Věra Smetanová Pořadí knih (chronologicky)

Děj se odehrává ve Francii v 18. století a je zasazen do prostředí klášterů. Hlavní postavou je dívka Zuzana Simoninová, kterou matka umístila na výchovu do kláštera. Zuzana píše o svém utrpení v klášteře v dopisech adresovaných markýzi Croismarovi.

Soubor šestnácti povídek, které vznikaly v letech 1902-1910 a zaznamenávají autorovy osobní, fantazií prodchnuté zážitky z cest (kromě jiného také z návštěvy Prahy v roce 1902, a to v povídce Pražský chodec) či svérázné lidové tradice, míhají se jimi mesiáši, záhadní židé, umělci, chudí podivíni i vrahové. Apollinairovo vyprávění je kolotočem obraznosti a nespoutanosti, které v mnohém předznamenává rodící se surrealismus.

Ambroise Vollard býval svými přáteli popisován jako neurvalý hrubián, jako člověk, který vám nikdy nepohlédnul do očí. Právě jeho neklidné oko však objevilo opomíjený talent Vincenta Van Gogha, Paula Cézanna, Augusta Renoira nebo Pabla Picassa. Vollardovy vzpomínky se však netýkají jen velkých jmen výtvarníků. Úvahy o umění jsou bohatě kořeněny klípky a historkami z mondénní společnosti přelomu století, kdy bohémská Paříž usínala až k ránu.

První vydání důvěrných vzpomínek na slavného otce, impresionistického malíře Augusta Renoira. Ilustrace: barevné reprodukce obrazů A. Renoira. Doslov a výběr obrazového materiálu: Miroslav Míčko.

Toto dílo je dovršením té části Saint-Exupéryho tvorby, která čerpala z jeho zkušeností civilního letce. Je to směs úvah, filozofických meditací a dramatických příběhů ze života letců. Vyšlo jako 9. svazek ESA (Edice světových autorů). Doslov: Jaroslav Fryčer

Soubor próz francouzského spisovatele-letce, těžících z mezních situací civilního a válečného letectví. Noční let oslavuje letce-průkopníky, dokazující možnost letů v noci. Země lidí přinásí zážitky z doby autorova pobytu na Sahaře. Ve Válečném pilotu odhaluje autor válku jako břemeno vnucované lidstvu proti jeho vůli. Zde vytyčuje svou filosofii osvobození člověka: "Osvobodit člověka a naučit ho, aby si vládl sám."

Vydání obou románů (Sestřenice Běta, 1847; Bratranec Pons, 1847) v jednom svazku v rámci edice Galerie klasiků.

Kniha nabízí dva romány z posledního spisovatelova tvůrčího období odehrávající se v podobném prostředí, v salonech vznešené pařížské společnosti. V románu Silná jako smrt (1889) prožívá hrdina v pozdním věku ještě jednou vášnivou lásku, tentokrát k mladé dívce, dceři své milenky a nejlepší přítelkyně. Naše srdce (1890) vypráví o milostných vztazích mladého může k duchaplné a oslnivě krásné ovdovělé šlechtičně, k níž se cítí poután duchovně i tělesně, avšak nenachází v milenčině srdci stejnou citovou ozvěnu.

Autorův poslední, nedokončený román. Je o dvou vysloužilých písařích, kteří dobu, po kterou jsou v důchodu, věnují usilovnému studiu. Nic se jim ale nedaří a vždy se dočkají pouze posměchu.

Čtyři novely, z nichž první tři patří do cyklu "Historie třinácti". Třináctý svazek spisů Honoré de Balzaca obsahuje čtyři novely, z nichž první tři (Ferragus, náčelník Dravců; Vévodkyně de Langeais; Dívka se zlatýma očima) spojeny volným fantastickým rámcem "Historie třinácti" patřily ihned po svém vzniku k nejoblíbenějším Balzacovým dílům. Ve čtvrté novele (Tajnosti princezny z Cadignanu) vypráví Balzac s lehkou ironií a vtipem historii pozdního milostného citu jedné z největších milostnic. Ve všech novelách je zachyceno pařížské prostředí první poloviny minulého století - společenské vztahy, láska, vášně i prázdnota života vyšších kruhů.