovala pozornost, bořila konvence, uvolňovala cestu nezaujatému pohledu na svět a zneklidnila člověka tak, že ztratí půdu pod nohama a začne hledat a přemýšlet sám.... celý text

Jak se vyrovnat s životem, když se narodíte na prahu komunistického puče a prožíváte hrůzy totalitních padesátých let? Jak si vytvořit vztah k domovu s matkou cizinkou a otcem, který nese stigma třídního nepřítele? A proč je filosofování o dobru a zlu u rodinného stolu v šedesátých letech cennou výbavou pro boj s „inženýry lidských duší“? V rozhovoru s publicistkou Lenkou Jaklovou hledá Alexander Tomský kontinuitu svého příběhu mezi dětstvím, politickým exilem v Anglii a kulturní aktivitou po listopadu 1989. Jako konzervativec, ovlivněný anglickým pragmatismem, hlásá pravdy a burcuje na záchranu našeho světa. Ve vzpomínkách na exilový boj s komunistickým režimem a na kolegy jako Pavel Tigrid či Roger Scruton se Tomský vrací do období studené války, kdy v Londýně založil nakladatelství Rozmluvy a organizoval pašování knih. Během více než třiceti let od pádu „železné opony“ zdůrazňuje Tomský smysl individuálního i pospolitého života a konzervatismus zdravého rozumu, který je ohrožován budovateli utopie sociální spravedlnosti. Žádnou společnost nelze zlepšovat bez oddanosti národnímu společenství a morální výchovy k odpovědnosti jednotlivce. Když pochopíme život jako dar a druhého člověka jako příležitost, stávají se obyčejné věci neobyčejnými.

Snad o ničem nebylo v dějinách písemnictví vyplýtváno tolik slov jako o lásce. Jsou o ní napsány stohy románů, miliony veršů a písní i svazky učených pojednání, jako bychom vůbec nevěděli, oč jde, a chtěli tomu tajemství znovu a znovu přijít na kloub. A přitom leží láska v samé a samozřejmé lidské přirozenosti. Láska je ovšem paradoxní, „láska je cit nevýslovný a matoucí“ (K. Čapek): není totiž jenom citem, nýbrž vztahem, do něhož se plete mnoho různých představ, touhy, poblouznění, citů a vášní, erotika a sex, romantika i rozum, náboženství i vůle a úsilí o dobro druhé osoby. Láska má mnoho proměn. Jiná je láska mládí a jiná středního věku, jiná je láska milenecká a jiná manželská, jiná je láska matky k dítěti a jiná taková, kde převažuje přátelství nebo erós – a každá z nich je láska, ale ne tak úplně, a ještě závisí na charakteru daných osob. A přece lze v té nepřebernosti udělat jakýs takýs pořádek – už staří Řekové znali čtyři základní rozlišení lásky – erós, náklonnost, přátelství a agapé čili láska duševní. Ambicí tohoto velkého výboru, jenž obsahuje jeden a půl tisíce citátů a epigramů těch nejmoudřejších a nejvtipnějších autorů evropské civilizace, je snaha toto veliké tajemství a paradox ze všech stran osvítit i ozřejmit – a také pobavit, neboť láska z nás mnohdy dělá hlupáky a také se nám často vysmívá.

Už od sedmdesátých let dvacátého století se konzervativci bouří proti ideologii progresivismu. Během studené války byli součástí pravicových vlád a vypadalo to, že vítězí, ovšem humanitní inteligence na ně už tehdy pohlížela jako na odpudivý relikt minulosti. Brilantní filosof a publicista Roger Scruton byl za své názory začátkem devadesátých let dokonce vyštván z univerzity. Nepochodil ani u britské konzervativní strany a marně se ji snažil svými myšlenkami „nakazit“, což nepřekvapuje, neboť konzervativci podezírají politickou filosofii z doktrinářství. S paradoxem vyplývajícím ze snahy formulovat neideologické konzervativní myšlení se potýkal celý život. Scrutonovo kacířství je inspirativní. Dekonstruovat levicovou věrouku je pro pravicové myslitele hračka, ale Scruton dokázal postoupit dál – měl totiž úžasný talent začít po každé demolici znovu stavět. Věděl nejen, co je nutné odmítnout, ale také co je třeba uchovat a s láskou rozvíjet. Eseje v tomto výboru se zabývají naléhavými současnými tématy: ochranou přírody, estetikou urbanismu, významem národního státu, otázkou smrti a eutanazie, poblouzněním z virtuální reality, stejně jako obranou Západu před islámem. Na rozdíl od prací empiriků autor nepopírá hluboké potřeby člověka, jež zahrnují touhu po přesahu lidského života, což je jako když na špatně osvětleném schodišti narazíme na okénko do jiného, jasnějšího světa, do něhož sice patříme, ale nemůžeme tam vstoupit.

Karel Čapek o G. K. Chestertonovi napsal: „Vesele a zplna hrdla velebil věci, které náleží mezi pět švestek obyčejného života, jako je domov, víra, demokracie, řád a důvěra. Byl jako kouzelník, který vytahuje králíky z klobouku; nejvážnější pravdy, nejvznešenější výzvy vysypával ze svého hravého a laskavého humoru; byl to skotačící filosof, který metal kozelce ze samé radosti, že má co dělat s pravdou a vážností nesmrtelné člověčiny... Hájil prostotu a konzervativnost lidského života s nejskvělejší genialitou poety. Nevíme, jak je v nebesích odměňován humor; ale je-li tam pro něj sebemenší čestné místo, pak Gilbert Keith Chesterton zasluhuje nějakého stupně blahoslavenství, jehož svátek by navěky mohl slavit veškeren lidský svět bez rozdílu věr.“ A proto ho i z našich současníků milují lidé nejrůznějšího ražení: Ivan Vyskočil, Jiří Suchý, Vladimír Just, Tomáš Halík, Karel Schwarzenberg a mnoho dalších. Vybral a přeložil A. Tomský Vydání první

Rozhovor publicisty Miloše Čermáka se spisovatelem Ivanem Klímou. Rozhovory vznikaly v letech 1994 - 95. Kniha obsahuje i seznam děl Ivana Klímy. Úvod - Alexader Tomský. Vydání první, edice Amphora sv. 1.

Po bestselleru Sapiens – Úchvatný i úděsný příběh lidstva obrací Yuval Noah Harari zájem k budoucnosti. Analyzuje, jaké důsledky mohou nastat, když se tradiční kolektivní mýty lidstva utkají s novými „božskými“ technologiemi, jako jsou např. umělá inteligence nebo genetické inženýrství. Harari představuje vizi nepříliš vzdáleného světa, v němž zřejmě budeme čelit novým typům výzev. V knize Homo deus – Stručné dějiny zítřka zkoumá naši budoucnost svým typickým způsobem, v němž kombinuje především historii, filozofii a přírodní vědy, ale i poznatky dalších oborů. Jak to dopadne s demokracií, když firmy jako Google a Facebook budou znát naše záliby a preference (včetně politických) lépe než my sami? Co se stane se sociálním státem, jestliže počítače budou úspěšné na trhu práce a vznikne tak počtem většinová třída „zbytečných lidí“? Jak naloží s genetickým inženýrstvím např. islám? Budou v Silicon Valley vyvíjet jenom nová technická zařízení, nebo i nová náboženství? Když se z Homo sapiens stane Homo deus, jaké nové cíle si vytyčíme? Jaké projekty bychom se měli snažit uskutečnit a jak ochráníme tuto křehkou planetu a lidstvo samotné před našimi vlastními ničivými silami? Kniha Homo Deus nám poskytuje vhled do snů a nočních můr, které budou utvářet 21. století – od překonání smrti po vytvoření umělého života. Nabízí svoji odpověď na základní otázku po dalším vývojovém stupni lidstva: Kam odtud jdeme? Kam půjde Homo Deus?

Sborník textů věnovaných politickým názorům i celkovému významu premiérky Margaret Thatcherové. Součástí textu jsou rovněž úryvky pamětí této výrazné britské političky.

Soubor všech tří dosud vydaných knih Yuvala Noaha Harariho v dárkovém boxu. Jedná se o knihy Sapiens, Homo deus a 21 lekcí pro 21. století.

Podivná smrt Evropy (PAPERBACK). Douglas Murray brilantně líčí příběh masové imigrace do Evropy – její počátky v poválečném nedostatku pracovní síly, její zintenzivnění při slučování rodin a konečně humanitární ospravedlňování otevřených hranic. Od druhé světové války až po současnost vznikají a rostou ohromné nepřizpůsobivé přistěhovalecké kolonie, navzdory tomu by ale „příchod milionů nemusel být hlasem polnice posledního soudu, kdyby Evropa neztratila víru ve svou civilizaci, tradici a legitimní právo na vlastní existenci“. Vyčerpaný a historickou vinou kolonialismu a rasismu posedlý Západ není schopen hájit občanské svobody a práva proti nábožensky sebejisté kultuře islámu, jež nezná odluku církve a státu. Murray vykresluje dramaticky narůstající spor většinové společnosti s intelektuální elitou, která hodlá evropský lid vyměnit. Důkladně analyzuje její akademické šibolety, vytáčky a lži i její ideál „morálně nadřazeného univerzálního lidství“ bez kulturního rozlišení, utopickou vizi nesoudržné, multietnické společnosti pouhých lidských práv. Jak prorocky napsal G. K. Chesterton, proti ideologii bezbřehého splynutí všech se všemi se jednou instinktivně vzbouří miliony a rozpoutá se střet mezi davem a posedlou internacionální třídou. Ať už nadcházející konflikt dopadne jakkoli, podle Murrayho to pak nebude Evropa, jakou jsme dosud znali.

Velký Gatsby (1925), vrcholné dílo z dob největšího flámu v dějinách USA, který Francis Scott Fitzgerald označil za „jazzový věk“ a sám do něj vydatně přispěl mnoha soukromými improvizacemi a pocity „ztracené generace“, přináší milostný příběh z lepší společnosti. SelfmademanJay Gatz řečený Velký Gatsby i krasavice Daisy Buchananová však v éře prohibice do těchto sfér pronikli každý po svém a podobně se vyrovnávají i s novým životním stylem a břemenem americké „nevinnosti“. Nesoulad v jejich představách je leitmotivem románu, jenž přezkoumává romantický ideál mámivého „zeleného světla“ oné „budoucnosti, jež před námi rok od roku ustupuje“ a posléze ho nemilosrdně obětuje na oltář mýtu o věčné lásce. Fitzgeraldovo působivé zpracování meziválečné podoby amerického snu je v této edici doplněno nedokončeným románem Poslední magnát (1941), ve kterém se téma hledání, úpadku a pádu rozvíjí v atraktivních kulisách hollywoodských filmových ateliérů.

Úvahy, fejetony, protesty, prohlášení a rozhovory z let 1969–1979. Třetí vydání, první v ČR. První vydání vyšlo r. 1984 v Londýně, druhé r. 1989 tamtéž.

Milionářská dcera Nicole, ne zcela vyléčená z těžké duševní nemoci a hluboce závislá na svém muži-psychiatrovi. Dick, úspěšný lékař, spolumajitel sanatoria pro duševně choré, vděčící však za financování závratné kariéry tučnému kontu své ženy. A do vzájemného vztahu těchto amerických manželů, žijících uprostřed hojnosti na francouzské Riviéře, vstoupí jednoho dne mladičká nadějná herečka Rosemary. Půdorys psychologického románu, který vyšel poprvé roku 1934, skrývá fascinující pohled na život boháčů, kteří si mohou dovolit vše, nač jen pomyslí. Konzumní způsob života autora vždycky fascinoval a uchvacoval, ale dokázal ho podrobit bystré, nemilosrdné kritice, jež je pro jeho psaní charakteristická. Dvojí tvář hlavních hrdinů, působících jako párek spokojených manželů, otvírá další témata, především přetvářku a snobismus. Předností románu je dynamický děj a výborná charakteristika postav. Můžeme na něj nahlížet jako na sociálně kritický dokument 30. a 40. let, zároveň je nutné říci, že román Něžná je noc se stal klasickým a oblíbeným dílem světové literatury 20. století. Edice: Vlasta - knihovna moderní ženy

Je masová imigrace prospěšná, nebo škodlivá? Jaké jsou její ekonomické dopady? Přináší mohutný proud přistěhovalců pro naši společnost obohacení, nebo úskalí, nebo dokonce nebezpečí? Proč se někteří přistěhovalci úspěšně neintegrují? Znamená multikulturalismus příjemné soužití kultur, nebo je rozbuškou k devastaci a konfliktům? Je masová imigrace zdrojem prosperity Evropy, nebo si zaděláváme na kulturní války nebývalého rozsahu? Na tyto otázky odpovídá nový sborník Institutu Václava Klause „Masová imigrace: záchrana, nebo zkáza Evropy“, do něhož přispěli Stanislava Janáčková, Jan Skopeček, Martin Slaný, Hana Lipovská, Filip Šebesta, Michal Semín, Jan Keller, Alexandr Tomský, Václav Klaus, Jiří Weigl, Ladislav Jakl, Ivo Strejček, Miroslav Ševčík, Tomáš Břicháček, Lukáš Kovanda, Miloš Kubánek, Hans-Werner Sinn, Marek Loužek, Milan Vodička, Daniel Deyl, Daniel Bier a Václav Klaus ml.

V temných časech, kdy se euroatlantická civilizace ocitá na křižovatce, obrací Douglas Murray pozornost k jednomu z nejsložitějších konfliktů současnosti: k válce mezi Izraelem a Hamásem. Nejde o reportáž z bojiště, spíš o hluboký esej o tom, co odděluje život od smrti, svobodu od otroctví a lidskost od barbarství. Ráno 7. října 2023 vtrhl smrtící kult Hamásu do izraelských vesnic. Rituál ideologie, jež uctívá smrt jako vrchol existence, přinesl masové vraždy, znásilňování, mučení, únosy. Murray čerpá z osobních svědectví přeživších, ale také sleduje cestu od kořenů islamistického extremismu až po manipulaci, jež dělá vražedné stroje dokonce i z dětí. Čím je kniha tak atraktivní? Svou univerzálností. Oslovuje nás všechny, kdo sledujeme, jak Západ sabotuje sám sebe v závodech slepé „tolerance“ vůči extremismu. Ukazuje, že protesty proti Izraeli často maskují hlubší nenávist k západním hodnotám, odpovídá na otázky, proč média zkreslují realitu a proč demokracie musí být nejen tolerantní, ale i nekompromisní: vůči těm, kdo uctívají smrt.