Věra Smetanová Knihy

Ambroise Vollard býval svými přáteli popisován jako neurvalý hrubián, jako člověk, který vám nikdy nepohlédnul do očí. Právě jeho neklidné oko však objevilo opomíjený talent Vincenta Van Gogha, Paula Cézanna, Augusta Renoira nebo Pabla Picassa. Vollardovy vzpomínky se však netýkají jen velkých jmen výtvarníků. Úvahy o umění jsou bohatě kořeněny klípky a historkami z mondénní společnosti přelomu století, kdy bohémská Paříž usínala až k ránu.

Soubor próz francouzského spisovatele-letce, těžících z mezních situací civilního a válečného letectví. Noční let oslavuje letce-průkopníky, dokazující možnost letů v noci. Země lidí přinásí zážitky z doby autorova pobytu na Sahaře. Ve Válečném pilotu odhaluje autor válku jako břemeno vnucované lidstvu proti jeho vůli. Zde vytyčuje svou filosofii osvobození člověka: "Osvobodit člověka a naučit ho, aby si vládl sám."

Kniha vypráví o starém hudebníkovi Ponsovi, který rád sbírá starožitnosti a je na obtíž svým bohatým příbuzným, a také o jeho jediném příteli, naivním Němci Schmuckem. Pons se snaží zavděčit svým příbuzným a domluví své neteři, která má problém se provdat, námluvy bohatého obchodníka. Ten ji však nechce a tak rodina, která nechce poškodit svou pověst, svede všechno na ubohého Ponse. Přestanou jej přijímat a Pons onemocní. Jediný, kdo se o něj stará, je Schmucke. Když se však rozšíří, že jeho sbírka má ohromnou cenu, začnou se do jeho přízně vplétat různí lidé a snaží se urvat aspoň kousek z dědictví. Pons chce však všechno odkázat Schmuckemu. Všichni kromě něj ho totiž potají okrádají nebo se o to aspoň snaží...

Toto dílo je dovršením té části Saint-Exupéryho tvorby, která čerpala z jeho zkušeností civilního letce. Je to směs úvah, filozofických meditací a dramatických příběhů ze života letců. Vyšlo jako 9. svazek ESA (Edice světových autorů). Doslov: Jaroslav Fryčer

Soubor šestnácti povídek, které vznikaly v letech 1902-1910 a zaznamenávají autorovy osobní, fantazií prodchnuté zážitky z cest (kromě jiného také z návštěvy Prahy v roce 1902, a to v povídce Pražský chodec) či svérázné lidové tradice, míhají se jimi mesiáši, záhadní židé, umělci, chudí podivíni i vrahové. Apollinairovo vyprávění je kolotočem obraznosti a nespoutanosti, které v mnohém předznamenává rodící se surrealismus.

Autorův poslední, nedokončený román. Je o dvou vysloužilých písařích, kteří dobu, po kterou jsou v důchodu, věnují usilovnému studiu. Nic se jim ale nedaří a vždy se dočkají pouze posměchu.

První vydání důvěrných vzpomínek na slavného otce, impresionistického malíře Augusta Renoira. Ilustrace: barevné reprodukce obrazů A. Renoira. Doslov a výběr obrazového materiálu: Miroslav Míčko.

Děj se odehrává ve Francii v 18. století a je zasazen do prostředí klášterů. Hlavní postavou je dívka Zuzana Simoninová, kterou matka umístila na výchovu do kláštera. Zuzana píše o svém utrpení v klášteře v dopisech adresovaných markýzi Croismarovi.

Historický román z období Velké francouzské revoluce: příběh patnáctiletého chlapce, který se přidá k marseilleským dobrovolníkům, jdoucím v létě 1792 na pomoc revoluční Paříži.