Věra Smetanová Pořadí knih (chronologicky)

Děj se odehrává ve Francii v 18. století a je zasazen do prostředí klášterů. Hlavní postavou je dívka Zuzana Simoninová, kterou matka umístila na výchovu do kláštera. Zuzana píše o svém utrpení v klášteře v dopisech adresovaných markýzi Croismarovi.

Soubor šestnácti povídek, které vznikaly v letech 1902-1910 a zaznamenávají autorovy osobní, fantazií prodchnuté zážitky z cest (kromě jiného také z návštěvy Prahy v roce 1902, a to v povídce Pražský chodec) či svérázné lidové tradice, míhají se jimi mesiáši, záhadní židé, umělci, chudí podivíni i vrahové. Apollinairovo vyprávění je kolotočem obraznosti a nespoutanosti, které v mnohém předznamenává rodící se surrealismus.

Ambroise Vollard býval svými přáteli popisován jako neurvalý hrubián, jako člověk, který vám nikdy nepohlédnul do očí. Právě jeho neklidné oko však objevilo opomíjený talent Vincenta Van Gogha, Paula Cézanna, Augusta Renoira nebo Pabla Picassa. Vollardovy vzpomínky se však netýkají jen velkých jmen výtvarníků. Úvahy o umění jsou bohatě kořeněny klípky a historkami z mondénní společnosti přelomu století, kdy bohémská Paříž usínala až k ránu.

Druhé vydání důvěrných vzpomínek na slavného otce, impresionistického malíře Augusta Renoira. Ve vzpomínkách filmového režiséra Jeana Renoira jsou připomenty významné události, osobnosti a rysy pařížského prostředí minulého století i názory a životní postoje jeho otce.

Slavná kniha oblíbeného autora, který si získává stále nové generace čtenářů svým pochopením pro problémy lidských vztahů a existence. Země lidí je završením té části Saint-Exupéryho díla, která čerpala z jeho zkušeností civilního letce.

Soubor próz francouzského spisovatele-letce, těžících z mezních situací civilního a válečného letectví. Noční let oslavuje letce-průkopníky, dokazující možnost letů v noci. Země lidí přinásí zážitky z doby autorova pobytu na Sahaře. Ve Válečném pilotu odhaluje autor válku jako břemeno vnucované lidstvu proti jeho vůli. Zde vytyčuje svou filosofii osvobození člověka: "Osvobodit člověka a naučit ho, aby si vládl sám."

Vydání obou románů (Sestřenice Běta, 1847; Bratranec Pons, 1847) v jednom svazku v rámci edice Galerie klasiků.

Kniha nabízí dva romány z posledního spisovatelova tvůrčího období odehrávající se v podobném prostředí, v salonech vznešené pařížské společnosti. V románu Silná jako smrt (1889) prožívá hrdina v pozdním věku ještě jednou vášnivou lásku, tentokrát k mladé dívce, dceři své milenky a nejlepší přítelkyně. Naše srdce (1890) vypráví o milostných vztazích mladého může k duchaplné a oslnivě krásné ovdovělé šlechtičně, k níž se cítí poután duchovně i tělesně, avšak nenachází v milenčině srdci stejnou citovou ozvěnu.

Autorův poslední, nedokončený román. Je o dvou vysloužilých písařích, kteří dobu, po kterou jsou v důchodu, věnují usilovnému studiu. Nic se jim ale nedaří a vždy se dočkají pouze posměchu.

Čtyři novely, z nichž první tři patří do cyklu "Historie třinácti". Třináctý svazek spisů Honoré de Balzaca obsahuje čtyři novely, z nichž první tři (Ferragus, náčelník Dravců; Vévodkyně de Langeais; Dívka se zlatýma očima) spojeny volným fantastickým rámcem "Historie třinácti" patřily ihned po svém vzniku k nejoblíbenějším Balzacovým dílům. Ve čtvrté novele (Tajnosti princezny z Cadignanu) vypráví Balzac s lehkou ironií a vtipem historii pozdního milostného citu jedné z největších milostnic. Ve všech novelách je zachyceno pařížské prostředí první poloviny minulého století - společenské vztahy, láska, vášně i prázdnota života vyšších kruhů.

Historický román z období Velké francouzské revoluce: příběh patnáctiletého chlapce, který se přidá k marseilleským dobrovolníkům, jdoucím v létě 1792 na pomoc revoluční Paříži.

Deník francouzského malíře Eugena Delacroixe je rozsáhlé dílo, které představuje podrobnou a pravdivou zprávu o životě a tvorbě tohoto velkého výtvarníka. Delacroix si zapisoval úvahy o umění, o okolním světě, psal i o svém soukromém životě, o přátelích. Byl veden především obavou ze ztráty paměti, z uplývajícího času. V dlouhých teoretických rozpravách, které vede sám se sebou, poznáváme jeho vztah k umění, jeho těsné sepětí s literaturou. Deník obsahuje dlouhé a podnětné pasáže, v nichž se autor táže po smyslu malířství, po jeho duchovním obsahu. Ukazuje, že výtvarné umění je vynikajícím prostředkem k poznávání světa, k jeho porozumění, k pochopení smyslu událostí. Zdroj: rozhlas.cz/vltava

Kniha vypráví o starém hudebníkovi Ponsovi, který rád sbírá starožitnosti a je na obtíž svým bohatým příbuzným, a také o jeho jediném příteli, naivním Němci Schmuckem. Pons se snaží zavděčit svým příbuzným a domluví své neteři, která má problém se provdat, námluvy bohatého obchodníka. Ten ji však nechce a tak rodina, která nechce poškodit svou pověst, svede všechno na ubohého Ponse. Přestanou jej přijímat a Pons onemocní. Jediný, kdo se o něj stará, je Schmucke. Když se však rozšíří, že jeho sbírka má ohromnou cenu, začnou se do jeho přízně vplétat různí lidé a snaží se urvat aspoň kousek z dědictví. Pons chce však všechno odkázat Schmuckemu. Všichni kromě něj ho totiž potají okrádají nebo se o to aspoň snaží...

Morganův dělník Tarague, syn burgundského vinaře, zrcadlí svým životem osudy proletářů po 1.svět.válce: zúčastňuje se bojů o vyšší mzdy, prochází obdobím nezaměstnanosti, živě reaguje na španělskou revoluci, zábor Rakouska a mnichovské události, později bojuje v Maginotově linii, přechází k partyzánům a za pařížského povstání umírá.