Alexander Tomský Pořadí knih

V temných časech, kdy se euroatlantická civilizace ocitá na křižovatce, obrací Douglas Murray pozornost k jednomu z nejsložitějších konfliktů současnosti: k válce mezi Izraelem a Hamásem. Nejde o reportáž z bojiště, spíš o hluboký esej o tom, co odděluje život od smrti, svobodu od otroctví a lidskost od barbarství. Ráno 7. října 2023 vtrhl smrtící kult Hamásu do izraelských vesnic. Rituál ideologie, jež uctívá smrt jako vrchol existence, přinesl masové vraždy, znásilňování, mučení, únosy. Murray čerpá z osobních svědectví přeživších, ale také sleduje cestu od kořenů islamistického extremismu až po manipulaci, jež dělá vražedné stroje dokonce i z dětí. Čím je kniha tak atraktivní? Svou univerzálností. Oslovuje nás všechny, kdo sledujeme, jak Západ sabotuje sám sebe v závodech slepé „tolerance“ vůči extremismu. Ukazuje, že protesty proti Izraeli často maskují hlubší nenávist k západním hodnotám, odpovídá na otázky, proč média zkreslují realitu a proč demokracie musí být nejen tolerantní, ale i nekompromisní: vůči těm, kdo uctívají smrt.

V Číne sú koncentračné tábory. Prečo ľudia zo Západu tvrdia, že jediným vinníkom je Západ? Je módou oslavovať mimozápadné kultúry a znevažovať tie západné. Z časti je to v poriadku, ale keď sa to preháňa, tak to fatálne podkopáva všetko čo vytvorilo najväčšiu a najhumánnejšiu civilizáciu na svete. Vo Vojne proti Západu Douglas Murray poukazuje na to, koľko ľudí, ktorí to myslia dobre, sa nechalo oklamať pokryteckou a nekonzistentnou protizápadnou rétorikou. Koniec koncov, ak chceme zavrhnúť myšlienky Kanta, Huma alebo Milla pre ich názory na rasu, nemali by sme zavrhnúť aj Marxa, ktorého práce sú plné rasového ohovárania a antisemitizmu? V Amerike je potrebné aj posledné zárodky rasizmu, ale čo zúriace rasistické peklo na Blízkom východe a v Ázii? Nie sú to len nečestní vzdelanci, ktorí majú prospech z tohto intelektuálneho podvodu, ale aj nepriateľské národy a porušovatelia ľudských práv, ktorí dúfajú, že odvrátia pozornosť od svojich vlastných zločinov. Diktátori, ktorí vraždia svojich vlastných občanov, s radosťou naskočia do rozbehnutého vlaku s mottom: „Amerika je rasistická krajina“ a napodobňujú jazyk antirasistických a progresivistických hnutí ako aj ich PR. Ak má Západ prežiť, treba ho brániť. Vojna na Západe nie je len o odstraňovaní nezmyselných protizápadných argumentov, ale aj novou dôslednou apologetikou na záchranu civilizácie samotnej.

Už od sedmdesátých let dvacátého století se konzervativci bouří proti ideologii progresivismu. Během studené války byli součástí pravicových vlád a vypadalo to, že vítězí, ovšem humanitní inteligence na ně už tehdy pohlížela jako na odpudivý relikt minulosti. Brilantní filosof a publicista Roger Scruton byl za své názory začátkem devadesátých let dokonce vyštván z univerzity. Nepochodil ani u britské konzervativní strany a marně se ji snažil svými myšlenkami „nakazit“, což nepřekvapuje, neboť konzervativci podezírají politickou filosofii z doktrinářství. S paradoxem vyplývajícím ze snahy formulovat neideologické konzervativní myšlení se potýkal celý život. Scrutonovo kacířství je inspirativní. Dekonstruovat levicovou věrouku je pro pravicové myslitele hračka, ale Scruton dokázal postoupit dál – měl totiž úžasný talent začít po každé demolici znovu stavět. Věděl nejen, co je nutné odmítnout, ale také co je třeba uchovat a s láskou rozvíjet. Eseje v tomto výboru se zabývají naléhavými současnými tématy: ochranou přírody, estetikou urbanismu, významem národního státu, otázkou smrti a eutanazie, poblouzněním z virtuální reality, stejně jako obranou Západu před islámem. Na rozdíl od prací empiriků autor nepopírá hluboké potřeby člověka, jež zahrnují touhu po přesahu lidského života, což je jako když na špatně osvětleném schodišti narazíme na okénko do jiného, jasnějšího světa, do něhož sice patříme, ale nemůžeme tam vstoupit.

Jak se vyrovnat s životem, když se narodíte na prahu komunistického puče a prožíváte hrůzy totalitních padesátých let? Jak si vytvořit vztah k domovu s matkou cizinkou a otcem, který nese stigma třídního nepřítele? A proč je filosofování o dobru a zlu u rodinného stolu v šedesátých letech cennou výbavou pro boj s „inženýry lidských duší“? V rozhovoru s publicistkou Lenkou Jaklovou hledá Alexander Tomský kontinuitu svého příběhu mezi dětstvím, politickým exilem v Anglii a kulturní aktivitou po listopadu 1989. Jako konzervativec, ovlivněný anglickým pragmatismem, hlásá pravdy a burcuje na záchranu našeho světa. Ve vzpomínkách na exilový boj s komunistickým režimem a na kolegy jako Pavel Tigrid či Roger Scruton se Tomský vrací do období studené války, kdy v Londýně založil nakladatelství Rozmluvy a organizoval pašování knih. Během více než třiceti let od pádu „železné opony“ zdůrazňuje Tomský smysl individuálního i pospolitého života a konzervatismus zdravého rozumu, který je ohrožován budovateli utopie sociální spravedlnosti. Žádnou společnost nelze zlepšovat bez oddanosti národnímu společenství a morální výchovy k odpovědnosti jednotlivce. Když pochopíme život jako dar a druhého člověka jako příležitost, stávají se obyčejné věci neobyčejnými.

Po bestselleru Sapiens – Úchvatný i úděsný příběh lidstva obrací Yuval Noah Harari zájem k budoucnosti. Analyzuje, jaké důsledky mohou nastat, když se tradiční kolektivní mýty lidstva utkají s novými „božskými“ technologiemi, jako jsou např. umělá inteligence nebo genetické inženýrství. Harari představuje vizi nepříliš vzdáleného světa, v němž zřejmě budeme čelit novým typům výzev. V knize Homo deus – Stručné dějiny zítřka zkoumá naši budoucnost svým typickým způsobem, v němž kombinuje především historii, filozofii a přírodní vědy, ale i poznatky dalších oborů. Jak to dopadne s demokracií, když firmy jako Google a Facebook budou znát naše záliby a preference (včetně politických) lépe než my sami? Co se stane se sociálním státem, jestliže počítače budou úspěšné na trhu práce a vznikne tak počtem většinová třída „zbytečných lidí“? Jak naloží s genetickým inženýrstvím např. islám? Budou v Silicon Valley vyvíjet jenom nová technická zařízení, nebo i nová náboženství? Když se z Homo sapiens stane Homo deus, jaké nové cíle si vytyčíme? Jaké projekty bychom se měli snažit uskutečnit a jak ochráníme tuto křehkou planetu a lidstvo samotné před našimi vlastními ničivými silami? Kniha Homo Deus nám poskytuje vhled do snů a nočních můr, které budou utvářet 21. století – od překonání smrti po vytvoření umělého života. Nabízí svoji odpověď na základní otázku po dalším vývojovém stupni lidstva: Kam odtud jdeme? Kam půjde Homo Deus?

Soubor všech tří dosud vydaných knih Yuvala Noaha Harariho v dárkovém boxu. Jedná se o knihy Sapiens, Homo deus a 21 lekcí pro 21. století.

Everyone feels sad from time to time, and it's not always clear why. This moving children's book explains that this is a part of everyone's life, and that you're not alone in feeling this way.

Douglas Murray brilantně líčí příběh masové imigrace do Evropy – její počátky v poválečném nedostatku pracovní síly, její zintenzivnění při slučování rodin a konečně humanitární ospravedlňování otevřených hranic. Od druhé světové války až po současnost vznikají a rostou ohromné nepřizpůsobivé přistěhovalecké kolonie, navzdory tomu by ale „příchod milionů nemusel být hlasem polnice posledního soudu, kdyby Evropa neztratila víru ve svou civilizaci, tradici a legitimní právo na vlastní existenci“. Vyčerpaný a historickou vinou kolonialismu a rasismu posedlý Západ není schopen hájit občanské svobody a práva proti nábožensky sebejisté kultuře islámu, jež nezná odluku církve a státu. Murray vykresluje dramaticky narůstající spor většinové společnosti s intelektuální elitou, která hodlá evropský lid vyměnit. Důkladně analyzuje její akademické šibolety, vytáčky a lži i její ideál „morálně nadřazeného univerzálního lidství“ bez kulturního rozlišení, utopickou vizi nesoudržné, multietnické společnosti pouhých lidských práv. Jak prorocky napsal G. K. Chesterton, proti ideologii bezbřehého splynutí všech se všemi se jednou instinktivně vzbouří miliony a rozpoutá se střet mezi davem a posedlou internacionální třídou. Ať už nadcházející konflikt dopadne jakkoli, podle Murrayho to pak nebude Evropa, jakou jsme dosud znali.

The delightful story of a young girl inviting a dog into her home to stay as her secret houseguest. Although her mother has said they don't have room to keep a dog, the girl hatches a daring plan to make sure that nobody finds out... only to discover that dogs, like secrets, are much harder to keep under wraps than she suspected!

Chestertonova dnes už klasická romantická „Ortodoxie“ je osobní i univerzální obhajobou zdravého rozumu, hlubokého smyslu lidské existence, demokracie a vznešeného poslání Západní civilizace. Jeho zábavná a veselá polemika s morbidními kazisvěty té doby, kterých za sto let od napsání ješte přibylo, je návodem k aktivnímu, dobrodružnému a barvitému životu plnému fantazie. Mistr paradoxu mluví o „potřebě spojovat důvěrně známé s neznámým (s tajemnem) a dívat se na svět tak, abychom měli současně pocit úžasu, daru i toho, že jsme tu vítáni“. Má-li člověk v životě to pravé poslání, stává se každý den dobrodružstvím, každodennost zázrakem a zdánlivě malé věci vyrostou do nebeských výšin. Jako detektiv pátrá Chesterton metodicky po příčině psychologicky udržitelné radosti ze života, která může vycházet jenom z určité víry, tak jako každý pesimismus vychází z nevíry. V novém, stručném a soudobém překladu zní autorova gigantická životní energie naplno. V tomto překladu třetí vydání.