Kateřina Hilská Knihy

Čtvrtým svazkem, Spisovatelé a leviatan, se uzavírá souborné vydání esejí George Orwella, které obsahuje celkem 241 esejí, analýz, recenzí a novinových sloupků z pera slavného spisovatele a novináře. V tomto závěrečném dílu, pokrývajícím roky 1947–1949 si můžeme přečíst další sloupky „Jak to vidím já“, které známe už z předchozího svazku, Orwellovy recenze (např. na román Jádro věci Grahama Greena nebo esej „Lidská duše za socialismu od Oscara Wildea“), ale samozřejmě i úvahy politické. Například esej „K evropské jednotě“ z r.1947, v němž ještě Orwell stihl zařadit Československo mezi země s „tradicí demokratického socialismu“ bude pro čtenáře nepochybně zajímavý i dnes.

Druhý svazek čtyřdílného projektu sebraných esejí George Orwella, Ohlédnutí za španělskou válkou:Eseje II. (1942–1944), přináší žánrově rozmanité útvary od slavných sloupků „Jak to vidím já“ přes literární recenze až po imaginární rozhovor s Jonathanem Swiftem či krutě sebezpytné obsáhlé eseje Ohlédnutí za španělskou válkou nebo Anglický národ. Na jednu stranu Orwell uplatňuje nesmiřitelný postoj levicového politického komentátora, který analyzuje soudobou anglickou společnost, nemilosrdně tepe sociální nerovnost a odhaluje ideologické pokrytectví. V jiné poloze však uplatňuje smysl pro detaily, jichž si všímá v životě lidí vnímaných jako individuality, nikoli jen bezejmenná masa tvořící dohromady množinu anglického národa či španělských republikánů. Popisuje-li „obyčejné“, anonymní aktéry dějinných událostí, vnímá je, i pokud stojí na opačné straně barikády, především jako lidské jedince, již mají v jeho očích všichni stejný nárok na štěstí, natož na samotný život. Jak říká v titulní eseji „Ohlédnutí za španělskou válkou“: „…Přišel jsem zastřelit „fašistu“, ale člověk, který si přidržuje kalhoty, není „fašista“, je to očividně blízký tvor, stejný jako vy, a vám se nechce ho zastřelit.“

Pýcha a předsudek je jedním z nejoceňovanějších děl Jane Austenové i všeobecně. Vypráví příběh Elizabeth Bennetové, která žije se svými čtyřmi sestrami, sarkastickým otcem a maloměšťáckou, úzkoprsou matkou, která myslí jen na jediné - jak své dcery výhodně provdat. Když se na nedalekém panství Netherfield usadí mladý, svobodný a bohatý pan Bingley, je jasné, že se jej paní Bennetová pokusí získat pro jednu ze svých dcer. S Bingleyem přijíždí jeho dvě snobské sestry a zdánlivě pyšný pan Darcy, bohatý pán a majitel sídla Pemberley a poloviny hrabství Derbyshire, který na svéhlavou Elizabeth neudělá právě nejlepší dojem, narozdíl od přátelského Bingleyho, který si velmi rozumí s Lizzynou sestrou Jane. Na scéně se také objevuje pan Wickham, zapřísáhlý nepřítel Darcyho a chudý pěšák, který přijel s regimentem na zimu do města, a získává si Elizabethiny sympatie. Nic však není, jak se zdá být...

Úpadek anglické vraždy, třetí svazek esejí George Orwella z let 1945-1946, přináší jak angažované texty „Proč píšu“, „Svoboda tisku“, „Vy a atomová bomba“ či „Antisemitismus v Británii“, tak eseje na domácká témata „Na obranu anglické kuchyně“, „Přímluva za otevřený oheň“, „Zamyšlení nad žábou obecnou“ a „Šálek dobrého čaje“, ale rovněž málo známé Orwellovy recenze, například Dostojevského Zločinu a trestu a Bratrů Karamazových nebo Pruského důstojníka D.H. Lawrence. Nelze také opomenout vtipné a trefné dobové úvahy zveřejňované ve sloupcích „Jak to vidím já“. Esejistické dílo George Orwella vychází ve čtyřech svazcích a obsahuje celkem 241 esejí, analýz, recenzí a novinových sloupků. V této podobě se jedná o nejúplnější, nejširší a naprosto vyčerpávající souhrn Orwellovy publicistiky v češtině.

Vlčkovy příhody potěší a rozezmějí celou rodinu: na svém putování za získáním ODZNAKU ŠPATNOSTI prožije vlče č. 1 spoustu dobrodružství, při nichž se postupně naučí spolehlivě rozlišovat, co je doopravdy dobré a co zlé, tak jak se to odmalička učí každý z nás. Vlček patří mezi ty sympatické hrdiny moderních zvířátkovských příběhů, se kterými cítíme teplo u srdíčka, protože se na něj můžeme spolehnout jako na věrného kamaráda.

Kniha na základě deníků a osobních vzpomínek pojednává o málo známé kapitole novodobé historie. Po obsazení německými vojáky v roce 1940 byla Paříž pro příslušníky francouzské elity velmi nebezpečným místem. André Breton, Max Ernst, Henry Matisse, Hannah Arendtová, Heinrich Mann, Victor Serge, Marc Chagall, Consuelo de Saint-Exupéryová a další se proto rozhodli odejít do domu poblíž Marseille, kde se jich ujala skupina mladých lidí.

Knížka Uvnitř velryby a jiné eseje nabízí výběr nejlepších esejů George Orwella, z nichž většina vychází u nás poprvé. Orwellovy eseje patří k vrcholným projevům anglického písemnictví a jakkoli jsou tematicky různorodé, vynořují se z nich dvě dominanty, kolem nichž vše ostatní krouží: tou první je Orwellovo umíněné a téměř zoufalé úsilí říkat pravdu, tou druhou je víra ve zdravý rozum a v lidskou slušnost. Z víry ve zdravý rozum se zrodil jak styl Orwellových esejů, tak i jeho úcta k obyčejnému faktu a jeho nenávist ke lži a lhaní. Nelhat jiným ani sám sobě, řídit se zdravým rozumem a být slušným člověkem – tak lze shrnout principy občana, spisovatele a esejisty George Orwella. Vše ostatní z nich přirozeně vyplývá.

Slavné eseje „Poprava oběšením“, „Jak jsem střílel slona“, „Uvnitř velryby“, „Lev a jednorožec“, či recenze na Obratník Raka Henryho Millera a Mein Kampf Adolfa Hitlera patří mezi 51 textů, které George Orwell napsal v letech 1928 až 1941. Ve svých publicistických dílech vystupoval nejen jako myslitel a homo politicus, ale především jako člověk vztahující se k druhým, „a fellow human being“; zabýval se sociálními, ekonomickými, a především obecně lidskými otázkami. Jeho eseje dodnes nabízejí příklad, jak lze k životu, myšlení i psaní přistupovat jednoduše a ryze, a staví na přesvědčení, že bez ohledu na ideologie je potřeba zůstat slušným a čestným člověkem.

Katalog k výstavě věnované životním osudům a rovněž druhému životu T. G. Masaryka. // autoři textu: Milena Běličová, Karolína Heroldová, Marek Junek, Pavel Muchka, Martin Sekera, Michal Stehlík, Miroslava Burianová, Jitka Hanáková, Vítězslav Kuželka, Luděk Navrátil, Dana Přenosilová, Petr Přibyl, Lubomír Sršeň, Eliška Vavříčková // souběžný anglický text

Soubor teatrologických studií. Autor,patřící do exilové generace tzv. "osmačtyřicátníků", prošel během svého vědecké dráhy několika silnými podněty: strukturalismus Pražského kroužeku či sémiologie francouzské školy. A právě těmto dvěma směrům je věnována úvodní část knihy. Dále je tu prezentována jeho stěžejní stať o vztahu dramatu a divadelního představení spolu s komparistickými studiemi o sémiologii herectví a nechybí ani reflexe několika divadelních realizací.