Kateřina Hilská Pořadí knih (chronologicky)

Slavné drama klasického amerického autora čerpá ze skutečných událostí z konce 17. století v americkém městečku Salem kdesi v Massachusetts, ale odkazuje k Millerově současnosti a k protikomunistickým honům na čarodějnice mccarthyovské éry, jejichž obětí byl i sám autor. Na počátku příběhu stojí žárlivost – mladá služka Abigail svede ženatého farmáře Johna Proctora, a když se jí nepodaří udržet jeho náklonnost, rozpoutá ve farnosti davovou hysterii z přítomnosti ďábelských sil. Přijíždí vyšetřující soudce a začne nejproslulejší čarodějnický proces všech dob, počty křivě obviněných žen jdou do desítek, nakonec dojde i na Proctorovu manželku, jíž se chce Abigail pomstít. Vychází v překladu Kateřiny Hilské.

Sedmnáctiletou Catherine uvedou příbuzní v lázeňském městečku poprvé do společnosti.Na jednom z plesů se seznámí s mladým pánem Tilneym ,který jí padne do oka.Naivní dáma čte hororové romány a ponoří se d strašidelných příběhů a její bujná fantazie ji připravuje vzrušující chvíle,když se noří do rolí hlavních hrdinů.Spřátelí se s Isabelou ,falešnou intrikánkou.Ale stále ji nejde z mysli mladý pan Tilney,který ji pozve k otci na opatství Northanger.

Vzdělaná, citlivá a oduševnělá Anna byla zasnoubena s námořním kapitánem Frederickem Wentworthem. Její rodina však tento vztah označila za společensky nepřijatelný a Anna se musela své lásky vzdát. Po letech se s bývalým snoubencem znovu setkává a zjistí, že čas její city k němu nijak nezměnil...

Rozum a cit vypráví o osudech sester Elinor a Marianny, které se po smrti otce musely s matkou a nejmladší sestrou odstěhovat z výstavného sídla a žijí víceméně z blahovůle na panství vzdáleného příbuzného, který je pohostinně a dobrosrdečně přijal. Obě sestry jsou už pomalu ve věku, kdy se mohou poohlédnout po vhodném životním partnerovi, a jejich okolí tedy sleduje jejich počínání bedlivě a zvědavě.... celý text

Příběh s utopickými prvky se odehrává v 19. století v Londýně. Jediná rozsáhlejší próza Oscara Wilda předvádí na fantastickém příběhu aristokrata, jemuž kouzelná moc propůjčila věčnou krásu a mládí, rozpor mezi morálkou a estetickým prožitkem - zatímco Dorian Gray zůstává stále dvacetiletý, jeho dokonalá podoba na plátně stárne a ohyzdí se podle toho, kolik dívčích srdcí zlomil a kolik nadějných mladíků přivedl do zkázy.

Katalog k výstavě věnované životním osudům a rovněž druhému životu T. G. Masaryka. // autoři textu: Milena Běličová, Karolína Heroldová, Marek Junek, Pavel Muchka, Martin Sekera, Michal Stehlík, Miroslava Burianová, Jitka Hanáková, Vítězslav Kuželka, Luděk Navrátil, Dana Přenosilová, Petr Přibyl, Lubomír Sršeň, Eliška Vavříčková // souběžný anglický text

Pýcha a předsudek je jedním z nejoceňovanějších děl Jane Austenové i všeobecně. Vypráví příběh Elizabeth Bennetové, která žije se svými čtyřmi sestrami, sarkastickým otcem a maloměšťáckou, úzkoprsou matkou, která myslí jen na jediné - jak své dcery výhodně provdat. Když se na nedalekém panství Netherfield usadí mladý, svobodný a bohatý pan Bingley, je jasné, že se jej paní Bennetová pokusí získat pro jednu ze svých dcer. S Bingleyem přijíždí jeho dvě snobské sestry a zdánlivě pyšný pan Darcy, bohatý pán a majitel sídla Pemberley a poloviny hrabství Derbyshire, který na svéhlavou Elizabeth neudělá právě nejlepší dojem, narozdíl od přátelského Bingleyho, který si velmi rozumí s Lizzynou sestrou Jane. Na scéně se také objevuje pan Wickham, zapřísáhlý nepřítel Darcyho a chudý pěšák, který přijel s regimentem na zimu do města, a získává si Elizabethiny sympatie. Nic však není, jak se zdá být...

Jak se z talentovaného dramatika a básníka stal jeden z největších autorů v dějinách literatury? V Shapirově nebývale živém líčení můžeme sledovat, co Shakespeare v roce 1599 četl, jaké hry viděl a s kým spolupracoval, stejně tak jako dějinné události, které hýbaly alžbětinskou Anglií. Výsledek už známe: v tomto událostmi nabitém roce Shakespeare investuje do nového divadla Globe a po večerech (!) napíše hned čtyři hry – Jindřicha V., Julia Caesara, Jak se vám líbí a konečně Hamleta – snad nejobdivovanější hru všech dob. S tím, jak se dozvíme, co k jejich vzniku vedlo, se prohloubí i naše porozumění a při příští návštěvě divadla uvidíme své oblíbené postavy zase v jiném světle.

Čtvrtým svazkem, Spisovatelé a leviatan, se uzavírá souborné vydání esejí George Orwella, které obsahuje celkem 241 esejí, analýz, recenzí a novinových sloupků z pera slavného spisovatele a novináře. V tomto závěrečném dílu, pokrývajícím roky 1947–1949 si můžeme přečíst další sloupky „Jak to vidím já“, které známe už z předchozího svazku, Orwellovy recenze (např. na román Jádro věci Grahama Greena nebo esej „Lidská duše za socialismu od Oscara Wildea“), ale samozřejmě i úvahy politické. Například esej „K evropské jednotě“ z r.1947, v němž ještě Orwell stihl zařadit Československo mezi země s „tradicí demokratického socialismu“ bude pro čtenáře nepochybně zajímavý i dnes.

Isabel Archerová připomíná moderní postavu uvězněnou do staršího rámu. I po přestěhování do Evropy by si tato jiskrná mladá Američanka ráda uchovala možnost svobodné volby plynoucí z nemalé renty, a proto projevuje instinktivní touhu „uvidět, vyzkoušet, poznat“. To ji vychyluje z konvencí pozdního devatenáctého století a činí ještě neodolatelnější v očích těch, kdo v odhodlání svobodné dámy odmítající tradice spatřují kapitální úlovek. Oduševnělá, velkorysá, ale též naivní hrdinka váhá mezi nápadníky ztělesňovanými tu zámožným lordem, tu směšným panákem pronásledujícím ji až zpoza oceánu, ba i vážně churavým bratrancem. Všechny v zájmu vnitřního růstu zdvořile odmítá – a zároveň je ve své přímočarosti tak urputná, že předpokládá stejně čestné úmysly i od druhé strany, což nakonec vede k osudové chybě...