Miroslav Hroch (* 14. června 1932 Praha) je český historik se zaměřením na problematiku formování moderních národů.
Kniha osvědčených autorů přibližující historické pozadí, motivy a vývoj křižáckých výbojů ve Svaté zemi, které započali první křížovou výpravou na konci 11. století. Popisuje následující křížové výpravy, zachycuje vznik, vývoj křesťanských států ve východním Středomoří a vniřní i vnější příčiny jejich pádu. Kniha je doplněna ilustrativními mapkami i obrazovým materiálem.
Kolektiv historiků v čele s profesorem M. Hrochem sestavil přehlednou, abecedně řazenou příručku, která srozumitelně vysvětluje jednotlivé historické události (války, významné bitvy, míry, dohody, povstání atd.), státní útvary (anglická republika, portugalské království atd.), ale i další historické jevy (conquista, kolonizace atd.). Tento pandán k úspěšné Encyklopedii moderní historie se sice zaměřuje hlavně na evropské dějiny, ale přináší i základní údaje z mimoevropské historie (zejména z Asie a Ameriky, výběrově i Afriky a Austrálie).
V knize vzpomínek rekapituluje jeden z nejvýznamnějších českých historiků Miroslav Hroch svou profesní dráhu, zejména působení na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Kromě badatelské činnosti se ale zamýšlí i nad svým osobním životem v kontextu soudobých politických událostí a reflektuje, jak je tehdy vnímal. Každou kapitolu vzpomínek uzavírají otázky, které autorovi položil o dvě generace mladší kolega Zdeněk Nebřenský.
prof. Dr. Miroslav Hroch, DrSc. a kolektiv: Dějepis - středověk, I. díl - učebnice pro základní školy. Rok 1993, 3. vydání.
prof. Dr. Miroslav Hroch, DrSc. a kolektiv: Dějepis - středověk, II. díl - učebnice pro základní školy. Rok 1993, 3. vydání.
prof. Dr. Miroslav Hroch, DrSc. a kolektiv: Dějepis - středověk, III. díl - učebnice pro základní školy. Rok 1993, 3. vydání.
Sté výročí vzniku Československa inspirovalo historiky různých generací k sepsání kritických úvah, které se nesnaží zmenšovat národní sebevědomí ani se podbízet nacionalistickým oslavám. Cílem není zastínit analýzu problému množstvím „událostních faktů“, ale zvažovat hodnotu vzniku samostatného národního státu z pohledu tehdejších aktérů a současných badatelů. Některé studie se zaměřují na cenu zaplacenou za nezávislost, včetně hmotných a nehmotných aspektů. Často se diskutuje o tom, zda byla republika nezralým projektem a zda obyvatelstvo bylo připraveno na státnost. Kritizovaná „nevyzrálost“ byla však běžnou charakteristikou mnoha národních států, které vznikly v Evropě ve dvacátém století. Konsenzus panuje v tom, že Československo mělo hodnoty demokratického a prosperujícího státu. Otázky se týkají dlouhodobého úsilí o národní stát, jeho počátků, hodnoty „svobody národa“ a vztahu k nadnárodním institucím. Jak se měnilo postavení židovské menšiny a s čím se identifikovali? Jaké perspektivy má národní stát v globalizaci? Je smysluplné hledat alternativy ke vzniku národního státu? Autorský tým zahrnuje několik renomovaných historiků.
prof. Dr. Miroslav Hroch, DrSc. a kolektiv: Dějepis - středověk, I. díl - učebnice pro základní školy. Rok 1993, 3. vydání.
Populární a osvědčená edice učebnic tvoří kompletní celek, který mapuje historické období od pravěku až do konce 80.let 20. století.Tento 2. díl se zabývá tématem: Vrcholný středověk.
